STŘEDEČNÍ BÁSEŇ

v překladu Miroslava Macka:

Pověst o Tróji

George Peele

Čas pokročil a Flora rozekvetla,
jak Iris pyšně rozhodila světla
a z trůnu léta zemi donutila,
že modrá, žlutá, zelená hned byla. V tom slavnostním a k lovu vhodném čase
tři Grácie se sjely v plné kráse
a narazily v horách na Parida,
jenž, ač syn krále, ovce tady hlídá,
když zrovna hádka mezi nimi plane,
kdo majitelkou jablka se stane.

Tu Jujona, ač plná důstojnosti,
mu nabízí hned zlata víc než dosti
a nespočetné bohatství dle přání. A Pallas, která moudrosti je paní,
dá postavení, k tomu vědomosti,
když v její prospěch úkolu se zhostí.
Však z bohatství a moudra nula zbyla,
když Venuše mu milou přislíbila.

Tak v naději, že získá perlu Řecka,
skvost Helenu, z níž krása září všecka, dal Venuši to jablko hned darem -
a skončil tak svár ještě horším svárem.

Muž vždy se mýlí - že je mužem pouze, je zaslepený v láskyplné touze.

Miroslav Macek