ÚTERNÍ GLOSY 27.03.2012
Miroslava Macka
Čtenář glos Z. M. mi napsal:
Dobrý den, Janouškovi do obvinění nedali paragraf 151 ze dvou důvodů:
a) nelze z něj mimosoudně vyplatit
b) dali mu proto úmyslné těžké ublížení na zdraví (z něhož se lze mimosoudně vyplatit, byť je to teoreticky těžší zločin než neúmyslné, tj. než běžná nehoda a neposkytnutí pomoci dohromady).
Že to celé směřuje k tomu, že to Janouškovi projde je nicméně jasné. Krevní zkoušku odmítl, vůbec mě nepřekvapí, když se dodatečně ukáže, že přístroj na dechovou zkoušku byl prošlý nebo jiným způsobem nepoužitelný.
Z ublížení na zdraví se mimosoudně vyplatí, koneckonců advokát poškozené už veřejně natáhl ruku a mimosoudní vyrovnání připustil.
Možná tedy přijde na pár měsíců o řidičák. Možná. A asi zaplatí pokutu, aby erár formálně nepřišel zkrátka. Ale to jen v případě nezpochybnění výsledku dechové zkoušky nebo nějaké formální chyby. A na procesní chyby je zdejší justice přinejhorším druhá nejlepší na světě.
Čtenář glos K. Č. mi napsal:
V reakci na Vaši včerejší glosu, mě spíše udivuje to, co jsem se dočetl ohledně neodebrání řidičského průkazu. Panu Janouškovi prý nebyl odebrán řidičský průkaz protože, cituji z článku na serveru Aktuálně.cz:
”... policistům řekl, že řidičský průkaz u sebe nemá. Z toho důvodu mu ho policie nemohla ani odebrat," řekla Aktuálně.cz mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.
"Zákon neumožňuje policii možnost odebrat řidičský průkaz dodatečně," vysvětlila Kropáčová.
Je opravdu možné, že máme takovéhle zákony? Jako člověku, který se živí konzultantskou činností v oboru dopravy se mi tohle snad ani nechce věřit. Takhle bezzubý zákon, to nemůže být nedopatření nebo chyba, to je přece uděláno úmyslně. A s tímhle má mít policie nějakou autoritu?
Čtenář glos P. J. mi napsal:
Z infantilní formy "protestu”, který je na mentální úrovni žáka prvního stupně ZŠ, udělala soudkyně Langerová čin hodný lidového hrdiny a z pana Smetany polistopadového "politického vězně”. A nebyli bychom v Česku, aby se hned nezvedly desítky všelijakých iniciativ, oslavujících velkolepost počinu pana Smetany a proklínajících očividnou podjatost, proradnost a zákeřnost soudkyně Langerové a zlotřilost systému vůbec. Bohužel, na obou stranách této "kauzy” je všechno špatně.
Počínaje uraženou ješitností nějaké partaje, která infantilní malůvky na svých letáčcích byla ochotna zažalovat, jako "poškozování cizí věci” (myslím, že větší škoda vznikla už tím, že si partaje za peníze daňových poplatníků nechaly své, často nejapné, letáky vytisknout), přes zoufale pitomé rozhodnutí soudkyně Langerové, která pomalování letáku postavila na stejnou úroveň, jako když sprayer zničí svým "takyuměním” novou fasádu za statisíce, až po ty nesčetné občanské iniciativy, které jsou ochotné výtvarně pojatý výplod naštvané mysli pana Smetany vydávat za úderný protest proti zlořádům vládnoucí kliky, za který je třeba se bez váhání postavit. Když jsem seznal myšlenkovou úroveň a vypovídací hodnotu protestu pana Smetany, mimoděk mne napadlo, že v porovnání s tím by totalitní "Servít je vůl”, tak často vídané na veřejných záchodcích, klidně mohlo zamířit do Památníku národního písemnictví.
Celý tenhle humbuk kolem případu pana Smetany by se dal klidně odbýt mávnutím ruky, kdyby na něm nebyly dvě znepokojující okolnosti. Jednak zbytečně vyhozené peníze za nesmyslný, zbytečný a v dané souvislosti zcela nezasloužený "monstrproces” a dále to, že pomalování nějaké partajní tiskoviny může vyústit v podobné konsekvence, jako bylo "schvalování atentátu”.
Opsáno z facebookových stránek Vladimíra Kordače:
Ideální rodina z pohledu TV reklam:
Ideální rodina žije v novém domku, s velkou zahradou a bazénem, vše zatížené výhodnou hypotékou.
V garáži mají rodinný vůz pořízený na leasing, stejně jako mají na splátky vybavenou celou domácnost. Tak že jsou zadlužený jako prase a netuší, z čeho to budou splácet.
Členové rodiny jsou čtyři, otec, matka a dvě děti. Mají doma psa, pravděpodobně labradora.
Mladší je kluk, kterému stále padají kalhoty a nechce do nich pásek, starší dcera, která stále řeší pupínky, které odstraní jedinečným přípravkem a ty černé tečky z nosu nějakou samolepkou. Otec pracuje jako ředitel firmy a v pracovní době chodí na tenis. Ještěže má schopnou sekretářku, která mu ochotně podává tenisáky.
Matka je žena v domácnosti, ale od rána má strašně moc práce. Musí vstávat strašně brzy, aby byla při servírování snídaně, skládající se ze sušenek a pomerančového džusu, upravená, namalovaná a svěží.
Po snídani musí doprovodit děti do školy, nesmí však zapomenout vzít sebou do kabelky láhev Perwolu, aby mohla lidem v autobuse ukázat, v čem si pere svetr.
Pak jde nakupovat a samozřejmě platí kreditní kartou. Po návratu z nákupu uvaří oběd ze sáčku, do polévky nesmí zapomenout přidat vejce. Občas ji u vaření asistuje šéfkuchař firmy, která jídla v pytlících dodává.
Odpoledne má relativně volno, které tráví s přítelkyněmi na procházce se psem a řeší to, že bance musí platit peníze, za to, že si tam peníze dává, nebo je u bazénu na zahradě a mezi její největší přání patří - na rozdíl od kamarádek, které se chtějí vdát nebo rozvést - láhev minerálky. Láhev s pracím práškem, má pochopitelně stále u sebe, kdyby někdo nevěřil, že ty šaty vážně nejsou nové.
Odpoledne se ze školy vracejí děti. Jsou špinavé od čokolády a syn je zamilovaný do paní učitelky s vědomím, že se musí ještě moc a moc učit. Pak děti dovádějí s kamarády na zahradě, většinou si hrají na indiány nebo s míčem. V každém případě přijdou domu špinavý jak prasata a maminka je za to s úsměvem pohladí a bez keců jim hadry vypere, aby byly na zítřejší zápas bělejší než bílé. K svačině jim pak nabídne mléko a cereální sušenky, což parchanty nechává ledově klidnými.
Dostane je až jejich babička, která vytáhne z lednice nějakou tu pochoutku s tučňákem.
Otec mezi tím, při návratu z práce, způsobí dopravní nehodu, ale protože má skvělé pojištění, tak od poškozeného řidiče po držce nedostane.
Po návratu domů se otec zabývá natíráním plotu tou nejlepší barvou, do čehož mu neustále mudruje tchýně (babička), kterou celkem vkusně uzemní. Ale ve své podstatě už se těší,až už bude natírat plot znova,protože tchýně už tu nebude.
Manželka mezi tím při sekání trávy novou sekačkou, kterou mají díky kolu štěstí "zadarmo" ,dovádí na zahradě s rodinným psem a nemůže si vynachválit, v jaké je skvělé kondici a jak krásné hovno dělá na čerstvě posekaný trávník, díky granulím, kterými ho krmí.
Dcera už asi hodinu u počítače a při zapnuté plazmové televizi, telefonuje s kámoškama, protože s telefonním tarifem, který mají, se to určitě vyplatí.
Je čas večeře. Objednávají si přes rozvoz pizzu, která je ta jediná pravá italská.
Po večeři manželka vezme totálně špinavý ubrus, na kterém jsou zbytky jídla a mapy od vína - mimochodem jediného pravého portského - postříká skvrny zázračným prostředkem a šoupne jej do pračky. Do praní samozřejmě nepřidává žádný doporučený prostředek, takže pračka brzo odejde. Ale konečně si zase může pozvat toho pěkného opraváře.
Když už je v té koupelně, tak na doporučení jedné paní doktorky přetře dalším zázračným prostředkem obklady, umyvadlo a vanu. Pohledem na špinavý hadřík to vypadá, že už tam neuklízela minimálně pět let.
Manžel mezitím s kamarády na pivu řeší, že ten výčepní je nějaký divný a mezitím polyká pilulky proti zvětšení prostaty.
Děti šly spát pod peřinami, jejichž povlečení je tak heboučké, protože je pral sám králík Azurit. A budou se jim zdát určitě jen ty nejkrásnější sny!
Manželka si napustí vanu, přidá do ní úchvatnou pěnu, díky které se po vykoupání bude cítit tak skvěle, jako by celý den nebyla v jednom kole, ale dělala úplný hovno.
Pak si vodrbe veškeré ochlupení na celém těle a namaže se několika krémy, čímž odstraní celulitidu, bude mít ploché břicho a vyrostou jí kozy aspoň o dvě čísla. Přitom bude mít taky bronzovou barvu.
Manžel se vrací z hospody, ale protože má opět své dny, jde ještě se sousedem vyžrat flašku něčeho výjimečně hořkého a výjimečně dobrého. Pak do sebe hodí modrou pilulku a přitulí se k manželce. Před tím si samozřejmě vloží do huby plátek žvýkačky pro svěží dech, protože alkohol moc vábný dech nevytvoří.
No, nesmí na ženu dýchat moc rychle a moc zblízka, aby mu při sexu díky jeho ledově svěžímu dechu nezmrzla.
Z toho všeho vyplývá, že v ideální rodině se manžel fláká v práci a po večerech chlastá, manželka řeší s kamarádkami kraviny, parchanti jsou rozmazlení a pořád špinaví a neumí kulturně stolovat. Doma mají všude špínu, zadlužený jsou až do roku 2300 ale navenek se tváří, že jsou všichni strašně šťastní, veselí a spokojení.
Krásný den!
Dobrý den, Janouškovi do obvinění nedali paragraf 151 ze dvou důvodů:
a) nelze z něj mimosoudně vyplatit
b) dali mu proto úmyslné těžké ublížení na zdraví (z něhož se lze mimosoudně vyplatit, byť je to teoreticky těžší zločin než neúmyslné, tj. než běžná nehoda a neposkytnutí pomoci dohromady).
Že to celé směřuje k tomu, že to Janouškovi projde je nicméně jasné. Krevní zkoušku odmítl, vůbec mě nepřekvapí, když se dodatečně ukáže, že přístroj na dechovou zkoušku byl prošlý nebo jiným způsobem nepoužitelný.
Z ublížení na zdraví se mimosoudně vyplatí, koneckonců advokát poškozené už veřejně natáhl ruku a mimosoudní vyrovnání připustil.
Možná tedy přijde na pár měsíců o řidičák. Možná. A asi zaplatí pokutu, aby erár formálně nepřišel zkrátka. Ale to jen v případě nezpochybnění výsledku dechové zkoušky nebo nějaké formální chyby. A na procesní chyby je zdejší justice přinejhorším druhá nejlepší na světě.
Čtenář glos K. Č. mi napsal:
V reakci na Vaši včerejší glosu, mě spíše udivuje to, co jsem se dočetl ohledně neodebrání řidičského průkazu. Panu Janouškovi prý nebyl odebrán řidičský průkaz protože, cituji z článku na serveru Aktuálně.cz:
”... policistům řekl, že řidičský průkaz u sebe nemá. Z toho důvodu mu ho policie nemohla ani odebrat," řekla Aktuálně.cz mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.
"Zákon neumožňuje policii možnost odebrat řidičský průkaz dodatečně," vysvětlila Kropáčová.
Je opravdu možné, že máme takovéhle zákony? Jako člověku, který se živí konzultantskou činností v oboru dopravy se mi tohle snad ani nechce věřit. Takhle bezzubý zákon, to nemůže být nedopatření nebo chyba, to je přece uděláno úmyslně. A s tímhle má mít policie nějakou autoritu?
Čtenář glos P. J. mi napsal:
Z infantilní formy "protestu”, který je na mentální úrovni žáka prvního stupně ZŠ, udělala soudkyně Langerová čin hodný lidového hrdiny a z pana Smetany polistopadového "politického vězně”. A nebyli bychom v Česku, aby se hned nezvedly desítky všelijakých iniciativ, oslavujících velkolepost počinu pana Smetany a proklínajících očividnou podjatost, proradnost a zákeřnost soudkyně Langerové a zlotřilost systému vůbec. Bohužel, na obou stranách této "kauzy” je všechno špatně.
Počínaje uraženou ješitností nějaké partaje, která infantilní malůvky na svých letáčcích byla ochotna zažalovat, jako "poškozování cizí věci” (myslím, že větší škoda vznikla už tím, že si partaje za peníze daňových poplatníků nechaly své, často nejapné, letáky vytisknout), přes zoufale pitomé rozhodnutí soudkyně Langerové, která pomalování letáku postavila na stejnou úroveň, jako když sprayer zničí svým "takyuměním” novou fasádu za statisíce, až po ty nesčetné občanské iniciativy, které jsou ochotné výtvarně pojatý výplod naštvané mysli pana Smetany vydávat za úderný protest proti zlořádům vládnoucí kliky, za který je třeba se bez váhání postavit. Když jsem seznal myšlenkovou úroveň a vypovídací hodnotu protestu pana Smetany, mimoděk mne napadlo, že v porovnání s tím by totalitní "Servít je vůl”, tak často vídané na veřejných záchodcích, klidně mohlo zamířit do Památníku národního písemnictví.
Celý tenhle humbuk kolem případu pana Smetany by se dal klidně odbýt mávnutím ruky, kdyby na něm nebyly dvě znepokojující okolnosti. Jednak zbytečně vyhozené peníze za nesmyslný, zbytečný a v dané souvislosti zcela nezasloužený "monstrproces” a dále to, že pomalování nějaké partajní tiskoviny může vyústit v podobné konsekvence, jako bylo "schvalování atentátu”.
Opsáno z facebookových stránek Vladimíra Kordače:
Ideální rodina z pohledu TV reklam:
Ideální rodina žije v novém domku, s velkou zahradou a bazénem, vše zatížené výhodnou hypotékou.
V garáži mají rodinný vůz pořízený na leasing, stejně jako mají na splátky vybavenou celou domácnost. Tak že jsou zadlužený jako prase a netuší, z čeho to budou splácet.
Členové rodiny jsou čtyři, otec, matka a dvě děti. Mají doma psa, pravděpodobně labradora.
Mladší je kluk, kterému stále padají kalhoty a nechce do nich pásek, starší dcera, která stále řeší pupínky, které odstraní jedinečným přípravkem a ty černé tečky z nosu nějakou samolepkou. Otec pracuje jako ředitel firmy a v pracovní době chodí na tenis. Ještěže má schopnou sekretářku, která mu ochotně podává tenisáky.
Matka je žena v domácnosti, ale od rána má strašně moc práce. Musí vstávat strašně brzy, aby byla při servírování snídaně, skládající se ze sušenek a pomerančového džusu, upravená, namalovaná a svěží.
Po snídani musí doprovodit děti do školy, nesmí však zapomenout vzít sebou do kabelky láhev Perwolu, aby mohla lidem v autobuse ukázat, v čem si pere svetr.
Pak jde nakupovat a samozřejmě platí kreditní kartou. Po návratu z nákupu uvaří oběd ze sáčku, do polévky nesmí zapomenout přidat vejce. Občas ji u vaření asistuje šéfkuchař firmy, která jídla v pytlících dodává.
Odpoledne má relativně volno, které tráví s přítelkyněmi na procházce se psem a řeší to, že bance musí platit peníze, za to, že si tam peníze dává, nebo je u bazénu na zahradě a mezi její největší přání patří - na rozdíl od kamarádek, které se chtějí vdát nebo rozvést - láhev minerálky. Láhev s pracím práškem, má pochopitelně stále u sebe, kdyby někdo nevěřil, že ty šaty vážně nejsou nové.
Odpoledne se ze školy vracejí děti. Jsou špinavé od čokolády a syn je zamilovaný do paní učitelky s vědomím, že se musí ještě moc a moc učit. Pak děti dovádějí s kamarády na zahradě, většinou si hrají na indiány nebo s míčem. V každém případě přijdou domu špinavý jak prasata a maminka je za to s úsměvem pohladí a bez keců jim hadry vypere, aby byly na zítřejší zápas bělejší než bílé. K svačině jim pak nabídne mléko a cereální sušenky, což parchanty nechává ledově klidnými.
Dostane je až jejich babička, která vytáhne z lednice nějakou tu pochoutku s tučňákem.
Otec mezi tím, při návratu z práce, způsobí dopravní nehodu, ale protože má skvělé pojištění, tak od poškozeného řidiče po držce nedostane.
Po návratu domů se otec zabývá natíráním plotu tou nejlepší barvou, do čehož mu neustále mudruje tchýně (babička), kterou celkem vkusně uzemní. Ale ve své podstatě už se těší,až už bude natírat plot znova,protože tchýně už tu nebude.
Manželka mezi tím při sekání trávy novou sekačkou, kterou mají díky kolu štěstí "zadarmo" ,dovádí na zahradě s rodinným psem a nemůže si vynachválit, v jaké je skvělé kondici a jak krásné hovno dělá na čerstvě posekaný trávník, díky granulím, kterými ho krmí.
Dcera už asi hodinu u počítače a při zapnuté plazmové televizi, telefonuje s kámoškama, protože s telefonním tarifem, který mají, se to určitě vyplatí.
Je čas večeře. Objednávají si přes rozvoz pizzu, která je ta jediná pravá italská.
Po večeři manželka vezme totálně špinavý ubrus, na kterém jsou zbytky jídla a mapy od vína - mimochodem jediného pravého portského - postříká skvrny zázračným prostředkem a šoupne jej do pračky. Do praní samozřejmě nepřidává žádný doporučený prostředek, takže pračka brzo odejde. Ale konečně si zase může pozvat toho pěkného opraváře.
Když už je v té koupelně, tak na doporučení jedné paní doktorky přetře dalším zázračným prostředkem obklady, umyvadlo a vanu. Pohledem na špinavý hadřík to vypadá, že už tam neuklízela minimálně pět let.
Manžel mezitím s kamarády na pivu řeší, že ten výčepní je nějaký divný a mezitím polyká pilulky proti zvětšení prostaty.
Děti šly spát pod peřinami, jejichž povlečení je tak heboučké, protože je pral sám králík Azurit. A budou se jim zdát určitě jen ty nejkrásnější sny!
Manželka si napustí vanu, přidá do ní úchvatnou pěnu, díky které se po vykoupání bude cítit tak skvěle, jako by celý den nebyla v jednom kole, ale dělala úplný hovno.
Pak si vodrbe veškeré ochlupení na celém těle a namaže se několika krémy, čímž odstraní celulitidu, bude mít ploché břicho a vyrostou jí kozy aspoň o dvě čísla. Přitom bude mít taky bronzovou barvu.
Manžel se vrací z hospody, ale protože má opět své dny, jde ještě se sousedem vyžrat flašku něčeho výjimečně hořkého a výjimečně dobrého. Pak do sebe hodí modrou pilulku a přitulí se k manželce. Před tím si samozřejmě vloží do huby plátek žvýkačky pro svěží dech, protože alkohol moc vábný dech nevytvoří.
No, nesmí na ženu dýchat moc rychle a moc zblízka, aby mu při sexu díky jeho ledově svěžímu dechu nezmrzla.
Z toho všeho vyplývá, že v ideální rodině se manžel fláká v práci a po večerech chlastá, manželka řeší s kamarádkami kraviny, parchanti jsou rozmazlení a pořád špinaví a neumí kulturně stolovat. Doma mají všude špínu, zadlužený jsou až do roku 2300 ale navenek se tváří, že jsou všichni strašně šťastní, veselí a spokojení.
Krásný den!