ÚTERNÍ GLOSY
Miroslava Macka:
Jsem rád, že si stále někteří z Vás nacházejí čas na veršování se svým monogramem, neboť nedílným průvodcem hravosti je dobrá nálada, což je v tomto státě zásluhou profesionálních plaček stále úzkoprofilové zboží.
Tam, kde končí rameno řeky Malše slepé, čekám tě zítra v deset. J.P.
... vzkazuje krásné neznámé J. Punčochář,
kdežto Jan Lukeš to vidí méně romanticky:
Vidím kozy, jak si žerou plnou hubou jetel. Když se mezi sebou perou, tak mě serou. J.L.
Verš sice trošku pokulhává, ovšem to máchovské zpěvné -ou nemá chybu.