PÁTEČNÍ GLOSY
Miroslava Macka:
Největší pokřik kolem nového volebního zákona zřejmě nastane u tzv. aditivního kvóra, což v praxi znamená, že musí-li jedna politická strana získat pro vstup do Sněmovny 5 % hlasů voličů, musí koalice dvou stran získat 10 %, tří stran 15 %, a.t.d. Je to sice logické, ale řev trpaslíků bývá nejsilnější.
Pan prezident se sejde s ministrem vnitra a budou spolu mimo jiné jednat též o prostoru, který by měly dostat skupiny, smýšlející jinak než v Praze záhy zasedající Mezinárodní měnový fond, pro prezentaci svých názorů.
Tiskový mluvčí Špaček bohužel neřekl, jde-li o prostor mediální či fyzický (třeba nějaká budova či náměstí). Říkám si však, co brání odpůrcům globalizace, kapitalismu, Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a podobně, uspořádat svoji vlastní mezinárodní konferenci s vlastním programem, s vlastní prezentací a s vlastním publikem?
Proč vždy musejí parazitovat na akcích, které pořádá někdo jiný a zviditelňovat se tak nikoliv za své, ale za cizí úsilí a peníze?
Tiskový mluvčí Špaček bohužel neřekl, jde-li o prostor mediální či fyzický (třeba nějaká budova či náměstí). Říkám si však, co brání odpůrcům globalizace, kapitalismu, Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a podobně, uspořádat svoji vlastní mezinárodní konferenci s vlastním programem, s vlastní prezentací a s vlastním publikem?
Proč vždy musejí parazitovat na akcích, které pořádá někdo jiný a zviditelňovat se tak nikoliv za své, ale za cizí úsilí a peníze?
Když se kdysi dávno přijímal ve Federálním shromáždění zákon o politických stranách a jejich financování, varoval jsem ve svém vystoupení kolegy, aby nezavedli financování politických stran z peněz všech občanů, tedy z daní.
Argumentoval jsem tehdy, že tento způsob financování zaváděly po Evropě vždy socialistické vlády, že státy jako USA, Velká Británie či Holandsko, kde takto politické strany financovány nejsou, netrpí žádnou újmou demokracie a že jediným efektem tohoto zákona bude tlak všech politických stran na zvyšování těchto částek z rozpočtu.
Argumentoval jsem marně, zákon byl přijat a už je zde nemalé zvýšení těchto příspěvků. Nezbývá, než se pokusit udělat z financování politických stran téma příštích voleb a volit jen tu stranu či ty strany, které nám slíbí, že napříště budou žít ze svého.
Argumentoval jsem tehdy, že tento způsob financování zaváděly po Evropě vždy socialistické vlády, že státy jako USA, Velká Británie či Holandsko, kde takto politické strany financovány nejsou, netrpí žádnou újmou demokracie a že jediným efektem tohoto zákona bude tlak všech politických stran na zvyšování těchto částek z rozpočtu.
Argumentoval jsem marně, zákon byl přijat a už je zde nemalé zvýšení těchto příspěvků. Nezbývá, než se pokusit udělat z financování politických stran téma příštích voleb a volit jen tu stranu či ty strany, které nám slíbí, že napříště budou žít ze svého.
Evropská unie konečně ukazuje svoji pravou tvář, o jejichž rysech, mimochodem, nikdy mnozí z nás neměli iluze.
Přijměte všechno, co je pro nás výhodné, byť by to pro Vás bylo sebenevýhodnější, říká jedna polovina její janusovské tváře.
Rozhodně Vám nedovolíme učinit nic, co je pro nás nevýhodné, byť by to bylo sebevýhodnější pro Vás, říká polovina druhá.
Vážné úvahy o tom, že Evropská unie znemožní našim občanům i po přijetí do EU pracovat a vydělávat v kterékoliv členské zemi, jsou toho posledním důkazem. Stále totiž platí a bude platit české přísloví "Bližší košile než kabát" a rakouští či němečtí voliči jsou pro tamnější politiky zatraceně bližší než my.
Přijměte všechno, co je pro nás výhodné, byť by to pro Vás bylo sebenevýhodnější, říká jedna polovina její janusovské tváře.
Rozhodně Vám nedovolíme učinit nic, co je pro nás nevýhodné, byť by to bylo sebevýhodnější pro Vás, říká polovina druhá.
Vážné úvahy o tom, že Evropská unie znemožní našim občanům i po přijetí do EU pracovat a vydělávat v kterékoliv členské zemi, jsou toho posledním důkazem. Stále totiž platí a bude platit české přísloví "Bližší košile než kabát" a rakouští či němečtí voliči jsou pro tamnější politiky zatraceně bližší než my.
Lékaři by měli brát 30 tisíc korun měsíčně, praví ministr Fišer. Teď jen čekám na ministra Grégra, kdy oznámí, kolik by měli brát ředitelé mlékáren, zámečníci v textilkách či mistři ve slévárnách, ministr Fencl by měl říci svoji představu o platech dojiček a traktoristů a ministr Dostál o platech herců, zpěváků a básníků. Premiér Zeman by pak měl co nejrychleji obnovit státní plánovací komisi se zvláštním oddělením OPUR (Oddělení pro určování platů).