STŘEDEČNÍ GLOSY 11.05.2011

Miroslava Macka
A tak si prý Dalík v roce 2007 měl říct o úplatek 18 milionů eur za to, aby česká vláda pokračovala v nákupu obrněnců Pandur. Alespoň tak podle deníků Právo a MF Dnes vypověděl na vídeňské policii bývalý zaměstnanec firmy Steyer.
Ta zpráva oplývá mnoha "prý", ale jednu podivuhodnost přináší: Dalík na dotaz novinářů přiznal, že se tehdy s dodavateli Pandurů dvakrát sešel, aby je informoval o postojích české vlády. Takže jsme tady měli jakéhosi soukromého vyjednavače miliardového armádního kšeftu, o němž nikdo doposud nevěděl, hovořícího zaTopolánkovu vládu. Velmi pozoruhodné! Copak na to tehdejší ministři a premiér?

Premiér Nečas přednášel studentům filosofie o důchodové reformě a opět použil oblíbený argument: "Dnes připadají na jednoho důchodce dva výdělečně činní lidé, v roce 2050 bude připadat na jednoho penzistu jeden výdělečně činný člověk."
Může být, ovšem nikdo nebere v potaz, o kolik víc vyprodukuje ten výdělečně činný člověk v roce 2050 oproti tomu dnešnímu. Takže všechny ty propočty jsou veskrze falešné.

Spoluzakladatel ODS Petr Havlík:
Reforma je nyní tak nadužívané slovo, že už ztratilo svůj obsah. Není tedy divu, že lidé jsou přinejmenším zmatení a v tom horším případě znechucení.

Řekové vymysleli zajímavý způsob řešení své zadluženosti: generální stávku!

Čtenář glos P. J. mi napsal:
Potřebujeme reformy, pěje unisono naše pravice i levice. Ale pravice, když jí přiznám upřímnou snahu o provádění reforem, neumí potřebné reformní kroky ani vysvětlit ani prodat.
Kuňkání ministrů Hegera či Drábka nikoho nenadchne ani nepřesvědčí, ačkoliv jsou oba možná muži na svém místě. Zato ryk sociální demokracie přeslechnout nelze. Vytahují osvědčenou zbraň kalibru důchodci a podpora rodin s dětmi. Zdatné sekundanty mají v odborech, které samozřejmě reformy podporují, ale ne ty, které se týkají odebrání sektářských výhod a socialistických výdobytků.
Nemám nic proti podpoře rodinám s dětmi, ale musí jít o podporu systémovou, cílenou a žádoucí a taková může být jen a pouze ve formě daňových úlev a nikoliv přímých dotací.
Neboť ten, kdo platí daně, tak také pracuje a vytváří takové sociální klima, že i jeho potomci nejspíš budou mít snahu pracovat. Vím, že v duchu lokálního menšinohavlismu jsem za asociála, ale já jsem ochoten podporovat rodiny s dětmi pracujících rodičů a nikoli množírny konzumentů sociálních dávek.
Čili sečteno a podtrženo, reformy, ty vskutku potřebné a žádoucí, jsou v Česku nerealizovatelné a neproveditelné. Shoda pravicových stran na jejich nutnosti je pouze proklamativní, avšak jejich skutečné provádění brzdí neukojené ambice politických trpaslíků posedlých vlastní důležitostí a zaslepených strachem z příštích voleb. Problém, a to značný, je i v tom, že současná vláda sice hovoří o nutnosti šetřit, ale zároveň neumí a nechce sáhnout do vlastního revíru a zredukovat či zrušit přebujelé úřady, agentury, výbory a podvýbory, které stojí stamiliony a miliardy, nemají žádný efekt a jenom iritují občany.
Ve světle kupř. zvyšování zdravotnických poplatků je tento rest vlády jen sypání soli do vředu. Příští volby nejspíš vyhraje sociální demokracie, ta provede reformu jedinou, kterou zná a umí - ukradne znovu více peněz těm, kteří ještě nějaké peníze mají, a tím posune letitý prů..r opět o několik let dále. Nakoupí hlasy voličských tupounů, nechá se oslavovat a bude se opájet vlastní úžasností.