Oženil jsem se, ale děti už neplánuji

O "propírání" své svatby na veřejnosti místopředseda ODS Miroslav Macek vůbec nestál. Proto se s partnerkou rozhodli, že si své "ano" řeknou v Karibiku. Chtěli jsme soukromí, nic jiného za tím není, řekl včera dohněda opálený Macek.

S partnerkou jsme se dohodli, že nechceme nic velkého, žádné monstrózní akce ani svatební dary. Jsme spolu již devět let, z toho pět let spolu bydlíme. Sňatek jsme považovali za vyvrcholení našeho vztahu. Nestáli jsme však moc o to, aby tenhle pro nás důležitý okamžik byl rozebírán veřejností. Tak jsme se vzali v zahraničí. Neměli jsme ani české svědky. Poprosil jsem majitele hotelu, kam jezdíme, zda by se nemohl svatby zúčastnit. Manželce šla za svědka jeho tajemnice. Svatební cestu jsme strávili na Grenadě a Palm Islandu.

U některých jsem menší lítost zaznamenal, nicméně se jim to budeme snažit vynahradit. Brali jsme se na první jarní den, oslavu pro známé uspořádáme na první letní den.

Já bych se na to takto nedíval. Pokud spolu dva lidi tráví čas a je jim hezky, pak v tom nevidím žádný problém. Od svého partnera očekávám, že si navzájem budeme ozvláštňovat život. Očekávám od vztahu, že se lidé spolu smějí, ale také mírní smutné chvíle, které přicházejí. To, že si mne má partnerka vzala, znamená, že jí můj způsob života vyhovuje a chce ho sdílet se mnou.

Ne. Vzhledem k našemu věku to nepokládám za zodpovědné. Mám dvě dospělé děti a čtyři vnoučata, takže rodinou jsme obklopeni.

To bych neřekl. Vidět jsem na internetové adrese Viditelný Macek, kde prezentuji své názory. Nemám proto už tolik potřeby publikovat svá stanoviska v médiích. V současné době vykonávám funkci místopředsedy ODS. Kromě toho, že z této funkce vyplývají povinnosti z oficiálních stanov strany, starám se i o kontakt s voliči. Vlastně působím jako taková děvečka pro všechno. Odpovídám na dotazy občanů, dělám v hlavní kanceláři co je třeba. K tomu ještě podnikám. Kromě toho, že jsem spolumajitelem malé porodnice - gynekologie, vlastním také poradenskou firmu. Věnuji se i překladům. Před Vánoci by mělo vyjít bibliofilské vydání Portugalských sonetů Elisabeth Barret Browningové právě v mém překladu.

Myslím si, že by to nebylo nutné. Byl bych schopen práci ministra vykonávat naplno i při svém působení ve zmíněných firmách. Měl bych ale dodat, že ministrem zdravotnictví bych se stal pouze za jasných podmínek. Vláda, ve které bych měl působit, by musela být většinová a složená z koaličních partnerů. Tito lidé by se měli umět domluvit a měli by mít blízký názor na reformu zdravotnictví. Politiku se ale snažím nebrat smrtelně vážně a osobně mi vadí, že v Česku se bere politika jako souboj na život a na smrt.

Já tuto záležitost komentovat již nebudu. Již několikrát jsem se k této věci vyjadřoval a již několikrát jsem předkládal argumenty, kterými jsem tuto záležitost vysvětlil. Lidé, kteří to chtěli slyšet, to slyšeli. Dnes pouze lituji toho, že když jsem se jako poslanec do privatizace pouštěl, nedeklaroval jsem vše dopředu. Netušil jsem, že to bude pak použito proti mně. Řídil jsem se zákony, které platí pro všechny stejně.

Něco jiného je, když má člověk k obviněním jasné důkazy. Něco pouze vyřknout, někoho napadnout a pak chtít, aby odešel, nepovažuji za rozumné. Jakmile se ukáže, že obvinění bylo pravdivé, pak by měl samozřejmě odchod následovat. To ale musí zvážit každý sám a srovnat si to uvnitř. Pak jde o morálku. To bychom potom mohli takto odstřelit všechny české politiky, kdyby pouze na základě nějakého osočení měli opouštět svá místa.

Vážně jsem o odchodu z politiky přemýšlel asi týden před sarajevským atentátem. Byl jsem znechucen z toho, jak se někteří straničtí kolegové chovali na jednáních ODS. Tvářili se loajálně a přitom již dávno věděli, že odejdou. Kdyby to neučinili, skončil bych. Venkovní vlivy mě k odchodu zatím nenutily. Do politiky jsem nevstupoval s iluzemi, takže jsem vlastně neměl ani co ztratit.

Myslím si, že nová strana vznikne, ale způsobí ještě větší roztříštění politické scény a přispěje k ještě větší deziluzi lidí z politiky. Určitě totiž nesplní to, co bude slibovat. Každá politická scéna potřebuje čas od času obměnit, ale vždy přirozenou cestou. Tedy cestou vnitrostranickou, a nikoliv zvenčí.

ODS si mohla po volbách v roce 1998 vybrat z několika cest, kterými se bude dále ubírat. My jsme se ale snažili chovat zodpovědně, a proto došlo k uzavření této smlouvy. Lidé, kteří sledují politiku a zajímají se o ni, nás pochopili. Samozřejmě že chystáme předvolební kampaň, je ale předčasné prozrazovat, jakou formu bude mít.

Vydrží, ale do termínu voleb vyšumí.

Ano, dovedu si tuto stranu představit bez Václava Klause, ale bude to pro ni velmi těžká chvíle.

Prokazatelně nemají. A pokud nebudou mít motivaci v podobě přímé platby za ošetření, jejich vztah k prevenci se nezmění.

--------------------------------------------------------------------------------

Miroslav Macek byl včera (26.4.2001) hostem on-line diskuze. Plné znění najdete na serveru www.lidovky.cz