PÁTEČNÍ GLOSY 4.05.2012

Miroslava Macka
Prosím vás, osvěžte mi paměť. Ve včerejším rozhovoru odboráře Bohumíra Dufka s časopisem Reflex tázaný pravil: Já myslím, že by se neměly dotovat žádné takzvané ekologické iniciativy, protože to vede vždycky k deformaci trhu… Líbí se vám, že dotujeme solární energii?...Mně ne. Já myslím, že by to mělo být necháno trhu. Ne, že do toho vstupují politici a my to musíme platit.
Pořád si totiž nemohu a nemohu vzpomenout, kolik odborářů bylo tehdy na Václavském náměstí, aby vehementně protestovali proti poslancům, přijímajícím ty dotační ekologické nesmysly. Dokonce ani na jedno jediné jejich tehdejší heslo ne, či na požadavek odvolání tehdejších ministrů a vlády…

Pomáhat a chránit? Ve vedlejší vesnici Rovensku každou chvíli policisté postávají a měří rychlost na rovném přehledném úseku, kde se dle pamětníků nikdy nestala jediná dopravní nehoda. A vybírají a vybírají jak středověcí lapkové…
Proč, proboha, nestojí na místech nejčastějších nehod? Nebo snad vybírají na odměny krajským šéfům?

Čtenářka glos V. Ž.:
Toto mi evokovala zmínka o počtu zaměstnanců ministerstav práce a sociálních věcí. V závěru loňského roku jsme navštívili nejlidnatější stát Indie - Uttarpradéš. K tak odvážnému činu bychom se nebyli odhodlali, kdybychom nedostali pozvání od indického přítele na jeho svatbu.
Celé Rakousko má skoro tolik obyvatel jako město Allhabád, ve kterém jsme pobývali. Kdybych v Allhabádu chtěla někomu vysvětlit, že na tolik lidí, kolik jich žije v tomto městě by bylo potřeba 18.000 úředníku jen jednoho ministerstva, určitě by dodnes nepřestal kroutit nevěřícně hlavou, protože kolik by jich tedy bylo potřeba na celou Indii?
Celý výlet byl nesdělitelný zážitek a zjištění, že tito lidičky nemají sice celkem nic, ale přesto mají 1. SVOBODU tak velikou, jakou si nedovedeme se svými úředníky za zády (nebo před sebou?) ani představit; 2. SPOKOJENOST s životem, jaký vedou, protože jiný není a pokud chci změnu, tak se o ni musím přičinit sám/ sama. A protože nic není nikdy černobílé, tak ženský ekvivalent v tvrzení v poslední větě silně pokuhává.

Ekonom Pavel Kohout na Finmag:
Poslanecká sněmovna včera o týden odsunula rozhodnutí, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu. Zastupitelé mají ještě sedm dní na to, aby si uvědomili, že pro stabilitu republiky je kriticky důležité tuto smlouvu odmítnout.…
Veřejná debata o Evropském stabilizačním programu (ESM) byla ututlána. Proč: obsah smlouvy je natolik skandální, že se téměř vzpírá uvěření. Pro začátek: „Členové Evropského stabilizačního mechanismu se tímto neodvolatelně a bezpodmínečně zavazují zaplatit jakýkoliv kapitálový požadavek, který vůči nim bude učiněn, a to do sedmi dnů od obdržení požadavku.“…
Co se stane, když nezaplatíme? „ESM má plnou právní kompetenci zahájit právní řízení. ESM, jeho majetek, financování a aktiva požívají imunity vůči všem formám soudního procesu. Majetek, financování a aktiva ESM požívají imunity vůči prohlídce, záběru, konfiskaci, vyvlastnění nebo jiné formě exekuce, odebrání nebo zabavení exekutivním, soudním, správním nebo legislativním aktem.“
Velikost možných požadavků? Závazek České republiky vyplývající z Evropského stabilizačního mechanismu bude zahrnovat zhruba 40 miliard korun splaceného kapitálu a povinnost dodat dalších cca 310 miliard korun v případě potřeby. Rada guvernérů ESM může tento kapitál ještě navyšovat. Není stanovena horní mez našich závazků.…
Schválení smlouvy o ESM prosazuje Karel Schwarzenberg. Ministr zahraničí, kterému jde primárně o to, aby jej potentáti z Unie poplácávali po ramenou. Ministr, který v přímém televizním přenosu vyjádřil svoji loajalitu evropskému superstátu, nemůže hájit zájmy České republiky. Pokud Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválí tunel jménem Evropský stabilizační mechanismus, budeme ještě nostalgicky vzpomínat na Viktora Koženého. Ten se spokojil s málem. A aspoň neměl imunitu.