ÚTERNÍ GLOSY 23.05.2023
Miroslava Macka
Projev expremiéra Andreje Babiše na mezinárodní konferenci konzervativců v Budapešti bude mít dohru. Jeho vystoupení se bude tento týden řešit na stockholmském kongresu evropské liberální frakce ALDE, do níž ANO na evropské úrovni patří.
Správně! Maul halten und weiter dienen neboli držet hubu a krok! Stranické ideje, názory a postoje musí být v toku času pevné, vždyť se podívejte na ODS.
Česká ministryně obrany Černochová podepíše dnes ve Washingtonu se svým americkým protějškem Austinem dohodu o obrané spolupráci.
Předpokládám, že jste si ji prostudovali a doporučíte tedy svým poslancům a senátorům, aby ji schválili, protože zájmy USA byli, jsou a budou přece navždy i našimi zájmy a ty miliardy a miliardy za nové zbraně proto rádi zaplatíte.
Více než polovina Čechů se bojí otevřeně vyjádřit své názory. Co se týká dezinformací, ty jsou podle nich nejvíce šířeny vládními politiky, veřejnoprávními a mainstreamovými médii. Zároveň lidé nepovažují za nutné proti nepravdivým informacím bojovat novou legislativou. Vyplynulo to z průzkumu o stavu svobody projevu agentury SANEP.
Otevřeně vyjadřovat své názory se bojí více než polovina Čechů, 54,7 % dotázaných.
Nejvíce se bojí vyjádřit otevřeně své názory lidé starší 50 let, 72,8 % dotázaných. U lidí ve věku 30 až 49 let byly odpovědi vyrovnané, ve věkové skupině 18 až 29 let se 41 % procent lidi bojí svůj otevřený názor projevit.
Průzkum dále ukázal, že se odpovědi respondentů liší i dle jejich příjmů. Nejméně se bojí vyjádřit své názory nízkopříjmová skupina lidí, 53,7 %, a nejvíce se bojí vyjádřit své názory lidé spadající do vysokopříjmových skupin, celkem 59,9 %.
Problém otevřeně vyjadřovat své názory nemají lidé se základním vzděláním a se vzděláním bez maturity (57,7 %), naopak největší obavy vyjádřit svůj názor mají lidé se středním vzděláním s maturitou, a to až 64,5 %. U lidí s vysokoškolským vzděláním: 57 % procent se vyjadřovat názory obává; 42,2 % tyto obavy nemá.
Dále průzkum zjišťoval podle, zda mají lidé pocit, že se do našich životů vrací cenzura a omezování svobody projevu. Zde se lidé ve věku 30 až 49 let a lidé ve věku 50 a více let shodují, že cenzura a omezování svobody projevu sílí. První skupina si to myslí z 64 % a druhá z 64,5 %. V případě lidí ve věku 19–29 let vnímá cenzuru a omezování svobody projevu 41,5 %, a 34,2 % procent ten pocit nemá.
Také na tuto otázku odpovídali lidé v závislosti na svých příjmech. Nejvíc respondentů s pocitem, že se do našich životů vrací cenzura, patří do skupiny, jejíž příjmy se pohybují v rozmezí 35–50 tisíc korun, vyjádřilo se tak celkem 66,3 %z nich. Pocit návratu cenzury pociťují i lidé s příjmy do 35 tisíc korun, odpovědělo tak 54,4 % dotázaných. U lidí s příjmy 50 tisíc korun a více vnímá sílící cenzuru 46,7 % lidí a 44 % návrat cenzury nepozoruje.
Jiří Weigl:
Zavrženíhodnou politiku vlád v těžkých dobách naší moderní historie – jako byl Protektorát, padesátá léta či tzv. normalizace - lze snad vysvětlit, nikoliv omluvit, cizí vojenskou okupací, zbabělostí nebo ideologickou zaslepeností. Nic podobného v případě dnešní vlády nenalezneme. Její servilitu si je možné vysvětlit pouze snahou získat si od mocných dnešního západního světa politickou výhodu v domácí politice a na tomto základě se držet u moci. Pětikoaliční formát vlády vylučuje nějaké pevné ideové přesvědčení či fanatismus, strach z okupantů odnikud nehrozí, všechno je pouze vypočítavý sobecký politický kalkul, zaměřený na osobní prospěch konkrétních politiků, protože země z této servility žádný prospěch mít nikdy nebude.
Správně! Maul halten und weiter dienen neboli držet hubu a krok! Stranické ideje, názory a postoje musí být v toku času pevné, vždyť se podívejte na ODS.
Česká ministryně obrany Černochová podepíše dnes ve Washingtonu se svým americkým protějškem Austinem dohodu o obrané spolupráci.
Předpokládám, že jste si ji prostudovali a doporučíte tedy svým poslancům a senátorům, aby ji schválili, protože zájmy USA byli, jsou a budou přece navždy i našimi zájmy a ty miliardy a miliardy za nové zbraně proto rádi zaplatíte.
Více než polovina Čechů se bojí otevřeně vyjádřit své názory. Co se týká dezinformací, ty jsou podle nich nejvíce šířeny vládními politiky, veřejnoprávními a mainstreamovými médii. Zároveň lidé nepovažují za nutné proti nepravdivým informacím bojovat novou legislativou. Vyplynulo to z průzkumu o stavu svobody projevu agentury SANEP.
Otevřeně vyjadřovat své názory se bojí více než polovina Čechů, 54,7 % dotázaných.
Nejvíce se bojí vyjádřit otevřeně své názory lidé starší 50 let, 72,8 % dotázaných. U lidí ve věku 30 až 49 let byly odpovědi vyrovnané, ve věkové skupině 18 až 29 let se 41 % procent lidi bojí svůj otevřený názor projevit.
Průzkum dále ukázal, že se odpovědi respondentů liší i dle jejich příjmů. Nejméně se bojí vyjádřit své názory nízkopříjmová skupina lidí, 53,7 %, a nejvíce se bojí vyjádřit své názory lidé spadající do vysokopříjmových skupin, celkem 59,9 %.
Problém otevřeně vyjadřovat své názory nemají lidé se základním vzděláním a se vzděláním bez maturity (57,7 %), naopak největší obavy vyjádřit svůj názor mají lidé se středním vzděláním s maturitou, a to až 64,5 %. U lidí s vysokoškolským vzděláním: 57 % procent se vyjadřovat názory obává; 42,2 % tyto obavy nemá.
Dále průzkum zjišťoval podle, zda mají lidé pocit, že se do našich životů vrací cenzura a omezování svobody projevu. Zde se lidé ve věku 30 až 49 let a lidé ve věku 50 a více let shodují, že cenzura a omezování svobody projevu sílí. První skupina si to myslí z 64 % a druhá z 64,5 %. V případě lidí ve věku 19–29 let vnímá cenzuru a omezování svobody projevu 41,5 %, a 34,2 % procent ten pocit nemá.
Také na tuto otázku odpovídali lidé v závislosti na svých příjmech. Nejvíc respondentů s pocitem, že se do našich životů vrací cenzura, patří do skupiny, jejíž příjmy se pohybují v rozmezí 35–50 tisíc korun, vyjádřilo se tak celkem 66,3 %z nich. Pocit návratu cenzury pociťují i lidé s příjmy do 35 tisíc korun, odpovědělo tak 54,4 % dotázaných. U lidí s příjmy 50 tisíc korun a více vnímá sílící cenzuru 46,7 % lidí a 44 % návrat cenzury nepozoruje.
Jiří Weigl:
Zavrženíhodnou politiku vlád v těžkých dobách naší moderní historie – jako byl Protektorát, padesátá léta či tzv. normalizace - lze snad vysvětlit, nikoliv omluvit, cizí vojenskou okupací, zbabělostí nebo ideologickou zaslepeností. Nic podobného v případě dnešní vlády nenalezneme. Její servilitu si je možné vysvětlit pouze snahou získat si od mocných dnešního západního světa politickou výhodu v domácí politice a na tomto základě se držet u moci. Pětikoaliční formát vlády vylučuje nějaké pevné ideové přesvědčení či fanatismus, strach z okupantů odnikud nehrozí, všechno je pouze vypočítavý sobecký politický kalkul, zaměřený na osobní prospěch konkrétních politiků, protože země z této servility žádný prospěch mít nikdy nebude.