SOBOTNÍ GLOSY
Miroslava Macka:
Televizní zpráva o tom, že jen v Praze existuje přes šedesáttisíc trvale neobydlených bytů (s nimiž se ovšem vesele na černo kšeftuje či se na černo pronajímají) a ve zbytku republiky pak plných 500 000, byla komentována následujícími návrhy: Mělo by se to kontrolovat (pražsky radní Hvižďala) nebo zdanit neobsazené byty (poslanec Křeček). Navrhuji podstatně logičtější řešení. Všechny byty (vyjma malého počtu ryze sociálních bytů pro skutečně sociální případy) rozprodat a pak přestat regulovat nájemné.
Hledání kvadratury kruhu připomíná mi letité úsilí (zvláště Spojených států patronovat trvalé mírové uspořádání společného života Izraelců a Palestinců na jednom (malém) území. Historicky existují následující modely řešení:
- Jeden kmen obsadí území druhého a silou svých zbraní (většinou) či silou svého ducha postupně druhý kmen zcela asimiluje.
- Jeden kmen obsadí území druhého a vytlačí původní kmen do ekonomicky méně atraktivní části, takže postupně vzniknou kmenová území dvě.
- Jeden kmen obsadí území druhého, muže původního kmene vyvraždí, ženy znásilní a vytvoří tak rychle kmen jeden.
Vsaďte se, že žádná další, civilizovanější cesta k trvalému řešení neexistuje, pouze přechodná, vnějším tlakem mocnějších "odsunutá" řešení. Jsem přesvědčen, že z mnoha důvodů bude na Blízkém východě nakonec užit model číslo dvě.
Z mezinárodní soutěže "Chcete se stát milionářem" se pomalu, ale jistě stává čecháčkovská soutěž "Chci shrábnout aspoň deset tisíc", neboť čím dál tím větší počet soutěžících správně odpoví na první, zcela banální otázky a narazí-li na první obtížnější, rychle peláši domů s právě dosaženou sumou. Soutěžícího se srdcem knížete Rohana nevidět a tak se z napínavé soutěže pomalu stává nudná drobná pracovní příležitost.