PONDĚLNÍ GLOSY

Miroslava Macka:

Napsala mi jedna paní učitelka a její slova stojí nejen za zaznamenání, ale i za přemýšlení, byť jde o paušalizaci, které se část občanů naštěstí vymyká. (Její text jsem zhutnil, aby vynikla základní myšlenka, nikoliv však pozměnil):
Když něco zkazíte, trvá náprava dvojnásobnou dobu. Trvalo tři generace, než se tento národ, bez prominutí, "zkurvil" do současné podoby plaček a lenochů. Tak si spočítejte čas na nápravu. Přijde to líto, ale jediná cesta je sysifovsky nalévat do těch tupých hlav rozumu.

Prosila a žádala mne i telefonicky spousta lidí, abych co nejkomplexněji popsal pozadí dnešního ohňostroje kolem České televize, neboť přes jeho zář nelze pozadí dohlédnout. Pokouším se tedy o to s využitím všech informací, které do této chvíle mám.

  1. Každoroční výdaje ne tvorbu dosahují v ČT už téměř tří miliard korun (3 000 000 000,- Kč). Tento finanční koláč se snaží pro sebe co nejvýhodněji rozkrájet produkční společnosti, tvůrci i účinkující. Jde o sumu nemalou, vždyť jen provize za získání části koláče, vezmeme-li v úvahu v Česku obvyklých 10%, čítají téměř 300 miliónů korun.
  2. Ve světě začíná převažovat model, ve kterém i veřejnoprávní televize většinově sami nevyrábějí pořady, ale výběrovým řízením zadávají jejich výrobu soukromým studiím. Ohromná studia Kavčích hor (včetně možnosti využít je k natáčení pořadů pro zahraniční televize s kvalitním čaským personálem s méně kvalitními - v porovnání se zahraničím - českými platy) jsou tedy vhodná k privatizaci. Také zde jde o ohromný balík.
  3. Zpravodajství ČT sice není o penězích, ale o jejich rubu - moci. Televize má (více než noviny) moc během pár vteřin hlavního vysílání někoho nebo něco silně podpořit nebo někoho či něco znemožnit, politiku a politiky nevyjímaje. Proto je každá změna v redakci okamžitě zpolitizována těmi, kdo mají dojem, že by mohli změnou část vlivu ztratit. Ten, kdo ovládá zpravodajství, do značné míry spoluurčuje politické dění, a to bez skládání účtu voličům při volbách. Pokud bychom měli možnost vědecky, tedy nezaujatě, popsat soukromé osobní názory redaktorů ČT na politiky a politiku, zjistili bychom dozajista velké vychýlení Gaussovy křivky na stranu Hradu a Čtyřkoalice.
  4. Na tyto, doposud skryté nebo mediálně nepříliš probírané kontinuálně probíhající děje, se nabalila klasická politická kampaň, využívající klasickou politickou předvolební metodu: pár faktů, polopravd a lží se umně přetaví do obecnějších hesel a ta se neustále opakují, až se stanou obecně přijímanou "pravdou". (Musí to být pravda, vždyť to říkali v televizi!) V takto nastoleném ohňostroji už nikdo fakta od smyšlenek nerozezná, nastupuje klasická "virtuální realita".
  5. Vždy a všude platí věty René Lobsteina: Revoluce je u konce, když jsou všechny peníze (a moc) přerozděleny. Takto skončí i revoluce televizní.

Závěrečné post scriptum:
Máte.li zpřízněnou banku a zpřízněnou televizi, již jste vyhráli volby.

Kupodivu stále ještě docházejí jak limericky, tak verše o slunci.
Zde je jeden hezký důkaz:

Slunce kráčí po obloze, Zapřaženo v Malém voze A my lidé na Zemi Chceme býti v zázemí životem jen taženi.

Díky, paní Urbanová

Pan Pavel Nadymáček z Duchcova si dal práci s návrhem "Zásobníku nestranných osobností". Obávám se však, že jeho vtipný návrh by leckteří rádi realizovali vážně.
Za duchovno: Halík
Za kulturu: Just, Rejžek
Za politologii: Pehe
Za novináře: Urban, Leschtina
Za spisovatele: Vaculík
Za lidi od fochu: Chaun, Kraus
A devítičlenná nezávislá televizní rada je na světě!

Miroslav Macek