ÚTERNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

No, to jsem si dal, když jsem napsal mé paní Janě B. čtyřverší zakončené monogramem M.M. Zaujalo ji to totiž natolik, že se snažila bez ohledu na čas a jiné povinnosti vytvořit na můj monogram verše jiné. Začala dvouverším "Vládou i sněmem je pro mne M.M." Kontroloval jsem verši: "V obdivu němém zřím tě dnes, M.M." Hra začínala nabírat obrátek. Jana napsala: "Lásky mé šémem je pro mne M.M." a já promptně odpověděl: "Nejlepším krémem na pleť je M.M." Jana: "Pozítří s Golemem zajdu si pro M.M.". A pak jsme v tvůrčí zběsilosti pokračovali:

Nejlepším džemem je pro mne M.M. Praštil jsem Brehmem po hlavě M.M. Točil jsem s Klemem, nestál za nic. M.M. Posledním vjemem je pro mne M.M. Mé lásky vodojemem na stálo budiž M.M. Spávat s mrtvým totemem není totéž co s M.M. S komisařem Boehmem na Fučíka! M.M.

Skončili jsme ve dvě v noci, ospalí, ale docela šťastní a spokojení a já zakončil to podivuhodné klání nespisovným: "Zítra se vemem, dneska ne, M.M."

Jak to říkával Miloš I. Velkohubý? Smlouvy se mají dodržovat. Jsem velmi zvědav, co bude říkat dnes, kdy bude veřejně oznámeno, že jeho sociálně demokratická vláda nedodržela psaný a ČSSD podepsaný slib, že v roce 2000 nezadluží tento stát sumou větší než 35 miliard korun a přešvihla tento psaný závazek o 11 miliard. Že to budou výmluvy spletené z faktů a polopravd je však předem více než jisté. O tom, že tato vláda nehnula pro snížení děsivých mandatorních výdajů prstem, se však dozajista nezmíní.

Za ptákovinu tisíciletí pokládám interpretaci autorského zákona, že je nezbytné posílat za každý zkopírovaný papír (byť by to byly vaše vlastní poznámky či kresba vašeho dítěte) autorský poplatek Dilii (která je pak rozdělí mezi vyvolené). Pokud si takovou nehoráznost necháme líbit, přestaňme okamžitě mluvit o svobodě a demokracii neboť diktatura zájmových skupin (byť na evropské úrovni) nemá s demokracií a svobodou nic, ale pranic společného.

Navrhuji přijmout nová státní poznamenání(nikoliv vyznamenání) s povinností veřejného nošení a to několika typů:

  • Neřád 1. stupně: Jsem členem ODS
  • Neřád 2. stupně: Byl jsem členem ODS
  • Neřád 3. stupně: Znám se s Václavem Klausem
  • Neřád 4. stupně: Znám se s členem ODS
  • Neřád 5. stupně: Volal mi člen ODS

Tato poznamenání by pak sloužila k identifikaci nevhodných kandidátů na jakoukoliv veřejnoprávní funkci a posléze k vyloučení z veřejného života vůbec. Mimochodem, myšlenka to není nová, ve středověku museli nakažení morem také nosit na krku zvonce a v novověku Židé žluté hvězdy.

Nápad textaře Michala Horáčka určovat televizní radu z navržených kandidátů losem pokládám (bez ironie, prosím) za vůbec nejlepší nápad, jaký jsem v poslední době slyšel. Obávám se však, že je natolik moudrý, že je v Parlamentu neprosaditelný.

Miroslav Macek