Výročí soch připomíná i forma

Frenštát pod Radhoštěm /FOTOGALERIE/ - Osmdesát let uplynulo od chvíle, kdy se na Radhošti objevily památné sochy Radegasta a Cyrila a Metoděje. Tuto událost připomíná i výstava ve Frenštátě pod Radhoštěm
Obrovité pláty ze sádry, naskládané na zemi do určitého tvaru, a tomu všemu vévodí obří hlava pohanského boha Radegasta. Tak to vypadá od čtvrtku 7. července v malém sále Kulturního domu Frenštát. Městská knihovna tam v podvečer zahájila výstavu věnovanou 80. výročí instalace sochy Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti. Návštěvníci výstavy mohou na panelech zhlédnout mnoho fotografií a dalších materiálů, které se vztahují k oběma dílům i jejich autorovi Albínu Poláškovi.
Asi největší obdiv ale bude zaručeně sklízet ona zmíněná mozaika, zabírající podstatnou část podlahy sálu. Je to forma, kterou kolem roku 1980 zhotovil ve své dílně olomoucký sochař Karel Hořínek, když se chystal na výrobu kopie Radegasta poté, co se ujal jeho opravy. "Tu kopii nakonec nikdy neprovedl, takže tato forma nebyla nikdy použita," poznamenala v úvodu výstavy Marta Burianová, vedoucí frenštátské knihovny. Burianová rovněž sdělila zajímavou informaci, že Albín Polášek potřeboval k vytvoření Radegasta stoprocentně nejméně padesát částí. "Otec a syn Hořínkové později vytvořili formu na Cyrila a Metoděje, z níž se socha skutečně udělala, a forma je v atelieru v Olomouci," doplnila Burianová.
Forma se do Frenštátu pod Radhoštěm dostala náhodou. "Před dvěma lety nás kontaktovali ze zámku v Lešné u Valašského Meziříčí, že našli nějaké odlitky, které vypadají jako Radegast. Nevěděli, co s tím," nastínil ředitel frenštátského městského kulturního centra Marian Žárský. Z Frenštátu prý ve velmi krátké době vyrazila skupina lidí v montérkách. Její členové jednotlivé kusy očíslovali, zabalili a převezli. "Leželo to asi dva roky v depozitu. V muzeu to nebylo kde vystavit, ale říkali jsme si, že přijde její čas, a ten přišel. Dnes poprvé si laici mohou prohlédnout Radegasta zevnitř, což se málokdy podaří," řekl Žárský.
Málokdo ví, že v době, kdy vytvářel sochu Radegasta Albín Polášek, měl svou verzi tohoto boha také sochař Jan Knebl. Jednatel Matice radhošťské Drahomír Strnadel připomněl, že mezi Albínem Poláškem a Janem Kneblem nebyly dobré vztahy. "Jan Knebl viděl v Poláškovi velkého konkurenta. Vytvořil vlastní sochu Radegasta, která vypadá zcela jinak. Tuto skicu kritizoval, že vypadá jako indiánský totem. Albín Polášek zdůraznil, že právě lví výraz ve tváři znázorňuje primitivní sílu a staroslovanské ornamenty zdůrazňují pohanství, zatímco socha Cyrila a Metoděje má mnohem jemnější provedení a je z bronzu, což znamená vyšší stupeň kultury," vysvětlil Strnadel. Jako zajímavost ještě přidal, že Cyrila lze na sousoší poznat podle toho, že má v ruce knihu.
Na výstavu se přišla podívat také Radmila Hnilicová, praneteř Albína Poláška. "Byla jsem mladá holka, když tu jezdíval, v době, kdy už žil v Chicagu. Byl velmi příjemný a společenský, dělával tady valašské guláše. Uměl krásně zpívat. Byl úžasný. Bylo vidět, že tady jezdíval rád," vzpomínala Poláškova praneteř. Jméno Radmila prý dostala podle Radhoště. "Narodila jsme se jako první v rodině, a tak můj dědeček chtěl něco, co by připomínalo Radhošt. Tak vymysleli Radmila. Jenže tenkrát to ve jménech nebylo a prý mě ani nechtěli pokřtít," pousmála se Radmila Hnilicová. "Jsem ráda, že se tady něco dělá. Protože mladí dnes už ani neví, kdo byl Albín Polášek. Když tu byli přátelé z Ameriky, tak ti zase říkali, že v Americe ho znají snad více než u nás. Jsem za tu dnešní akci velmi ráda," uzavřela příbuzná slavného sochaře.
Zveřejněno v Novojičínském Deníku dne 9. července 2011, autor Ivan Pavelek