ÚTERNÍ GLOSY

Miroslava Macka:
Manželka prezidenta republiky Dagmar Havlová navštívila 41. mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Zde malý kviz.
1. Dagmar Havlová se nesešla s novináři na plánované tiskovce Nadace Dagmar a Václava Havlových - vize 97 ve Zlíně protože
a) tiskový odbor prezidentské kanceláře jí doporučil přijímat jen písemné dotazy (verze ředitelky nadace Martiny Zelenkové)
b) Náhle musela změnit program, neboť měla jiné nadační povinnosti v Praze (hradní Kraft)
2. Navštívila firmu Microsoft a žádnou jinou ve Zlíně protože
a) uznává nesporné kvality této softwarové firmy
b) šlo o "platbu" za zkřížení dvou internetových učeben ve Zlíně touto firmou pod hlavičkou Vize 97
Souhlasím s Cyrilem Svobodou, že prezident republiky by se měl volit přímo (s dodatečnou podmínkou, že kandidátem může být každý, kdo na svoji podporu získá určitý počet podpisů, nikoliv je kandidáti navržení "nepolitickými" sdruženími a hnutími). Stejně tak souhlasím s přímou volbou starostů. Ovšem zase ta nedůslednost!
Doplňme tyto rozumné návrhy též referendy, zda občané chtějí jednokomorový či dvoukomorový Parlament, zda chtějí platit ze svých daní činnost politických stran, zda chtějí či nechtějí vstoupit do Evropské unie (a do doby rozhodnutí nepřijímat tisíce evropských zákonů) - a jistě se najde ještě pár velmi důležitých otázek, na které lze odpovědět jednoznačně ano - ne. Tak jen do toho, pane Svobodo, hlasitě Vás podpořím. Vybírám si ovšem z možných lidových hlasování jen ta, u nichž jste přesvědčen, že lidé rozhodnou tak, jak si přejete vy, je vyčuranost.
V roce 1690 napsal Muhammad ibn Abdulwahháb, marocký vyslanec ve Španělsku, následující informaci pro svého vládce a pána o španělských novinách: "Existují zde dílny, které vydávají zprávy a předstírají, že přinášejí nejčerstvější novinky, zatímco šíří pouze lži, jež budí senzaci." A pak že je něco nového pod sluncem.
Stát se rozčiluje, že spousta zaměstnanců, zvláště ve službách, pracuje za minimální mzdu (z té se odvádějí daně a povinná pojištění) a k tomu dostávají další, již nezdaněné peníze. Což způsobuje, že do státního rozpočtu nedoputuje mnoho a mnoho miliard. Což je fakt a vláda by měla zasáhnout. Jak? Nikoliv akcí "Čisté daňové ruce", ale způsobem nejefektivnějším - snížením daňového zatížení a kvalitním utrácením vybraných peněz. Neboť proč by měli chtít občané platit daně, když jsou nemravně vysoké a navíc denně vidí, kterak s nimi stát plýtvá?
Prevence je vždy desetkrát účinnější a desetkrát levnější léčba. A to platí nejen v medicíně. Kdyby Velká Británie před mnoha a mnoha lety preventivně nedovolila přistěhovalectví z bývalých kolonií, měla by dnes mnohem méně problémů s kriminalitou, s drogami, s polorozpadlými čtvrtěmi, o rasových nepokojích nemluvě.
Poučení je nasnadě: tak jako si člověk pečlivě individuálně vybírá koho pozve a koho nepozve k sobě domů, měl by tak činit celý stát. S rasismem to nemá nic společného.
Teze ! Aby si státního úředníka nemohl koupit kdejaký zazobaný hochštapler nebo ctnostná vítězná strana, musí si ho "koupit" občan, tedy "stát", s níž přichází v dnešních Lidovkách publicista Miroslav Schiffert je jen jedním, velmi drahým a velmi neúčinným řešením.
Mnohem účinnější je opět prevence spočívající v tom, že úředník nemůže a nesmí rozhodovat, ale smí a může pouze kontrolovat, zda jakákoliv žádost občana ke státu má patřičné zákonné náležitosti. Třikrát podtrhuji přídavné jméno "zákonné", čímž vylučuji různé ty vyhlášky, směrnice, předpisy a interní pokyny, kterými si byrokracie neuvěřitelně zvětšuje koruptivní prostor. Na kladné vyřízení žádosti má pak ouřada zákonem vymezený časový limit, zrovna tak jako na upozornění občana, že jeho žádost je potřeba doplnit konkrétními údaji či doklady. Úředník je pak placen za rychlost a kvalitu svého výkonu, tedy za efektivitu své práce, za nevýkon je pak vyhozen. Definitivy netřeba, zrovna tak jako netřeba velkých platů, neboť takovou kontrolu mohou dělat cvičené opice, zrovna tak jako průměrně chytré počítače. Pro korupci zůstává prostor nulový, neboť proč platit za služby, které vždy dostanu včas a kvalitní.
Ouředníky pak můžeme exportovat do neosvícených zemí. Vždyť je to tradice: "Po Češích je doma vždycky malý sled, ale všude jinde naplňují svět, muzikanty, jezdce, harfenice, ouředníky, sirky za Sušice najdeš všude hned", veršoval už Karel Havlíček Borovský.
Vzpomínáte si ještě na dramatické katastrofické ekologické vize, týkající se vodní nádrže Gabčíkovo - Nagymaros? Uschlé lužní lesy, likvidace ptactva, vysychání studní, zničená spodní voda, poušť, zkáza a děs. Nic z toho se nesplnilo a velké vodní dílo, za léta srůstající s okolní přírodou, přináší nejen užitek ekonomický, ale i užitek estetický a ekologický.
Velmi bych uvítal, kdyby se k těmto faktům vyjádřili tehdejší ekologičtí řvouni, nikoliv ovšem dalším pokřikem, ale solidními větami.

Miroslav Macek