Důchodce zdolává Lysou horu skoro každý den
Vášnivým turistou je Karel Tisoň z Bašky-Hodoňovic
Od jeho koníčku jej neodradila ani nedávná vážná operace nemocného srdce.
Karel Tisoň zavzpomínal, jak se k tomuto aktivnímu koníčku vlastně dostal. "Bylo to před dvěma a půl roky, kdy jsem ještě vážil 108 kilogramů. Prostě mě jednoho dne vyprovokovali kamarádi. Řekli mi, že podle nich vzhledem ke své nadváze nebudu schopen vyjít Lysou horu. Já jsem si ale chtěl dokázat, že to zvládnu, což se mi nakonec taky podařilo. Samozřejmě jsem byl poprvé z toho úplně vyřízený, ale mě se mi to zalíbilo," zavzpomínal s nostalgií na své začátky Karel Tisoň, jenž do půl roku chozením po horách zhubnul na devadesát kilogramů.
"Od té doby jsem se snažil chodit na Lysou horu co nejčastěji, až jsem se na tom stal absolutně závislým. Proto už pro mě není problém tuto královnu Beskyd zdolat i 310 krát za rok," řekl skromným hlasem Tisoň, který se stal i členem Klubu Lysařů.
Na dotaz, ve kterém ročním období má Lysou horu nejraději, odpověděl následovně. "V každém je jinak krásná. Dokonce bych to řekl jinak - a to, že každý den vám nabídne jiné rozhledy. Někdy jsou vidět dobře Tatry i Jeseníky. Když ji vyjdu, mám navíc takový rituál, kdy si v tamní hospůdce dám čaj se slivovicí. Mám tu dokonce už i svůj hrnek," zasnil se Tisoň, který před odchodem do důchodu podnikal v autodopravě.
Při jednom zimním výšlapu se ale dostal do velkých problémů. "Brodili jsme se až po krk ve sněhu, tenkrát mě omrzly dva prsty," potvrdil Tisoň, který nedávno kvůli něčeho jiného skončil v nemocnici. "Loni čtrnáctého listopadu jsem musel na operaci se srdcem, kdy mi museli doktoři provést takzvaný bypass. I když mi doporučili, abych si na nějakou dobu dal od turistiky pauzu, dlouho jsem to bez ní nevydržel. Po pěti týdnech jsem už opět stál na své milované Lysé," pousmál se Tisoň, který je zároveň i členem známého Čendaspolku.
Karel Tisoň zavzpomínal, jak se k tomuto aktivnímu koníčku vlastně dostal. "Bylo to před dvěma a půl roky, kdy jsem ještě vážil 108 kilogramů. Prostě mě jednoho dne vyprovokovali kamarádi. Řekli mi, že podle nich vzhledem ke své nadváze nebudu schopen vyjít Lysou horu. Já jsem si ale chtěl dokázat, že to zvládnu, což se mi nakonec taky podařilo. Samozřejmě jsem byl poprvé z toho úplně vyřízený, ale mě se mi to zalíbilo," zavzpomínal s nostalgií na své začátky Karel Tisoň, jenž do půl roku chozením po horách zhubnul na devadesát kilogramů.
"Od té doby jsem se snažil chodit na Lysou horu co nejčastěji, až jsem se na tom stal absolutně závislým. Proto už pro mě není problém tuto královnu Beskyd zdolat i 310 krát za rok," řekl skromným hlasem Tisoň, který se stal i členem Klubu Lysařů.
Na dotaz, ve kterém ročním období má Lysou horu nejraději, odpověděl následovně. "V každém je jinak krásná. Dokonce bych to řekl jinak - a to, že každý den vám nabídne jiné rozhledy. Někdy jsou vidět dobře Tatry i Jeseníky. Když ji vyjdu, mám navíc takový rituál, kdy si v tamní hospůdce dám čaj se slivovicí. Mám tu dokonce už i svůj hrnek," zasnil se Tisoň, který před odchodem do důchodu podnikal v autodopravě.
Při jednom zimním výšlapu se ale dostal do velkých problémů. "Brodili jsme se až po krk ve sněhu, tenkrát mě omrzly dva prsty," potvrdil Tisoň, který nedávno kvůli něčeho jiného skončil v nemocnici. "Loni čtrnáctého listopadu jsem musel na operaci se srdcem, kdy mi museli doktoři provést takzvaný bypass. I když mi doporučili, abych si na nějakou dobu dal od turistiky pauzu, dlouho jsem to bez ní nevydržel. Po pěti týdnech jsem už opět stál na své milované Lysé," pousmál se Tisoň, který je zároveň i členem známého Čendaspolku.
