Nedělní chvilka poezie,

Agatha Mary Clarissa Christie (1890 - 1976), anglická autorka kriminálních a detektivních příběhů, světově nejznámější spisovatelka všech dob, kterou v počtu prodaných knih předstihuje jen William Shakespeare.
Narodila v typické viktoriánské rodině, základní vzdělání od svých rodičů a roku 1906 odjela do Paříže studovat hudbu a zdokonalit si francouzštinu.

Dne 24. prosince 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho, v průběhu první světové války pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice, přičemž zkušenosti získané během těchto let při práci s léky – a často i jedy – užila později při psaní svých detektivek. Roku 1919 se jí narodila dcera Rosalind.

Po smrti své matky a v důsledku probíhající manželské krize se nervově zhroutila a na nějakou dobu dokonce zmizela – byla nezvěstná celých 11 dnů a tento incident nebyl nikdy plně objasněn. S Archibaldem Christie se nakonec roku 1928 rozvedla.

Roku 1928 se vydala do Bagdádu a mimo jiné navštívila i slavné archeologické vykopávky v Uru, kde se seznámila s archeologem Sirem Leonardem Woolleym a jeho ženou Catherine. Při opětovné návštěvě Uru v roce 1930 pak poznala i Wooleyho asistenta a svého druhého manžela Maxe Mallowana.

Během druhé světové války pracovala jako dobrovolnice ve výdejně léků. V roce 1956 pak byla jmenována C.B.E. (Komandér britského impéria) a roku 1971 jí královna Alžběta II. udělila titul „Dáma britského impéria“.

Jejích knih se celosvětově prodalo již přes 2 miliardy výtisků v angličtině a 1 miliarda v dalších 103 jazykových mutacích. Její divadelní hra Past na myši je vůbec nejdéle hranou divadelní hrou, v londýnském Ambassadors Theatre se hraje nepřetržitě od 25. listopadu 1952. V roce 2005 měla hra za sebou již více než 20 000 představení.

Agatha Christie publikovala celkem přes 80 románů, povídkových sbírek a divadelních her, především šlo o detektivky s belgickým detektivem Herculem Poirotem a s amatérskou slečnou Marplovou.
Většina díla Lady Agathy byla zfilmována, některá i vícekrát (Vražda v Orient Expresu, Smrt na Nilu, Vlak z Paddingtonu), existuje též množství televizních a rozhlasových zpracování.
Kupodivu téměř nikdo nezná její poezii, vyskytující se sporadicky v jejích dopisech. Dovolil jsem si tedy pro Vás vybrat a přeložit její báseň „ I like living“…