ČTVRTEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka:
Jsem zvědavý, zdali Václav Klaus přidá k Erazimu Kohákovi, Jiřímu Hanákovi a dalším opovrhovaným také francouzského premiéra Lionela Jospina, který včera vyslovil naději, že si Spojené státy vezmou některá ponaučení z minulosti a z faktu, že dovolily vytvoření teroristických sítí na tom či onom místě, včetně Afganistanu a že by měly v budoucnu uvažovat o způsobu, jakým uplatňují svoji světovou odpovědnost.
František Šulc to v dnešních Lidových novinách vyjadřuje velice pěkně: K porážce ďábla mají Spojeným státům přispět dříve zavrhovaní čertíci (Pákistán, Uzbekistán a další, včetně části Afganistanu), hrozí však nebezpečí, že se časem z některého čertíka stane další ďábel.
Lionel Jospin včera pronesl další logickou větu: Francie se svými vojáky bude podílet na vojenských operacích jedině tehdy, bude-li spolurozhodovat o politických cílech vojenských akcí. Tedy žádná carte blanche, žádný souhlas s čímkoliv předem.
Václav Havel mi se svojí "obhajobou", že donedávna nikdy ve svých projevech nejmenoval Václava Klause přímo, připomíná kolegu lékaře, který napadl dalšího kolegu se slovy: nebudu ho samozřejmě jmenovat, dělá teď primáře v Ústí.

Miroslav Macek