STŘEDEČNÍ GLOSY 25.04.2012

Miroslava Macka
Premiér, ministr financí a celá vláda mohou stokrát vysvětlovat, kterak je nezbytné nežít na dluh, a tedy šetřit (a zvýšit daně) - stačí však jedna jediná zpráva podobná té dnešní, totiž že 150 milionů korun, které ministerstvo zemědělství utratilo na podporu konzumace českých sladkovodních ryb, byly dle nejvyššího kontrolního úřadu zcela vyhozené peníze (což mnozí z nás samozřejmě věděli předem). A veškerá komunikace s občany a veškeré vysvětlování se rázem obrací vniveč.
A to nepočítám přidruženou informaci, že na soukromé konto manželky vlivného člena ODS Pavla Dlouhého doputovaly desítky milionů korun z Rybářství Třeboň, v němž je Dlouhý členem představenstva. Toho Rybářství, kam zase doputovala řada státních dotací. Ale to se jistě lehce vysvětlí…

V reakci na následující zprávu „V pásmu příjmové chudoby je podle statistiků již téměř každý desátý Čech, včetně dětí a seniorů, přičemž ruku v ruce s tím nezadržitelně roste počet exekucí a osobních bankrotů. Skutečnost, že stále více lidí se dostává do zoufalé finanční situace, se už odráží i ve statistikách“, napsala právnička M. M.: „No, a taky by mohli napsat, za co ty exekuce jsou...takové hrnce od Zepteru jsou jistě nedílnou součástí života. Takových mi prošly pod rukou stovky...
Dodávám: Mnozí si holt představují, že bychom se měli solidarizovat s jejich blbostí a jejími následky…

Ke stejnému tématu mi napsal čtenář glos J. B.:
Bolševické Novinky.cz uvedly pod titulkem "Už skoro každý desátý Čech balancuje na hranici chudoby" mimo jiné toto:
Například jen v registru dlužníků SOLUS, který sdružuje některé velké firmy, figuruje už hodně přes milión neplatičů ? fyzických osob. Přes dvacet tisíc dlužníků našlo během čtyř let poslední útočiště v osobním bankrotu, aby kvůli neřešitelným nezajištěným dluhům nepřišli v exekucích alespoň o střechu nad hlavou. Co je ale ještě více alarmující, desítky tisíc dalších se obávají, že nebudou mít brzy jiné řešení, jak ven z dluhů, než žádat soud právě o oddlužení.
A já k tomu dodávám: Vážení, odborně erudovaní novináři, nestálo by za to obratem k takovému textu dodat drobný rozbor, např. kdy, kde, za jakým účelem a na jaký úrok vznikl u těchto lidí ten pradluh, který vyvolal spirálu jejich dalšího zadlužování? Nebyly to náhodou zbytečné spotřební úvěry na dovolené, na vánoční dárky, na zbytnou elektroniku. Není to náhodou spotřební úvěr na luxusní auto, protože přeci nebudu jezdit ve Felicii? Nebo např. jaká je struktura zaměstnanosti těchto lidí? Kolik z nich je nezaměstnaných, pobírá podporu a zadlužuje se spotřebními úvěry na nákup zbytečností? Kolik z nich prosází peníze bv sázkových kancelářích, či je naháže do automatů s vidinou velkého bohatství, ale většinou se smutným koncem? A až vážení erudovaní novináři podložíte svůj článek s takovým bombastickým nadpisem touto drobnou statistikou, možná ke svému údivu dojdete k úplně jiným, i když je mi jasné, že pro vás k ne tak zajímavým číslům. A tak pokračujte vážení erudovaní novináři v té své hodně, hodně špatné práci, dále prostírejte své bolševické jednoduchosti lidem na zlatém podnose. Ono totiž napsat článek o jiných miliónech lidí, o těch pracovitých, o těch, kteří si umí spočítat na co mají a na co ne, o těch kreativních, kteří svými nápady, svou pílí a svou pracovitostí každodenně zabezpečují svůj život a ještě musí přispívat nemalou částkou na ty, kteří doposud nepochopili, že jakýkoliv úvěr či půjčka se musí splatit, je pro vás zcela nezajímavé. Ale věřte mi, že informace o těchto miliónech lidí by byly zcela jistě daleko lepší inspirací pro mnoho a mnoho mladých, kteří stojí na prahu svého života, jak to lze v životě dělat bez hloupého a nepromyšleného zadlužování.