PONDĚLNÍ GLOSA

Miroslava Macka:

Už jsem si myslil, že jsem zůstal jediným, kdo nepíše servilně o panu prezidentovi, neboť vidím jednak spoustu "vad na kráse" na obsahu a formě jeho prezidentování, jednak ohromný rozdíl mezi jeho slovy a činy. Publicista Jaroslav Plesl v dnešních Lidovkách vidí totéž. Několik jeho postřehů: "K Havlovi se v posledních letech dostanou jen novináři, kteří se před stárnoucím hrdinou plazí po zemi a u nichž nehrozí, že by ješitného státníka konfrontovali například s jeho pochybnými kšefty.: "Počátkem roku 1997 se Václav Havel rozhodl prodat svou polovinu pražského paláce Lucerna. Část lukrativní nemovitosti nakonec za 200 milionů odkoupil už tehdy velmi zadlužený Chemapol. Rok se s rokem sešel a Chemapol Group zkrachoval. Konkurzní správce Chemapolu Lucernu v roce 1999 prodal prezidentově švagrové. Ta však za ni zaplatila jen tržní cenu 145 milionů korun. Havel dostal od Chemapolu o 55 milionů korun víc. To se dá nazvat prezidentovým podílem na vytunelovaných českých bankách." Zkuste se pana prezidenta zeptat prostřednictvím tiskového mluvčího Ladislava Špačka a dostanete stejnou odpověď jako já v květnu 2000. Špaček mi napsal, že prezidenta tato otázka neinspiruje k odpovědi.

Miroslav Macek