ČTVRTEČNÍ GLOSY 31.03.2011
Miroslava Macka
Prezident udělil milost muži, který z brokovnice postřelil dva zloděje a měl si za to odsedět šest let. I rozproudila se debata s hlasy pro a proti. Petr Kamberský v dnešních Lidovkách mj. říká, že "lidský život je nejvyšší hodnotou" a já z tohoto jeho tvrzení vycházím a dodávám: ovšem jen do okamžiku, kdy se někdo rozhodně vás okrást nebo přepadnout. Pak si hodnotu svého života sám dobrovolně velmi snížil. A přesně takto by na tyto případy měli nahlížet státní zástupci a soudci.
Včera jsem přerušovaně poslouchal vášnivou debatu v Modravě, týkající se národního parku Šumava.
Kdybych byl na místě, položil bych zúčastněným ekologickým sdružením následující dotaz: Zřejmě jste přesvědčeni o své pravdě, tedy proti kůrovci nijak nezasahovat a ponechat na určitém území přírodu přírodou. Byli byste ochotní stát se majiteli tohoto národního parku a být osobně, tedy majetkově a trestněprávně odpovědní za vaše podnikání (v tomto případě nepodnikání) s tímto majetkem? Pokud ne, pak totiž chcete, aby za vaši víru a přesvědčení nesli odpovědnost a finanční následky jiní.
Čtenář glos P. J. mi napsal:
Konečně se v plné síle ukázalo, že Zelení měli a mají pravdu. Katastrofa ve Fukušimě konečně přesvědčivě vyjevila, že jaderná energie je vražedná varianta a je třeba se jí urychleně zbavit, abychom my všichni, lidstvo tedy, nezahynuli bídnou smrtí zrentgenováním v důsledku řetězových havárií zfušovaných jaderek. Zelení kvůli tomu vyhráli volby v tradiční baště CDU/CSU v německém Badensku -Würtembersku. Pro mne je to jen další důkaz toho, že voliči všude na světě jsou nemyslící dav, který jedná zcela impulzivně pod vlivem dostatečně ukřičených samozvaných spasitelů.
Zajímalo by mne, kdo z těch, kteří tak svižně skočili na vějičku zachránců světa, si položil zcela jednoduchou otázku a pokusil se použít hlavu se zbytky zdravého rozumu. Co se vlastně stalo? Jedna atomovka v Japonsku dostala do těla, a to způsobem, proti němuž nebylo absolutně obrany. Jak konstatoval jeden britský novinář ze Sunday Times, tato událost ho přeměnila z odpůrce jaderné energie na jejího příznivce, protože poškozená elektrárna ve Fukušimě podle všeho vydržela mnohem víc než na co byla stavěna ,i když samozřejmě následky havárie nejsou žádná veselice. Následující jaderná hysterie, především v Německu, byla a je naprosto neadekvátní situaci. Ano, jaderná energetika je samozřejmě riziková, a to až smrtelně, avšak rizikové jsou i jiné činnosti - jízda autem, vlakem, na byciklu, let letadlem i pohyb ve vaně. Vsadím se, že úrazy ve vaně stály více lidských životů než havárie v jaderných elektrárnách, a přesto nikdo nezakazuje vyrábět vany a koupat se v nich, stejně jako nezakazuje výrobu aut, vlaků, byciklů či letadel. Hysterie kolem jaderné energetiky je z rodu těch, co tu už byly kolem ptačí, a posléze prasečí, chřipky, globálního oteplování, geneticky modifikovaných rostlin apod. Samá hysterie, žádné seriózní důkazy ani debaty.
A co nám Zelení za jadernou energetiku nabízejí? Samozřejmě alternativní (jak adresné) a obnovitelné zdroje. Biopaliva, biomasu, vítr, slunce a vodu, prostě už žádná špína a smrad či záření. Jako všechny krásné a zdravé věci, které jsou nám spasiteli lidstva vnucovány, skrývají i tyto uvedené alternativy čertovo kopyto, ale o něm se taktně nehovoří. Ono jaksi do té zdravovědné kampaně nepasuje, že biopaliva dost nechutně zatěžují životní prostředí, ničí motory a palivové systémy aut, že biomasu je třeba sklízet, převážet, zpracovávat, znovu převážet, distribuovat ze skladů a že energetická bilance vstupů a výstupů biopaliv je taková, že více energie sežerou než odevzdají. Ale jsou bio! A lidi to Zeleným žerou! Osobně nechápu, proč někdo z jiného politického spektra proti bio-blábolům věcně nevystoupí, ale odpověď se zřejmě skrývá v pojmu, který jsem si pro sebe vytvořil, a sice, že politik je odnož druhu homo sapiens, která zmutovala do formy homo electus. V první chvíli jsem se pyšně domníval, že jsem učinil svého druhu objev, abych však vzápětí seznal, že toto označení se již delší dobu používá v anglosaské části světa, kde pojem homo electus označuje člověka, který je zcela závislý na potřebě být populární a oblíbený, a to tak, že bude volen a zvolen. Je smutnou pravdou, že rozumní a rozvážní politici bývají smeteni populistickými křiklouny, kteří mají pro dav vždy nějakou lahůdku ve formě slibů, že ho ochrání navždy a před vším a že jedině oni jsou ti praví spasitelé. A dav jim to žere a žere.
Včera jsem přerušovaně poslouchal vášnivou debatu v Modravě, týkající se národního parku Šumava.
Kdybych byl na místě, položil bych zúčastněným ekologickým sdružením následující dotaz: Zřejmě jste přesvědčeni o své pravdě, tedy proti kůrovci nijak nezasahovat a ponechat na určitém území přírodu přírodou. Byli byste ochotní stát se majiteli tohoto národního parku a být osobně, tedy majetkově a trestněprávně odpovědní za vaše podnikání (v tomto případě nepodnikání) s tímto majetkem? Pokud ne, pak totiž chcete, aby za vaši víru a přesvědčení nesli odpovědnost a finanční následky jiní.
Čtenář glos P. J. mi napsal:
Konečně se v plné síle ukázalo, že Zelení měli a mají pravdu. Katastrofa ve Fukušimě konečně přesvědčivě vyjevila, že jaderná energie je vražedná varianta a je třeba se jí urychleně zbavit, abychom my všichni, lidstvo tedy, nezahynuli bídnou smrtí zrentgenováním v důsledku řetězových havárií zfušovaných jaderek. Zelení kvůli tomu vyhráli volby v tradiční baště CDU/CSU v německém Badensku -Würtembersku. Pro mne je to jen další důkaz toho, že voliči všude na světě jsou nemyslící dav, který jedná zcela impulzivně pod vlivem dostatečně ukřičených samozvaných spasitelů.
Zajímalo by mne, kdo z těch, kteří tak svižně skočili na vějičku zachránců světa, si položil zcela jednoduchou otázku a pokusil se použít hlavu se zbytky zdravého rozumu. Co se vlastně stalo? Jedna atomovka v Japonsku dostala do těla, a to způsobem, proti němuž nebylo absolutně obrany. Jak konstatoval jeden britský novinář ze Sunday Times, tato událost ho přeměnila z odpůrce jaderné energie na jejího příznivce, protože poškozená elektrárna ve Fukušimě podle všeho vydržela mnohem víc než na co byla stavěna ,i když samozřejmě následky havárie nejsou žádná veselice. Následující jaderná hysterie, především v Německu, byla a je naprosto neadekvátní situaci. Ano, jaderná energetika je samozřejmě riziková, a to až smrtelně, avšak rizikové jsou i jiné činnosti - jízda autem, vlakem, na byciklu, let letadlem i pohyb ve vaně. Vsadím se, že úrazy ve vaně stály více lidských životů než havárie v jaderných elektrárnách, a přesto nikdo nezakazuje vyrábět vany a koupat se v nich, stejně jako nezakazuje výrobu aut, vlaků, byciklů či letadel. Hysterie kolem jaderné energetiky je z rodu těch, co tu už byly kolem ptačí, a posléze prasečí, chřipky, globálního oteplování, geneticky modifikovaných rostlin apod. Samá hysterie, žádné seriózní důkazy ani debaty.
A co nám Zelení za jadernou energetiku nabízejí? Samozřejmě alternativní (jak adresné) a obnovitelné zdroje. Biopaliva, biomasu, vítr, slunce a vodu, prostě už žádná špína a smrad či záření. Jako všechny krásné a zdravé věci, které jsou nám spasiteli lidstva vnucovány, skrývají i tyto uvedené alternativy čertovo kopyto, ale o něm se taktně nehovoří. Ono jaksi do té zdravovědné kampaně nepasuje, že biopaliva dost nechutně zatěžují životní prostředí, ničí motory a palivové systémy aut, že biomasu je třeba sklízet, převážet, zpracovávat, znovu převážet, distribuovat ze skladů a že energetická bilance vstupů a výstupů biopaliv je taková, že více energie sežerou než odevzdají. Ale jsou bio! A lidi to Zeleným žerou! Osobně nechápu, proč někdo z jiného politického spektra proti bio-blábolům věcně nevystoupí, ale odpověď se zřejmě skrývá v pojmu, který jsem si pro sebe vytvořil, a sice, že politik je odnož druhu homo sapiens, která zmutovala do formy homo electus. V první chvíli jsem se pyšně domníval, že jsem učinil svého druhu objev, abych však vzápětí seznal, že toto označení se již delší dobu používá v anglosaské části světa, kde pojem homo electus označuje člověka, který je zcela závislý na potřebě být populární a oblíbený, a to tak, že bude volen a zvolen. Je smutnou pravdou, že rozumní a rozvážní politici bývají smeteni populistickými křiklouny, kteří mají pro dav vždy nějakou lahůdku ve formě slibů, že ho ochrání navždy a před vším a že jedině oni jsou ti praví spasitelé. A dav jim to žere a žere.