STŘEDEČNÍ GLOSY 2.04.2014

Miroslava Macka
Už před drahným časem jsem k nápadu sanovat z kapes občanů útlum dolu Paskov napsal:
Jestli je něco špatně založeno, přináší to trvalé problémy a končí to špatně.
Což platí pro zahradu, základy domu i zacházení s ložisky nerostných surovin. Pokud se totiž shodneme na tom, že ložiska nerostných surovin nepatří majiteli pozemku, ale státu, tedy všem jeho občanům, kteří by z jeho exploatace měli mít prospěch, pak existují jen dvě cesty, jak toho docílit.
První z nich je tradiční: těžařskou společnost vlastní stát a příjmy putují do státního rozpočtu, zrovna tak jako jsou z něho placeny případné ztráty a náklady na útlum těžby, včetně nákladů sociálních.
Druhá už tak tradiční není: stát vypíše na exploataci ložiska výběrové řízení, jehož součástí je cena za udělení licence na dobu určitou a závazek na odstranění ekologických škod v plném rozsahu a hrazení veškerých nákladů na případný útlum těžby, včetně nákladů sociálních. Kdo nabídne lepší podmínky, získá licenci.
Třetí, u nás užitá, je nesmyslná: prodáme těžební ložisko se vším všudy (včetně bytů) za fixní cenu a smluvně si neošetříme téměř nic, takže veškeré zisky shrábne těžební firma a následné výdaje zaplatí daňoví poplatníci.

Sportujete, protože vám to přináší radost, uspokojení a zdravější život a ke stejnému životnímu stylu vedete i děti? Pak je docela možné, že od příštího roku na to budete mít méně peněz, neboť premiér Sobotka podpořil v rodném městě rychlobruslařky Sáblíkové stavbu víceúčelové haly s rychlobruslařským oválem a líbí se mu představa, že by takových „olympijských hal“ ( kupříkladu s chlazeným tunelem pro letní přípravu biahlonistů a běžců na lyžích) vzniklo v Česku šest až sedm, pochopitelně za peníze daňových poplatníků.
Strašně moc rád bych žil ve státě, kde si každý své koníčky dle svých vlastních představ platí ze svého a reprezentanti či olympionikové z peněz, které jejich svazy vydělávají na televizních přenosech a tedy reklamě.

Čtenář M. V. mi napsal:
V roce 2009 a 2010 jsem na Masarykově univerzitě také absolvoval vzdělávání MPA (master of public administration). Teprve po ukončení jsem nějak zaregistroval, že tam s námi také chodil
pan Michálek. Nijak se neprojevoval.
Mně tehdy ani nenapadlo, že by to za mně mohl platit někdo jiný. Do koruny jsem si to zaplatil sám .
Za čtyři semestry 4x 35,000 Kč + DPH. Nevím přesně, bylo to kolem 180.000 Kč, možná trochu méně. Nedokážu posoudit, zda to byla dobrá investice.
Nicméně k věci. Proč pan Michálek uvádí, že za něho asi tehdejší zaměstnavatel, asi SFŽP, zaplatil 380 000 Kč. To, že si to nechal proplatit zpětně, tam to může být schováno. Pokud vím, tak fakulta tehdy některým studentům posílala vždy semestrální fakturu přímo na zaměstnavatele. Tady se někde ztratilo cca 200 000 Kč. Nestálo by za to, se někoho zeptat, kde, a proč?
Přímo na stránkách fakulty jsou všechny informace, včetně dizertačních prací.