PONDĚLNÍ GLOSY 21.02.2011

Miroslava Macka
Jedno číslo z Německa, které mluví za všechno: mezi léty 1975 - 2000 stoupl počet cizinců v zemi ze tří milionů na osm, zaměstnaných cizinců ovšem nepřibylo - jsou jich stále dva miliony.
Velmi by mě zajímalo číslo, kolik Romů přibylo za poslední čtvrtstoletí v Českých zemích a jak se změnilo číslo Romů zaměstnaných. Jenže my jsme snad ještě tupější (pardon, korektnější) než Němci, takže ani přesně nevíme, kolik Romů u nás vůbec žije. A racionální debata na toto téma přijde určitě až poté, co nebudeme vědět samými problémy z které do které...
p.s. Uvedený údaj je z článku Daniela Kaisera "Hádanka Německo" v sobotních Lidovkách, který tímto doporučuji k důkladnému přečtení.

Čtenář glos P. S. mi napsal:
Marně se snažím přijít na kloub logice 3% důchodového připojištění v privátních organizacích. Ubraná 3% ze současného odvodu na důchodové pojištění ( cca 30 miiard ) musíme nahradit ve státním rozpočtu zvýšením DPH. V současné době spravuje stávající " důchodový účet" Česká správa soc. zabezpečení snad s přiměřeným personálním obsazením a hlavně s platy úředníků ve státní správě. Těch tam samozřejmě zůstane i po 3% snížení současného odvodu na důchodové pojištění stejně. Fixní náklady na správu tohoto účtu zůstanou stejné i po provedené reformě. A tak se vytvoří nové privátní organizace nebo jejich složky s novými manažéry s vysokými platy, s novými úředníky, s novým SW pro správu pojištěnců, s novými služebními auty - neboli další mnohem vyšší fixní náklady, které budou ukrajovat z plateb pojištěnců. Takže za správu stále stejně vysokého účtu budeme hradit fixní náklady 2x. Jednou České správě soc. zabezpečení a podruhé privátní organizaci. K tomu přibude obrovské riziko vytunelování finančních prostředků v soukromých organizacích spravujících ta 3%. Kde jsou ta proklamovaná úsporná opatření?

Čtenář glos T. M. mi napsal:
Všiml jste si rozporů na stránkách o sčítání? V článku "Podle dat ze sčítání zachraňují hasiči životy" stojí mj. tohle: Data ze SLDB využívají hasiči ve dvou rovinách. První rovina, ve které se data ze SLDB využívají, je rovina detailních informací o jednotlivých objektech. O využití těchto dat jsem si povídal s Tomášem Kubínem, vedoucím oddělením komunikačních a informačních systémů v Pardubickém kraji
Jaká data jsou pro hasiče z formulářů, které občané v rámci SLDB vyplňují, nejdůležitější?
Je to například materiál nosných zdí, počet nadzemních podlaží nebo počet lidí v budově. Tato data společně s daty z jiných zdrojů dávají dohromady databázi, která pomáhá hasičům v jejich rozhodování...
Na stránce o bezpečnosti je ale tohle: Všechny údaje zjištěné při sčítání podléhají velmi přísné ochraně podle Zákona o sčítání lidu, domů a bytů a Zákona o ochraně osobních údajů. Údaje mohou být využity výhradně ke statistickým účelům. Všechny osoby, které se podílejí na sběru a zpracování údajů, jsou vázány mlčenlivostí o všech skutečnostech, o nichž se v souvislosti se sčítáním dozvěděly.Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení sčítání.
Zde je přímý rozpor, jak si může kdokoli dělat databázi domů z dat které mohou být použity výhradně ke statistickým údajům? Co je tedy pravda? Konkrétní údaje jsou s dispozice kdekomu, nebo je to jen statistika? Myslím si tedy, že lžou a že data jsou jen dalším fízlováním občanů a že statistika je jen zastírací manévr.

Spousta známých se na mě obrátila s dotazem, co mám proti vysokým odměnám slečně Machálkové z ministerstva škoství, když jde zřejmě o zasouloženou odměnu...