ČTVRTEČNÍ GLOSA
Miroslava Macka:
Vrchní soud v Praze dnes odsoudil premiéra Miloše Zemana k tomu, aby se mi omluvil za výroky z televizní Sedmičky, že jsem privatizací Knižního velkoobchodu příkladem nepotrestaného zloděje a tuneláře.
Osobní satisfakce však pro mne není to nejdůležitější. Tím je precedens, že sebevýše postavený politik nesmí a nemůže v rámci férového politického boje používat hrubá a lživá tvrzení na adresu svých politických protivníků a dále naděje, že tento rozsudek odradí od podobných praktik další potenciální "pouštěče huby na špacír".
Satisfakcí však pro mne je konstatování soudu, že jsem se ani během privatizace, ani během prodeje firmy nedopustil ničeho nezákonného a že veškeré utržené peníze prošly do poslední koruny účetnictvím a já se osobně neobohatil ani o korunu.
Jen zdánlivě paradoxně souhlasím i se slovy soudkyně, že šlo o zpackanou, špatnou privatizaci, plnou chyb ze strany státních úředníků, neboť dáte-li si tu práci a vyhledáte noviny z podzimu 1992 a jara 1993, přesně tato slova jsem říkal už tehdy: že trpím za chyby úředníků.
Zpackaná však byla tato privatizace hlavně svým zpolitizováním. Jsem totiž přesvědčen, že nebýt tehdejší politizace, dohodli bychom se bez problémů s vytipovaným zahraničním partnerem a podnik mohl dodneska prosperovat, splatit dluhy a sloužit knihkupcům.
Doufám, že i toto by mohlo být mementem pro politiky, kteří mají stálou tendenci vyjadřovat se k podnikatelským subjektům a jejich podnikání.
Osobní satisfakce však pro mne není to nejdůležitější. Tím je precedens, že sebevýše postavený politik nesmí a nemůže v rámci férového politického boje používat hrubá a lživá tvrzení na adresu svých politických protivníků a dále naděje, že tento rozsudek odradí od podobných praktik další potenciální "pouštěče huby na špacír".
Satisfakcí však pro mne je konstatování soudu, že jsem se ani během privatizace, ani během prodeje firmy nedopustil ničeho nezákonného a že veškeré utržené peníze prošly do poslední koruny účetnictvím a já se osobně neobohatil ani o korunu.
Jen zdánlivě paradoxně souhlasím i se slovy soudkyně, že šlo o zpackanou, špatnou privatizaci, plnou chyb ze strany státních úředníků, neboť dáte-li si tu práci a vyhledáte noviny z podzimu 1992 a jara 1993, přesně tato slova jsem říkal už tehdy: že trpím za chyby úředníků.
Zpackaná však byla tato privatizace hlavně svým zpolitizováním. Jsem totiž přesvědčen, že nebýt tehdejší politizace, dohodli bychom se bez problémů s vytipovaným zahraničním partnerem a podnik mohl dodneska prosperovat, splatit dluhy a sloužit knihkupcům.
Doufám, že i toto by mohlo být mementem pro politiky, kteří mají stálou tendenci vyjadřovat se k podnikatelským subjektům a jejich podnikání.