PONDĚLNÍ GLOSY 7.01.2019

Miroslava Macka
Václav Klaus hledal v nedělním pořadu na Primě název pro lidi, kteří se v němčině nazývají Gutmenschen, a které prezident Zeman nazval lepšolidi. VK se zmínil o tom, že se nazývali a nazývají sluníčkáři, havlisté, pražská kavárna, ale jde stále o jednu a tutéž skupinu lidí, kteří vědí lépe než všichni ostatní, co máme dělat, co jíst, jakými auty jezdit, prostě, co je nejlepší pro naše dobro.
Osobně je nazývám už třicet let „bolševici mysli“: tak jako ruští bolševici se totiž považují za avantgardu, která učiní člověka a svět lepším, jejich názory jsou jakýmikoli racionálními protiargumenty nevyvratitelné, neboť jde ve své podstatě o víru a jakýkoliv odpor je v jejich víře jen utvrzuje, pokud lidé nepřijmou jejich víru za svoji, uchylují se k nátlaku, ostrakizaci a dalším metodám, které v určitých situacích mohou vést až k likvidaci (nejprve jiných myšlenek, nakonec jejich nositelů), a to vše pochopitelně pod záštitou „konání dobra“ „šťastných zítřků“. Jakékoliv jimi napáchané škody pak bagatelizují některou z obdob Leninových slov „když se kácí les, létají třísky“.
Typické je pro ně též to, že dostanou-li se k moci, žijí zcela jinak, než podle hlásaných zásad. Prostě „bolševici mysli“, ať už je jejich politický nátěr jakýkoliv.
Boj s těmito nebezpečnými lidmi nelze, bohužel, nikdy vyhrát, nicméně nikdy se nesmí přestat proti nim bojovat.

„Představte si, že ŘSD nemá ani twitter!“ je dle Babiše zřejmě hlavním důvodem kalamitní situace na D1.
Andrej Babiš: "Já bych chtěl říct taky ty moje čísla! Ty pravdivé čísla! Vy nemáte dobré čísla."
Václav Moravec: "Vy zpochybňujete statistiku Nejvyššího kontrolního úřadu?"
Ale vážně: ta směs ublíženosti, polopravd a lží vydávaných za pravdu, role otloukánka, který veškeré to ubližování a osočování přetrpí pro blaho národa, styl porouchané gramofonové desky vtloukající každou další otáčkou posledně vyslovenou lež do hlav naslouchajících, mu opět přihodí pár voličů…

Češi tráví v průměru nejdelší dobu v nemocnici ze všech občanů členských zemí Evropské unie. Vyplývá to ze statistiky Eurostatu za rok 2016. Zatímco Nizozemci pobývali na lůžku v průměru jen 4,5 dne, Češi 9,6 dne.
Pokud byste si chtěli zauvažovat, proč tomu tak je, je to jednoduché – systémem. Pacienti jsou v průměru v nemocnici tak dlouho, jak to dojivost systému dovoluje.

Čeština je jazyk vtipný:
Matka čtrnáctileté dceři: „Už toho mám dost! Jenom slibuješ a spoléháš na to, že na to zapomenu! Jako ten Babiš!“