SOBOTNÍ GLOSA

Miroslava Macka:
Pýthia, Apollónova kněžka v Delfách proslula dvojznačnými, nejasnými a temnými věštbami, které hrály významnou úlohu v politickém životě Řecka. Havel, mocnář v Praze, začíná být též proslulý nejasnými a temnými věštbami. Posledně nabyl přesvědčení, že existují síly, mající zájem o destabilizaci Služby pro odhalování korupce a Útvaru pro boj s organizovaným zločinem. Dále pak tuto věštbu doplnil tvrzením o prorůstání mafií do ekonomiky a politiky a tvrzením, že jeden jediný člověk chce dostabilizovat tyto policejní složky.
Pominu-li úvahu, že je-li možno, aby jeden jediný člověk destabilizoval policejní složky, zaslouží si tyto být destabilizovány a nahrazeny stabilnějšími, vychází mi z Havlových pýthických slov nepýthický závěr: Havel bojuje jako lev o to, aby z vedení Služby pro odhalování korupce neodešel Evžen Šírek a zvláště o to, aby z Útvaru pro boj s organizovaným zločinem neodešel Jan Kubice.
A proč? Protože Havel je typ člověka, který se bez "tajných" informací a "tajného" jednání neobejde, a který se obává o jedno jediné: že by po výměně těchto osob přišel o exkluzívní zdroj informací.
Pokud se však prezident Havel domnívá, že politická moc pana Šloufa a dalších nevolených, veřejně nekontrolovatelných a nekontrolovaných poradců a jejich kamarádů a kamarádíčků, navíc před veřejností hanebně utajovaných, je nemístná a je zapotřebí s tím něco udělat, lze s ním jen souhlasit a pomoci mu. Pak má ale Václav Havel říct "na plnou hubu" o co jde a co ví a netrousit namísto toho temná proroctví. Posloužil by tím této věci mnohem víc.

Miroslav Macek