PÁTEČNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

Nespokojenost Hradu s některými politickými kroky čtyřkoalice, započatá Rumlovým odmítnutím povolební koalice s ČSSD, které tolik popudilo V. Havla, konečně vydala své plody a nadstranický president bude snad konečně mít svoji vlastní politickou stranu. Jména Jiří Lobkowicz, Karel Schwanzenberg, Michal Kocáb a další, kteří se objevují v přípravné fázi, mluví za vše.
Vzniká tak nový Mesiáš, ke kterému se mají upnout všichni nespokojení se současnou politickou garniturou (čtyřkoalici nevyjímaje). Po volbách, pokud volební výsledky dovolí, tento nový Mesiáš vytvoří koalici se čtyřkoalicí a pokud se tak konečně podaří vyšachovat V. Klause z politiky - joj to bude na Hradčanech bouchat šampaňské!
A to by v tom byl čert, aby takto složený nový Parlament neschválil přímou volbu presidenta a tento "nový" ústavní pořádek neumožnil V. Havlovi kandidovat po čtvrté (pardon po prvé).

Když ODS před časem prohlásila víkendový prodej IPB Československé obchodní bance za loupež století, za kterou občané nakonec zaplatí nejméně 100 miliard Kč, zvedla se vlna nesouhlasného pokřiku.
Po tom, co tato suma byla "upřesněna" ČSOB na 180 miliard, křiklouni podivuhodně mlčí. Zrovna tak jako Miloš Zeman, který by měl svým voličům vysvětlovat, kdeže jsou jeho sliby typu "školy, ne banky" a "do bank již ani korunu".

A opět narážím na stále platné quo licet Iovi, non licet bovi. Znáte ten pokřik medií, když se jméno jakékoliv politika objeví v jakékoliv obchodní společnosti. Zcela bez pokřiku však existuje společnost Radio Svobodná Evropa, s.r.o., zaregistrovaná roku 1994 s předmětem činnosti "koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej" se společníky L. Rakušanovou, Milanem Schulzem a Martinem Schulzem.

Pan Milan Šimáček mi poslal půvabné verše s iniciálami své slečny Terezky Bicanové:
Před lety zájem o Tvá data měla STB.
Dnes Tvé údaje chtějí znát AGIP, BILLA, IPB.
Je nemám rád. Víš koho miluji?
T.B.

Škoda, že Ústavní soud nezveřejňuje údaje o tom, jak který ústavní soudce hlasoval a jakým poměrem hlasů byly jednotlivé nálezy Ústavního soudu schváleny. Jednak bychom se znovu mohli přesvědčit, že kde dva právníci, tam tři odborné názory, hlavně bychom se však přesvědčili, že rozhodnutí soudů (včetně toho ústavního) jsou vždy závislá, a to na osobních názorech, sympatiích a nesympatiích jednotlivých soudců.
Znaje osobně většinu soudců ústavního soudu (včetně znalosti jejich sympatií a nesympatií k jednotlivým politickým stranám a jejich lídrům), troufnul bych si například údaje o tom, jak který z ústavních soudců hlasoval o jednotlivých bodech volebního zákona, tipovat předem. Jsem přesvědčen, že bych se příliš nemýlil. Jo, jo, nezávislost.

Miroslav Macek