Nedělní chvilka poezie,

Sir Thomas Wyatt (1503 - 1542), anglický dvořan, diplomat a básník. Po studiu v Cambridgi žil na dvoře Jindřicha VII. a jako uznávaný diplomat hodně cestoval. Básně psal jen pro potěšení své a svých přátel a nebyly původně určené k publikaci. Uvedl do anglické literatury různé románské formy - sonet, tercinu, rondeau a jiné. Jeho básně byly objeveny v rukopisech až v 19. století a záhy se staly oblíbenými pro svoji kombinaci intimnosti s pronikavým intelektem. Coby ukázku jeho básnického umu jsem si pro Vás dovolil vybrat a přeložit jeden z jeho sonetů…

Jsou sovy, jejichž dokonalý zrak
si bere jasné slunce ku pomoci,
však jiné zase létají jen v noci
a v záři dne se těší na soumrak.
Jsou ti, co rádi hledí do plamenů
a bez bázně si s nimi umí hrát,
k těm patřit bych chtěl převelice rád,
jak oni vnímat každou jejich změnu.
Vždyť jak žár jejích očí vydržet,
kde schovat se a nevidět tu zář,
když na mysli mám stále její tvář?
Mé oči slzí, zarudlé jsou hned,
svým osudem už v její moci dlím,
jak popel skončím, navíc dobře vím.