ÚTERNÍ GLOSY 10.12.2013
Miroslava Macka
Nechápu, proč nás veřejnoprávní media krmí už pár dnů od rána do večera informacemi o úmrtí a pohřbu Nelsona Mandely. Ale možná chtějí staromilcům připomenout časy Leonida Brežněva…
Co to je? Co se to děje? Kam to spějeme???
Včera jsem náhodou šel kol televize v okamžiku, kdy TV Nova dávala rozhovor s dopadeným zlodějem nafty ze zaparkovaných aut (celkem ukradl 900 litrů), kterému je 33 let, odseděl si už za krádeže 12 let v kriminále, má šest dětí, na pět dalších bere sociální dávky a reportér s ním dělá rozhovor málem jako s nějakou význačnou osobností! Chudák nemá práci, tak co mu zbývá!
Kdybych byl autokratem, tak by takový člověk už po třetím trestu pracoval od rána do večera v pracovním táboře jen by se z něj kouřilo ( i zemní práce na dálnici se dají dělat „po staru“, stejně jako zemědělské práce a mnoho dalších prospěšných a bohulibých činností), daňoví poplatníci by nemuseli přispívat na houf jeho dětí, ze kterých s vysokou pravděpodobností vyrostou podobné existence (tolik by jich nezplodil) a byl by tam tak dlouho, až by splatil ubytování, stravu, další nezbytnou péči, výživu dětí, atd. Prostě by „neobohacoval“ svým životním stylem náš život…
Stejně tak nechápu „problém“, který popsala a řeší v dnešních Lidovkách Dana Moree z katedry studií občanské společnosti Fakulty humanitních studií UK (doposud jsem netušil, že taková katedra existuje):
„Má škola vzdělávat nebo vychovávat? Nebo obojí? Učitelé mají pocit, že se po nich stále více chce obojí, protože rodiče nemají na děti čas.“
Jsem skálopevně přesvědčen, že kdybych tyto věty přečetl kterémukoliv ze skvělých pedagogů mého mládí, hlavu by si mohl ukroutit…
Co to je? Co se to děje? Kam to spějeme???
Včera jsem náhodou šel kol televize v okamžiku, kdy TV Nova dávala rozhovor s dopadeným zlodějem nafty ze zaparkovaných aut (celkem ukradl 900 litrů), kterému je 33 let, odseděl si už za krádeže 12 let v kriminále, má šest dětí, na pět dalších bere sociální dávky a reportér s ním dělá rozhovor málem jako s nějakou význačnou osobností! Chudák nemá práci, tak co mu zbývá!
Kdybych byl autokratem, tak by takový člověk už po třetím trestu pracoval od rána do večera v pracovním táboře jen by se z něj kouřilo ( i zemní práce na dálnici se dají dělat „po staru“, stejně jako zemědělské práce a mnoho dalších prospěšných a bohulibých činností), daňoví poplatníci by nemuseli přispívat na houf jeho dětí, ze kterých s vysokou pravděpodobností vyrostou podobné existence (tolik by jich nezplodil) a byl by tam tak dlouho, až by splatil ubytování, stravu, další nezbytnou péči, výživu dětí, atd. Prostě by „neobohacoval“ svým životním stylem náš život…
Stejně tak nechápu „problém“, který popsala a řeší v dnešních Lidovkách Dana Moree z katedry studií občanské společnosti Fakulty humanitních studií UK (doposud jsem netušil, že taková katedra existuje):
„Má škola vzdělávat nebo vychovávat? Nebo obojí? Učitelé mají pocit, že se po nich stále více chce obojí, protože rodiče nemají na děti čas.“
Jsem skálopevně přesvědčen, že kdybych tyto věty přečetl kterémukoliv ze skvělých pedagogů mého mládí, hlavu by si mohl ukroutit…