ÚTERNÍ GLOSY 10.04.2012

Miroslava Macka
Vřele doporučuji kandidátovi na českého prezidenta Janu Fischerovi připomenout si staré dobré přísloví, že jediná pomocná ruka je na konci tvého ramene. Jinak by populisticky nepronesl k Mezinárodnímu dni Romů slova „Přeji všem Romům, aby se kvalita jejich života neustále zlepšovala.“
Kvalita života se sama od sebe totiž nikdy zlepšit nemůže…

Rozhodně si najděte na www.veciverejne.cz dopis předsedy Radka Johna: lepší popis paralelního vesmíru nenajdete ani na stránkách těch nejlepších autorů sci - fi.

A také doporučuji nakouknout na tento téměř rok starý odkaz:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-vic-nez-tisic-ekologistu-dkz-/p_zahranici.asp?c=A110724_165023_p_zahranici_wag.

Ze sobotního sloupku biologa Jan Zrzavého v Lidovkách:
Pravou podstatu mizerného času, v němž žijeme, nejlépe osvětlí pokusy s opicemi. V Yerkesově centru pro výzkum primátů naučili malpy vyměňovat kamínky za plátky okurek. Opice dostala kamínek, a když ho na požádání vydala, byla odměněna. Opice dostala víc, než měla předtím, a byla tudíž šťastná. Pak vedle postavili ještě jednu klec, aby na sebe opice dobře viděly, a hráli pořád stejnou hru, jen v nové kleci odměňovali opice bobulemi hroznového vína, což je mnohem lepší, než okurka.
Opice, která dostala okurku, teď vidí, že jiná dostává za stejný kamínek víno., opice s kamínkem už není šťastná., hněvá se. Opice je tak rozhořčená, že často odmítá pokračovat ve hře. Všimněte si, prosím, že opici s okurkou nikdo nic nevzal, pořád je na tom líp, než byla, když se pustila do kšeftu s kamínky, je na tom stejně dobře jak byla před chvílí, když byla spokojená se svou okurkou. Jenže mezitím pojala myšlenku, že má nárok na hroznové víno….
Pocit, že se nám křivdí, je jeden z nejmocnějších motorů našeho chování….Náš iracionální pocit rozhořčení je vyvoláván aktivititou starých částí mozku, které v emocionálně vypjatých chvílích přebírají kontrolu nad naším chováním, nikoliv aktivitou center, kde sídlí lidská racionalita. Pocit, že máme nárok na víc, než čeho se nám dostává, je starobylý, temně zvířecí, nelidský, opičí….Víra, že nezodpovědní levičáci svádějí bohabojný lid k závisti a nenávisti, je bohužel bludná: levičáci se jen vezou na vlně vzedmuté našimi opičími mozky. Malér vězí hlouběji.
Problém opicím nastal až ve chvíli, kdy se dozvěděly, že okurka není vrchol všeho blaha., vzniklá frustrace je bohužel nevratná. Budeme-li subjektivní štěstí považovat za hodnotu, měli bychom přiznat, že ho nejlépe dosáhneme pečlivým zakrytím všech klecí. Informovanost o nespravedlnosti světa opici nepřináší žádné blaho., občas pro samou rozhněvanost přijde i o tu okurku. Ani realizace vznešeného ideálu „hroznové víno pro každou opici!“ nezajistí trvalou opičí spokojenost, neboť kdo ví, jaký šílený nárok začnou v budoucnu považovat za nezadatelný…
V principu vlastně není žádný důvod dávat opicím byť i pouhou okurku: stejně budou vřeštět a kverulovat….
Čtenáři již jistě nahlédli, že Yerkesovo centrum pro výzkum primátů může dlouhodobě fungovat jen proto, že o jeho provozu opice nehlasují. Ti bystřejší z nás teď mohou zkusit zformulovat obecné poučení vlastními slovy.

Ludwig von Mises:
„Až příště někdo začne mluvit o tvorbě pracovních míst, přestaňte poslouchat. Pracovní místa se objevují, pokud podnikatelé mohou svobodně tvořit hodnoty. Cílit přímo na tvorbu pracovních míst je recept na plýtvání a chudobu. Nechte lidi svobodně užívat svůj talent, tvořit hodnotu pro ostatní a pracovní místa budou následovat."

Opsáno z facebooku:
Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého, Enter.