STŘEDEČNÍ GLOSY 13.04.2016
Miroslava Macka
Prezident Zeman opět projevil svůj jemnocit slona v porcelánu a nevyčerpávající schopnost mučit své odpůrce vymýšlením zbytečností až blbostí, které je ovšem beze zbytku vytáčejí. Tentokrát oficiálně poděkoval policistům za zákroky během 17.listopadu a návštěvy čínského prezidenta.
Jediné, co je na tom překvapivé, je mediální prostor, který se tomu dostává. Zeman totiž dříve či později odejde a z jeho dětinských (stařeckých)provokací nezbyde nic. Přitom se podstatně méně mediálního prostoru dostává kritice vlády a koaličních poslanců, kteří též vymýšlejí a schvalují jednu blbost za druhou. Ty ovšem budou trápit zdravý rozum a naše kapsy ještě hodně dlouho a dlouho.
A to nemluvím o tom, že se téměř vůbec nezabývají velkým mezinárodním finančním krachem, který se neodvratně blíží…
Zaregistroval jsem na síti, že Kateřina Jacques prohlásila o Lence Dusilové, že je hrdinka a je z ní dojata. U Kateřiny Jacques vím, kdo to je, neboť se nešlo vyhnout jejímu milionkrát opakovanému vystoupení, v němž kdysi vysvětlovala, cože je to ta biomasa.
O Lence Dusilové jsem nevěděl nic, což, uznávám, je můj problém. Dal jsem se tedy do pátrání a kupodivu jsem bez velkých obtíží a poměrně rychle zjistil, že hrdinka skutečně je: při špatném osvětlení a před velkým publikem se jí podařilo přečíst z papírku téměř bez zakoktání a viditelné trémy pár souvislých slov. To neuvěřitelné hrdinství mne též dojalo…
Kateřina Jacques se také zmiňuje o jakémsi Jaromíru Štětinovi, „báječném člověku a bojovníku za svobodu“. Tak toho se mi vygooglovat nepodařilo, jen jakéhosi jeho jmenovce, o kterém estébáci napsali desítky stran záznamů, jak jim sloužil a donášel na ostatní. Samozřejmě, že ty záznamy si estébáci vycucali z prstu, neboť se jim nikdy nikoho nepodařilo získat. Což mne dojímá neustále…
Po 15 měsících platnosti zákonodárci v Maďarsku zrušili zákon o zákazu nedělního prodeje v obchodech o velikosti nad 200 m2. Ukázalo se totiž, že je to škodlivá blbost. Zřejmě proto o obdobném zákazu právě začíná jednat česká sněmovna.
Maďarská vláda ovšem plánuje vyhlásit referendum o akceptování či neakceptování povinných kvót uprchlíků. O obdobném referendu se u nás určitě nebude ani uvažovat, neboť náš lid je nevzdělaný a zmatený a zcela neví, co je pro něj dobré, takže by se nakonec mohlo stát, že by hlasoval proti přijímání jakýchkoliv uprchlíků. A uznejte, jak by se pak našim politikům v eurounijních zadcích žilo?
Vždy, když narazím na případ Lukáše Nečesaného a jeho znovuodsouzení, kroutím hlavou nad tím, jak je vlastně vůbec možné, aby jej podruhé soudili ti stejní lidé, kteří podle vyšší instance první rozsudek zbabrali.
Dovedete si představit situaci, že by Vás po nezdařené operaci znovu operoval lékař, který ji zbabral? Neuvěřitelná absurdita!
Jediné, co je na tom překvapivé, je mediální prostor, který se tomu dostává. Zeman totiž dříve či později odejde a z jeho dětinských (stařeckých)provokací nezbyde nic. Přitom se podstatně méně mediálního prostoru dostává kritice vlády a koaličních poslanců, kteří též vymýšlejí a schvalují jednu blbost za druhou. Ty ovšem budou trápit zdravý rozum a naše kapsy ještě hodně dlouho a dlouho.
A to nemluvím o tom, že se téměř vůbec nezabývají velkým mezinárodním finančním krachem, který se neodvratně blíží…
Zaregistroval jsem na síti, že Kateřina Jacques prohlásila o Lence Dusilové, že je hrdinka a je z ní dojata. U Kateřiny Jacques vím, kdo to je, neboť se nešlo vyhnout jejímu milionkrát opakovanému vystoupení, v němž kdysi vysvětlovala, cože je to ta biomasa.
O Lence Dusilové jsem nevěděl nic, což, uznávám, je můj problém. Dal jsem se tedy do pátrání a kupodivu jsem bez velkých obtíží a poměrně rychle zjistil, že hrdinka skutečně je: při špatném osvětlení a před velkým publikem se jí podařilo přečíst z papírku téměř bez zakoktání a viditelné trémy pár souvislých slov. To neuvěřitelné hrdinství mne též dojalo…
Kateřina Jacques se také zmiňuje o jakémsi Jaromíru Štětinovi, „báječném člověku a bojovníku za svobodu“. Tak toho se mi vygooglovat nepodařilo, jen jakéhosi jeho jmenovce, o kterém estébáci napsali desítky stran záznamů, jak jim sloužil a donášel na ostatní. Samozřejmě, že ty záznamy si estébáci vycucali z prstu, neboť se jim nikdy nikoho nepodařilo získat. Což mne dojímá neustále…
Po 15 měsících platnosti zákonodárci v Maďarsku zrušili zákon o zákazu nedělního prodeje v obchodech o velikosti nad 200 m2. Ukázalo se totiž, že je to škodlivá blbost. Zřejmě proto o obdobném zákazu právě začíná jednat česká sněmovna.
Maďarská vláda ovšem plánuje vyhlásit referendum o akceptování či neakceptování povinných kvót uprchlíků. O obdobném referendu se u nás určitě nebude ani uvažovat, neboť náš lid je nevzdělaný a zmatený a zcela neví, co je pro něj dobré, takže by se nakonec mohlo stát, že by hlasoval proti přijímání jakýchkoliv uprchlíků. A uznejte, jak by se pak našim politikům v eurounijních zadcích žilo?
Vždy, když narazím na případ Lukáše Nečesaného a jeho znovuodsouzení, kroutím hlavou nad tím, jak je vlastně vůbec možné, aby jej podruhé soudili ti stejní lidé, kteří podle vyšší instance první rozsudek zbabrali.
Dovedete si představit situaci, že by Vás po nezdařené operaci znovu operoval lékař, který ji zbabral? Neuvěřitelná absurdita!