ČTVRTEČNÍ GLOSY 7.06.2012
Miroslava Macka
Ve včerejším rozhovoru MF Dnes s Marií Benešovou, místopředsedkyní ČSSD, zazněla následující slova:
Otázka: „Váš muž pracuje v kladenské nemocnici a vy jste řekla, že odtamtud nosil varovné zprávy už delší dobu. Proč jste s těmi informacemi nic nedělala?“
Odpověď: „To přijde domů manžel a postěžuje si třeba, že jim tam staví nesmyslně široké chodby, které nikdo nevytopí a které se osvěcují strašným kvantem žárovek, a sály mají mnohem menší. Asi to projektoval někdo, kdo vůbec nerozumí zdravotnictví. To je dost těžké…S Rathem jsem nekomunikovala, v jeho partě jsem nebyla a měla jsem informace, že lékaři považují nemocnici za předimenzovanou a nesmyslnou.“
Považuji tuto odpověď za nehoráznou a nestoudnou. To přece nemluví nějaká čudla, ale místopředsedkyně politické strany, tedy vysoce postavená politčka, která neustále kritizuje vládu za špatné hospodaření.
Co udělala s těmi informacemi? Dramaticky vystoupila v televizi? Napsala o tom serii článků? Nechala předvolat spolustraníka Ratha před vedení strany a vyčetla mu ten megalomanský projekt? Kudy chodila, tudy to rozmazávala a snažila se to všemi silami zarazit? Dodává, že se o tom bavili na gremiích, ale jestli předseda Ratha srovnal nebo nesrovnal, nemůže prý tušit.
Místopředsedkyně strany? Nemůže tušit? Co je to za kecy? Nebo se jen ustrašeně s manželem báli mstivého Ratha?
Škoda, že Brabora Tachecí má zřetelně pro Marii Benešovou slabost a nechala se těmi bláboly odbýt.
Ovšem jedno musím Marii Benešové přiznat: velkorysost.
Ve stejném rozhovoru totiž přiznává, že by ráda měla za kandidáta na úřad prezidenta Miloše Zemana a na otázku „Bamberg, Olovo, Bašta, Kavan, Ivo Svoboda, Gross – to vše má být zapomenuto?“ odpovídá: „No, tak v těch hrůzách, co se odehrály s dalšími premiéry, to byly také titěrnosti.“
Ekonom Pavel Páral:
Hra o eurofondy, kterou teď prožíváme, jen znovu dokazuje, o co by bylo lepší, kdyby Evropa zařadila integrační zpátečku a vrátila se k podobě sedmadvaceti domků, v nichž žijí rodiny v přátelské shodě, protože žije každý za své.
Právník J. J. mi napsal:
Včera jsem v televizních novinách zaregistroval reportáž o pokynu šéfa městské policie v Říčanech, který vyhrožuje svým podřízeným krácením odměn, pokud nevyberou předepsané množství pokut. Po dotazu reportérky na tento pokyn, se pokoušel svůj pokyn zlehčovat tím, že nebyl myšlen zcela vážně. Korunu tomu všemu nasadil jeho zástupce, který bezelstně přiznal, že „podle něčeho přece musíme své podřízené hodnotit“.
Je pravděpodobné, že zmíněný představitel městské policie tímto pokynem svým podřízeným naplnil skutkovou podstatu trestných činů úředních osob, konkrétně § 329 trestního zákona, zneužití pravomoci úřední osoby. Už jen příprava takového trestného činu je trestná.
Jak dlouho ještě budou městské a obecní policie zdrojem šikanování občanů? Je všeobecně známo, že městští policisté jsou svými nadřízenými tlačeni k co nejvyššímu vybírání pokut. Většinou však jejich nadřízení nejsou tak hloupí, aby to otevřeně přiznali. Z každého pravidla ale, jak je vidět, existují výjimky.
Navrhuji proto sestavení petice poslanecké sněmovně, aby změnila zákon, podle něhož by se tyto pokuty staly automaticky součástí státního, nikoliv obecního či městského rozpočtu. Jestliže jdou pokuty do městského či obecního rozpočtu, nemohou být policisté, kteří je ukládající nestranní. Oni jsou totiž z tohoto rozpočtu placeni. Za těchto podmínek je uložení pokuty členem městské či obecní policie nezákonné, protože není nestranné.
Čtenář glos V. B. o Rathovi:
Je kouzelné, že se celý národ dověděl, jakou svačinku mu dali na výlet, kolik lidí ho hlídalo, aby se mu nic nestalo. Ale, že stále bere asi 28 tisíců na reprezentaci, dopravu a jiné nezbytnosti, to moc lidem nevadí.
Otázka: „Váš muž pracuje v kladenské nemocnici a vy jste řekla, že odtamtud nosil varovné zprávy už delší dobu. Proč jste s těmi informacemi nic nedělala?“
Odpověď: „To přijde domů manžel a postěžuje si třeba, že jim tam staví nesmyslně široké chodby, které nikdo nevytopí a které se osvěcují strašným kvantem žárovek, a sály mají mnohem menší. Asi to projektoval někdo, kdo vůbec nerozumí zdravotnictví. To je dost těžké…S Rathem jsem nekomunikovala, v jeho partě jsem nebyla a měla jsem informace, že lékaři považují nemocnici za předimenzovanou a nesmyslnou.“
Považuji tuto odpověď za nehoráznou a nestoudnou. To přece nemluví nějaká čudla, ale místopředsedkyně politické strany, tedy vysoce postavená politčka, která neustále kritizuje vládu za špatné hospodaření.
Co udělala s těmi informacemi? Dramaticky vystoupila v televizi? Napsala o tom serii článků? Nechala předvolat spolustraníka Ratha před vedení strany a vyčetla mu ten megalomanský projekt? Kudy chodila, tudy to rozmazávala a snažila se to všemi silami zarazit? Dodává, že se o tom bavili na gremiích, ale jestli předseda Ratha srovnal nebo nesrovnal, nemůže prý tušit.
Místopředsedkyně strany? Nemůže tušit? Co je to za kecy? Nebo se jen ustrašeně s manželem báli mstivého Ratha?
Škoda, že Brabora Tachecí má zřetelně pro Marii Benešovou slabost a nechala se těmi bláboly odbýt.
Ovšem jedno musím Marii Benešové přiznat: velkorysost.
Ve stejném rozhovoru totiž přiznává, že by ráda měla za kandidáta na úřad prezidenta Miloše Zemana a na otázku „Bamberg, Olovo, Bašta, Kavan, Ivo Svoboda, Gross – to vše má být zapomenuto?“ odpovídá: „No, tak v těch hrůzách, co se odehrály s dalšími premiéry, to byly také titěrnosti.“
Ekonom Pavel Páral:
Hra o eurofondy, kterou teď prožíváme, jen znovu dokazuje, o co by bylo lepší, kdyby Evropa zařadila integrační zpátečku a vrátila se k podobě sedmadvaceti domků, v nichž žijí rodiny v přátelské shodě, protože žije každý za své.
Právník J. J. mi napsal:
Včera jsem v televizních novinách zaregistroval reportáž o pokynu šéfa městské policie v Říčanech, který vyhrožuje svým podřízeným krácením odměn, pokud nevyberou předepsané množství pokut. Po dotazu reportérky na tento pokyn, se pokoušel svůj pokyn zlehčovat tím, že nebyl myšlen zcela vážně. Korunu tomu všemu nasadil jeho zástupce, který bezelstně přiznal, že „podle něčeho přece musíme své podřízené hodnotit“.
Je pravděpodobné, že zmíněný představitel městské policie tímto pokynem svým podřízeným naplnil skutkovou podstatu trestných činů úředních osob, konkrétně § 329 trestního zákona, zneužití pravomoci úřední osoby. Už jen příprava takového trestného činu je trestná.
Jak dlouho ještě budou městské a obecní policie zdrojem šikanování občanů? Je všeobecně známo, že městští policisté jsou svými nadřízenými tlačeni k co nejvyššímu vybírání pokut. Většinou však jejich nadřízení nejsou tak hloupí, aby to otevřeně přiznali. Z každého pravidla ale, jak je vidět, existují výjimky.
Navrhuji proto sestavení petice poslanecké sněmovně, aby změnila zákon, podle něhož by se tyto pokuty staly automaticky součástí státního, nikoliv obecního či městského rozpočtu. Jestliže jdou pokuty do městského či obecního rozpočtu, nemohou být policisté, kteří je ukládající nestranní. Oni jsou totiž z tohoto rozpočtu placeni. Za těchto podmínek je uložení pokuty členem městské či obecní policie nezákonné, protože není nestranné.
Čtenář glos V. B. o Rathovi:
Je kouzelné, že se celý národ dověděl, jakou svačinku mu dali na výlet, kolik lidí ho hlídalo, aby se mu nic nestalo. Ale, že stále bere asi 28 tisíců na reprezentaci, dopravu a jiné nezbytnosti, to moc lidem nevadí.