PONDĚLNÍ GLOSY 16.04.2012
Miroslava Macka
Jen za právě uplynulý měsíc březen vypsaly státní úřady stavební zakázky za předpokládanou sumu 57, 3 miliardy korun. Tak tady máme konečně jasný argument, proč se musí zvyšovat daně. Fuj!
Expremiér a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek napsal spolustraníkům dopis,v němž jim vyčítá odklonění od pravicového programu a ztrátu vize. Má pravdu. Dokonce přišla o exministra dopravy Řebíčka, černou eminenci Dalíka a další pravicové myslitele z Topolánkovy éry…
Tuhle mluvil v Radiožurnálu redaktor Petr Nováček a zmiňoval se o Bártově vysoké inteligenci…
Podivuhodně výstižnou větu jsem nalezl ve Slovenském diáři v Lidovkách, v textu redaktora Luboše Palaty: „Kdyby Romové měli svoji politickou reprezentaci, mohli by se ptát, proč Slovensko dává na pomoc jedné desetině svého obyvatelstva tak málo a kam mizí evropské peníze pro Romy.“
Vystihuje totiž absurdnost dnešního světa: stát je tady zřejmě od toho, aby svým obyvatelům na jedné straně co nejvíce bral a na druhé něco z toho dával a také, aby co nejvíce vyždímal z daní občanů EU na zcela zbytné a zbytečné projekty.
Ekonom Pavel Kohout:
Patříme mezi byrokratické supervelmoci. Počet pracovníků v průmyslu a ve stavebnictví během let 1993-2009 poklesl o 26,2 %. Naopak počet zaměstnanců veřejné správy a sociálního zabezpečení vzrostl ve stejné době o 69,6 % (nepočítám vojáky a učitele, jejichž počet poklesl). Ve složitosti daňové byrokracie jsou na celém světě horší už jen Kongo, Ekvádor, Kamerun, Bělorusko, Ukrajina, Senegal, Mauretánie, Čad, Venezuela, Nigérie, Vietnam, Bolívie a Brazílie.
Asi se máme prorazítkovat k prosperitě. Unikátní strategie.
Čtenář glos D. K. mi napsal:
Co mne na ODS nejvíc štve (a cítím se jako její dosud věrný volič proto dost zhrzeně): promořenost všelijakými šíbry je signál, že nemá dostatečně vybudované sebezáchovné mechanizmy, ale není to to hlavní. To hlavní je, že vůbec neslyším úvahy o dalších systémových změnách, které by se daly udělat a měly by ohromně pozitivní dopady a ještě by přinesly hromadu peněz do rozpočtu (a ty by se daly použít na start penzijní reformy, snížení deficitu atd.). Těmi změnami, o kterých se vůbec nemluví, je přeci transparentní privatizace všeho, co se ještě dá - a není toho málo: letiště, ČEZ, Budvar, všelijaké produktovody, Lesy ČR, ale klidně i železnice, pošta a to jsem určitě na leccos ještě zapomněl. Argumenty, že stát potřebuje mít v klíčových odvětvích vliv, jsou zcela liché. Má přeci antimonopolní úřad a kompletní zákonodárnou pravomoc.
Proč se o těchto logických zbývajících privatizacích vůbec nemluví je pro mne opravdu jedna z největších záhad dnešní doby.
Můj dovětek: žádnou záhadu v tom nevidím, jde přece o stovky skvěle placených míst ve správních a dozorčích radách a o miliony a miliardy, které se z těchto státních a polostátních podniků dají „odklonit“.
Expremiér a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek napsal spolustraníkům dopis,v němž jim vyčítá odklonění od pravicového programu a ztrátu vize. Má pravdu. Dokonce přišla o exministra dopravy Řebíčka, černou eminenci Dalíka a další pravicové myslitele z Topolánkovy éry…
Tuhle mluvil v Radiožurnálu redaktor Petr Nováček a zmiňoval se o Bártově vysoké inteligenci…
Podivuhodně výstižnou větu jsem nalezl ve Slovenském diáři v Lidovkách, v textu redaktora Luboše Palaty: „Kdyby Romové měli svoji politickou reprezentaci, mohli by se ptát, proč Slovensko dává na pomoc jedné desetině svého obyvatelstva tak málo a kam mizí evropské peníze pro Romy.“
Vystihuje totiž absurdnost dnešního světa: stát je tady zřejmě od toho, aby svým obyvatelům na jedné straně co nejvíce bral a na druhé něco z toho dával a také, aby co nejvíce vyždímal z daní občanů EU na zcela zbytné a zbytečné projekty.
Ekonom Pavel Kohout:
Patříme mezi byrokratické supervelmoci. Počet pracovníků v průmyslu a ve stavebnictví během let 1993-2009 poklesl o 26,2 %. Naopak počet zaměstnanců veřejné správy a sociálního zabezpečení vzrostl ve stejné době o 69,6 % (nepočítám vojáky a učitele, jejichž počet poklesl). Ve složitosti daňové byrokracie jsou na celém světě horší už jen Kongo, Ekvádor, Kamerun, Bělorusko, Ukrajina, Senegal, Mauretánie, Čad, Venezuela, Nigérie, Vietnam, Bolívie a Brazílie.
Asi se máme prorazítkovat k prosperitě. Unikátní strategie.
Čtenář glos D. K. mi napsal:
Co mne na ODS nejvíc štve (a cítím se jako její dosud věrný volič proto dost zhrzeně): promořenost všelijakými šíbry je signál, že nemá dostatečně vybudované sebezáchovné mechanizmy, ale není to to hlavní. To hlavní je, že vůbec neslyším úvahy o dalších systémových změnách, které by se daly udělat a měly by ohromně pozitivní dopady a ještě by přinesly hromadu peněz do rozpočtu (a ty by se daly použít na start penzijní reformy, snížení deficitu atd.). Těmi změnami, o kterých se vůbec nemluví, je přeci transparentní privatizace všeho, co se ještě dá - a není toho málo: letiště, ČEZ, Budvar, všelijaké produktovody, Lesy ČR, ale klidně i železnice, pošta a to jsem určitě na leccos ještě zapomněl. Argumenty, že stát potřebuje mít v klíčových odvětvích vliv, jsou zcela liché. Má přeci antimonopolní úřad a kompletní zákonodárnou pravomoc.
Proč se o těchto logických zbývajících privatizacích vůbec nemluví je pro mne opravdu jedna z největších záhad dnešní doby.
Můj dovětek: žádnou záhadu v tom nevidím, jde přece o stovky skvěle placených míst ve správních a dozorčích radách a o miliony a miliardy, které se z těchto státních a polostátních podniků dají „odklonit“.