ČTVRTEČNÍ GLOSY 2.02.2012

Miroslava Macka
Policisté při honičce s řidičem ukradeného auta zastřelili v Praze jeho spolupachatelku, zloděj zatím uniká. Potud je ta zpráva pochopitelná. Nepochopitelná se stává v okamžiku, kdy policejní mluvčí dodává, že pachatel je nebezpečný a může být ozbrojen, neboť jde o muže, který již byl dvacetkrát trestán za majetkovou a násilnou trestnou činnost. Je zřejmě něco velmi shnilého v právním sytému, který takovou příšernou recidivu vůbec umožňuje! Dámy a pánové zákonodárci, co s tím uděláte?

Premiéra Nečase zarazil průběh posledního summitu EU, neboť předsedové vlád dostali do rukou konečný text smlouvy o fiskální unii (připravený Merkozym, pochopitelně) a bylo jim řečeno, ať se okamžitě rozhodnou, zda jej přijmou. Bez času na rozmyšlenou, na analýzu textu, na projednání s experty či s vládou nebo parlamentem...
Velice se divím, co jej na tom zarazilo: takto přece funguje jakýkoliv protektorát. Včetně domácí páté kolony...

Čtenář glos J. K. mi napsal:
K vaší poznámce o databázi DNA bych měl jedno možné rozšíření. Pakliže policie, státní zástupci nebo soudy prosazují preventivní sběr DNA u všech odsouzených, měla by tato databáze obsahovat též
vzorky DNA každého policisty, státního zástupce nebo soudce.
Nejenže bude na zmíněné působit preventivně, ale též značně usnadní vyšetřování případné trestné činnosti, které je již z podstaty věci obtížnější u těchto osob protože znají vyšetřovací postupy.
Zároveň to bude záruka jak zabezpečení těchto dat tak i jejich řádného využití. Pokud je důkaz pomocí DNA průkazný, nemusí se policista nebo soudce bát justičního omylu.
A naopak odpor by značil pochybnosti o kvalitě dokazování pomocí DNA.
Tento princip by bylo možné dále rozšířit. Pokud policejní ředitel prosazuje uvolnění pravidel pro odposlechy se slovy že "slušný člověk se nemá čeho bát", pak ať jsou jeho telefonáty zcela veřejné
včetně GPS trasy, kterou denně urazí.
Ale to by znamenalo mít stejný metr pro pány jako pro kmány. Takže to neprojde...

Přítel O. V. mi napsal:
Moji brněnští kamarádi v dávné minulosti říkávali ."Kémo, když něco fachčí, tak do teho nevrté!". Zlaté pravidlo, o němž asi pan Drábek a s ním i celá jeho strana nic netuší, takže se jal, místo toho, aby provedl integraci leta existujících databází obecních úřadů, vypsat nové "výběrové řízení", jehož výsledkem je naprosto nefunkční systém, kolabující úředníci a vřískající (vyjímečně právem) odbory. Najde-li se pak někdo z čackých neúplatných novinářů, kdo by se zajímal o to, proč se vítězem tohoto zajisté naprosto transparentního řízení stala samozřejmě věhlasná a transparentní firma Fujitsu (jako ostatně IBM na ministerstvu zdravotnictví) a hlavně kolik finančních prostředků přistálo na účtech jediné solidní politické strany TOP09. "That´s the question".

Od čtenáře glos J. K. jsem se s radostí nechal poučit:
Ve včerejších glosách v krátkém odstavci věnovaném kancléřce Merkelové uvádíte:
"Němci obdivují svoji kancléřku Merkelovou za to, jak se jí daří prosazovat své názory a požadavky v rámci EU. Der Spiegel dokonce její poslední výsledek na právě skončeném summitu komentoval titulkem "Všechno jasné, paní komisařko!"
Takže bychom měli být velmi na pozoru! Od komisařky k Führerin není zas tak daleko..."
Bohužel jste, dle mého názoru, v tomto případě zřejmě nepochopil pointu. Ironický titulek v magazínu der Spiegel je parafrází refrénu světoznámého hitu již zesnulého rakouského zpěváka jménem Falco, který dobýval evropské diskotéky počátkem osmdesátých let. Zpívá se v něm o partě narkomanů, kteří se oddávají své neřesti a jeden z nich říká jinému, volně přeloženo: "neotáčej se, komisař jde okolo, podívá se na tebe a ty víš proč..." a v refrénu pak pokračuje: "Alles klar Herr Kommissar?"
Přirovnáním kancléřky k policejnímu (nikoli EU) komisaři ve zpravodajském článku vyjadřuje Spiegel všechno, jen ne obdiv. Je možné spekulovat i nad tím, proč Němci, kteří si tak potrpí na genderové stereotypy, nenapsali se správnou německou genderovou koncovkou Frau Kommissarin, nýbrž Frau Kommissar. Možná jen proto, aby ta parafráze byla více pochopitelná a rým zůstal zachován....
Pokud jde o samotný Spiegel, těžko byste v něm hledal slova velebící současné německé nebo evropské politiky či politiku. Troufám si tvrdit, že úroveň jejich novinářské investigace patří k naprosté světové špičce a taková je i jejich mezinárodní prestiž.