Nedělní chvilka poezie,
tentokrát s Geoffreyem Chaucerem
Tvé oči mě svou krásou jednou skolí,
je dávno pryč můj neochvějný klid,
už navždy ránu v srdci budu mít.
Tvá slova mohou zhojit to, co bolí,
když vložíš do nich zavčasu svůj cit,
tvé oči mě svou krásou jednou skolí,
je dávno pryč můj neochvějný klid.
Má mysl slova upřímná teď volí:
I po smrti tě v srdci budu mít,
tou smrtí přece projevím svůj cit;
tvé oči mě svou krásou jednou skolí,
je dávno pryč můj neochvějný klid,
už navždy ránu v srdci budu mít.