ÚTERNÍ GLOSY 15.05.2012
Miroslava Macka
Zdá se, že se blýská na lepší časy: bývalý šéf vládní agentury CzechTrade Ivan Jukl, který nechal mj. vyrobit „Bílou knihu pro vesmír“ o osmdesáti stránkách (s profily firem, které by se mohly zapojit do vesmírných programů) za tři miliony korun, přičemž odborníci tvrdí, že by se dala pořídit do dvou set tisíc, ale je zcela zbytečná, se po odchodu z agentury stal ředitelem ekonomické sekce na ministerstvu zahraničí.
Zřejmě tam mají nějaké přebytky v rozpočtu (kníže toho během spánku tolik neutratí) a tak správně sáhli po odborníkovi nejodbornějším…
Sedm lidí z Pražského dopravního podniku dostalo odměny ve výši přes 8 milionů korun. Za co, je zřejmé každému, kdo cestuje pražskou hromadnou dopravou a podivuje se nad výší jízdného. Zajímavější je ovšem reakce dozorčí rady tohoto podniku, plné komunálních politiků: všichni shodně tvrdí, že o odměnách neměli nejmenší tušení.
Jakpak by na to tato „dozorčí“ slova reagovali dřívější obyvatelé Prahy, kupříkladu kat Mydlář?
V časopisu Týden včera vyšel srdceryvný článek o rodině, které chtějí exekutoři vzít rodinný domek, ačkoliv si jen půjčili na zbudování půdní vestavby pro syna 250.000.-Kč a jak článek končí, „jako by nestačilo, že je rozhodnutí vybudovat půdní vestavbu přišlo bez úroků již na zhruba 750.000.- Kč“.
To tvrzení je totiž falešné: na těch 750.000.- Kč je nepřišlo rozhodnutí vybudovat půdní vestavbu, ale rozhodnutí vzít si od soukromé firmy půjčku 250.000.- Kč s tím, že půjčku do půl roku splatí s úrokem 74.000.- Kč a další jejich hloupé kroky.
Je nejvyšší čas zavést povinné ekonomické vzdělávání, a to nejraději už od školky. Ne, že bych si dělal iluze, že se i pak nenajde dost naivů, ale rozhodně jich šmahem ubyde.
Čtenář glos J. S. mi napsal:
14.5. jste zveřejnil názor čtenáře P.B., které je silně jednostranný a vychází z naprosté neznalosti problematiky.
Nechci komentovat řepku, není to moje parketa a navíc si myslím, že je to hovadina. Ale v energetice se pohybuji více než 15 let a problematice obnovitelných zdrojů se věnuji posledních 5 let, takže o tom něco vím. Směle mohu říci, že větrné elektrárny jsou značně nespolehlivý zdroj a v Čechách na ně nejsou vůbec podmínky. Otázka fotovoltaických elektráren je trochu složitější. Na zemědělské půdě nemají co dělat a patří maximálně tak na střechy objektů, či do průmyslových areálů. I když jejich ekonomika je bez masivní podpory neudržitelná, z energetického hlediska to není tak zlé. V době masivního rozvoje klimatizací naopak FTE rovnají diagram zatížení soustavy. Lze říci svítí-li slunce, FTE vyrábějí a klimatizace se spouštějí.
Zcela jiná je ale situace u bioplynoých elektráren (BPS). Ty, pokud jsou provozovány zemědělci (a většinou to tak je), skvěle zapadají do zemědělského cyklu. Za prvé velmi dobře zlikvidují kejdu hospodářských zvířat, za druhé zracovávají travní senáž, která v minulosti hnila na hromadách v různých remízcích. Také s cíleným pěstováním kukuřice a jiných plodin pro BPS to není tak zlé. Jak je známo, je u nás nadbytek nevyužité zemědělské půdy především v podhorských oblastech a zemědělské plodiny se na jednotlivých polích musí střídat. Kukuřice vetšinou obsazuje pole, která by jinak ležela ladem. Také "odpad" z BPS tzv. digestát je vynikající hnojivo, které plně nahradí drahá průmyslová hnojiva. BPS tak zlepšuje ekonomiku zemedělského podniku.
I když jsem odpůrcem různých dotací, BPS beru tak trochu na milost. Při vhodné velikosti příspěvku na tento obnovitelný zdroj je možno redukovat různé jiné dotace do zemědělství např. příspěvek na sečení travních porostů a navíc se zajistí i údržba kulturní krajiny.
Zřejmě tam mají nějaké přebytky v rozpočtu (kníže toho během spánku tolik neutratí) a tak správně sáhli po odborníkovi nejodbornějším…
Sedm lidí z Pražského dopravního podniku dostalo odměny ve výši přes 8 milionů korun. Za co, je zřejmé každému, kdo cestuje pražskou hromadnou dopravou a podivuje se nad výší jízdného. Zajímavější je ovšem reakce dozorčí rady tohoto podniku, plné komunálních politiků: všichni shodně tvrdí, že o odměnách neměli nejmenší tušení.
Jakpak by na to tato „dozorčí“ slova reagovali dřívější obyvatelé Prahy, kupříkladu kat Mydlář?
V časopisu Týden včera vyšel srdceryvný článek o rodině, které chtějí exekutoři vzít rodinný domek, ačkoliv si jen půjčili na zbudování půdní vestavby pro syna 250.000.-Kč a jak článek končí, „jako by nestačilo, že je rozhodnutí vybudovat půdní vestavbu přišlo bez úroků již na zhruba 750.000.- Kč“.
To tvrzení je totiž falešné: na těch 750.000.- Kč je nepřišlo rozhodnutí vybudovat půdní vestavbu, ale rozhodnutí vzít si od soukromé firmy půjčku 250.000.- Kč s tím, že půjčku do půl roku splatí s úrokem 74.000.- Kč a další jejich hloupé kroky.
Je nejvyšší čas zavést povinné ekonomické vzdělávání, a to nejraději už od školky. Ne, že bych si dělal iluze, že se i pak nenajde dost naivů, ale rozhodně jich šmahem ubyde.
Čtenář glos J. S. mi napsal:
14.5. jste zveřejnil názor čtenáře P.B., které je silně jednostranný a vychází z naprosté neznalosti problematiky.
Nechci komentovat řepku, není to moje parketa a navíc si myslím, že je to hovadina. Ale v energetice se pohybuji více než 15 let a problematice obnovitelných zdrojů se věnuji posledních 5 let, takže o tom něco vím. Směle mohu říci, že větrné elektrárny jsou značně nespolehlivý zdroj a v Čechách na ně nejsou vůbec podmínky. Otázka fotovoltaických elektráren je trochu složitější. Na zemědělské půdě nemají co dělat a patří maximálně tak na střechy objektů, či do průmyslových areálů. I když jejich ekonomika je bez masivní podpory neudržitelná, z energetického hlediska to není tak zlé. V době masivního rozvoje klimatizací naopak FTE rovnají diagram zatížení soustavy. Lze říci svítí-li slunce, FTE vyrábějí a klimatizace se spouštějí.
Zcela jiná je ale situace u bioplynoých elektráren (BPS). Ty, pokud jsou provozovány zemědělci (a většinou to tak je), skvěle zapadají do zemědělského cyklu. Za prvé velmi dobře zlikvidují kejdu hospodářských zvířat, za druhé zracovávají travní senáž, která v minulosti hnila na hromadách v různých remízcích. Také s cíleným pěstováním kukuřice a jiných plodin pro BPS to není tak zlé. Jak je známo, je u nás nadbytek nevyužité zemědělské půdy především v podhorských oblastech a zemědělské plodiny se na jednotlivých polích musí střídat. Kukuřice vetšinou obsazuje pole, která by jinak ležela ladem. Také "odpad" z BPS tzv. digestát je vynikající hnojivo, které plně nahradí drahá průmyslová hnojiva. BPS tak zlepšuje ekonomiku zemedělského podniku.
I když jsem odpůrcem různých dotací, BPS beru tak trochu na milost. Při vhodné velikosti příspěvku na tento obnovitelný zdroj je možno redukovat různé jiné dotace do zemědělství např. příspěvek na sečení travních porostů a navíc se zajistí i údržba kulturní krajiny.