ČTVRTEČNÍ GLOSA

Miroslava Macka:

Vzpomínám si docela přesně (neboť jsem byl u toho) na rozhodnutí, že ministři za ODS budou ve vládě hlasovat pro privatizaci karlovarské Becherovky společnosti, která nabídla nejvíc. Někteří ministři však hlasovali podle svého "srdce" pro privatizaci bakalovsko-schwanzenbergské firmě Value Bill (později přejmenované na SALB), ačkoliv nabídla nižší cenu a měla nejhorší podnikatelský záměr ze všech sedmi uchazečů. Znechucení bylo tehdy veliké, převeliké a stálo by za to, hlídací psi demokracie, vytáhnout z Úřadu vládu seznam jak kdo tehdy hlasoval. Bylo by to určitě zajímavé čtení.
Firma Salb ovšem musela před definitivním převzetím akcií splnit řadu podmínek včetně ročních objemů výroby a prodeje a objemů exportu, jinak by musela vrátit akcie státu.
Což s odřenýma ušima papírově splnila. Avšak hle! Dnes vychází najevo, že v okolí Prahy se válí ve skladech malých firmiček becherovky za stovky miliónů korun, přičemž zaplacen je jen zlomek, zlomeček! Firma je ve ztrátě, ale výdaje na reklamu, zaplacené agentuře Mark BBDO činí 250 miliónů korun. Případ šetří Služba pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti - bude však velmi zajímavé sledovat, zda se stát pochlapí a vezme si své akcie zpět. Také bych si představoval zvídavé žurnalisty, bombardující majitele becherovky jednoznačnými otázkami a trvající na jednoznačných odpovědích. Obávám se však, že zazní jen "ticho prázdné".

Miroslav Macek