PONDĚLNÍ GLOSY 6.12.2010
Miroslava Macka
Jaksi se při tom mediálním náporu článků o korupci v Česku zapomíná na to, že ke korupci vždy musí být dva, nejen korumpovaný, ale i korumpující.
Najednou jsem si tu disproporci uvědomil při četbě rozhovoru s developerem Radimem Passerem v sobotních Lidovkách, kde říká: "Samozřejmě díky svému vlivu a pozici v podnikání se dozvím spoustu věcí z první ruky. Pak mám i své vlastní zkušenosti, ale nebudu mluvit o konkrétních případech. O tom by se snad dala napsat i kniha."
Samozřejmě, že nejen Passerinvest, ale i další developeři a stavební firmy, nikoho nekorumpují, jak vehementně tvrdí. Jen toho o korupci vědí na tuny - kde a od koho se ale ty peníze na tu korupci pak berou?
Tak jsme se jen tak mimochodem dozvěděli, co jsme také platili z našich daní: lidovec Cyril Svoboda čtyřikrát do roka cestoval za naše peníze na schůzku členů Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva. Teď skončil. Škoda jen, že tam vysíláme dalšího člena, namísto abychom v rámci úspor tuto eurovyžíračku ignorovali.
Evropská komise zažalovala Českou republiku za to, že jsme nezačlenili do našeho právního řádu směrnici 2003/41 o dohledu nad institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění (které v ČR neexistují). Evropský soudní dvůr dal komisi za pravdu a Česká republika teď musí začít regulovat instituce, které neexistují. A zaplatit náklady soudního řízení...
Kniha docenta politologie na Masarykově univerzitě Lubomíra Kopečka "Éra nevinnost" s podtitulem "Česká politika 1989 - 1997", vydaná nedávno nakladatelstvím Barrister & Principal v Brně, je knihou, která na českém trhu doposud chyběla. Shrnuje totiž velmi nezaujatě, nepředpojatě, bez ideových a novinářských klišé, faktograficky a přitom velmi poutavě dění na politické scéně v tomto velezajímavém období.
Byl jsem u mnoha a mnoha popisovaných dějů a situací osobním účastníkem a mohu tedy s klidným svědomím prohlásit, že jsem zde nenalezl žádnou větu, nad kterou bych nevěřícně zakroutil hlavou, vyprskl smíchy nebo měl okamžitý popud vykřiknout "Ale takhle to přece nebylo!"
Desítky stránek odkazů svědčí o tom, že autor se touto dobou zabýval důkladně, systematicky a do nebývalé hloubky. A tento poctivý přístup je v knize velice znát.
Mohu tedy tuto publikaci doporučit nejen všem, kteří chtějí mít o tomto období ucelené a detailní vědomosti, ale též všem, kteří si rádi osvěží dnes již letité vzpomínky. A také všem, kteří nechtějí podlehnout současným ideově či jinak zaujatým vykladačům nedávné historie.
Je to určitě kniha, ke které se budete mnohokrát vracet. Vřele doporučuji!
V sobotní MFDnes je rozhovor redaktora Jiřího Kubíka s filmovou režisérkou Olgou Sommerovou. Rozhovor, jak jinak, velmi emotivní .
Mne v něm nejvíce zaujala tato její věta: "Nejdříve se v 90. letech národní bohatství rozkradlo..."
Nevím, co si Olga Sommerová představuje pod pojmem "národní bohatství", ale pokud se shodneme na tom, že jde o součet veškerých materiálních i nemateriálních hodnot na území státu + potenciál rukou a hlav občanů vytvářet materiální a nemateriální hodnoty další, pak se jí ptám, kam ty "rozkradené" hodnoty zmizely a jestli nejsou dnes zatraceně větší, než na počátku let devadesátých.
Najednou jsem si tu disproporci uvědomil při četbě rozhovoru s developerem Radimem Passerem v sobotních Lidovkách, kde říká: "Samozřejmě díky svému vlivu a pozici v podnikání se dozvím spoustu věcí z první ruky. Pak mám i své vlastní zkušenosti, ale nebudu mluvit o konkrétních případech. O tom by se snad dala napsat i kniha."
Samozřejmě, že nejen Passerinvest, ale i další developeři a stavební firmy, nikoho nekorumpují, jak vehementně tvrdí. Jen toho o korupci vědí na tuny - kde a od koho se ale ty peníze na tu korupci pak berou?
Tak jsme se jen tak mimochodem dozvěděli, co jsme také platili z našich daní: lidovec Cyril Svoboda čtyřikrát do roka cestoval za naše peníze na schůzku členů Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva. Teď skončil. Škoda jen, že tam vysíláme dalšího člena, namísto abychom v rámci úspor tuto eurovyžíračku ignorovali.
Evropská komise zažalovala Českou republiku za to, že jsme nezačlenili do našeho právního řádu směrnici 2003/41 o dohledu nad institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění (které v ČR neexistují). Evropský soudní dvůr dal komisi za pravdu a Česká republika teď musí začít regulovat instituce, které neexistují. A zaplatit náklady soudního řízení...
Kniha docenta politologie na Masarykově univerzitě Lubomíra Kopečka "Éra nevinnost" s podtitulem "Česká politika 1989 - 1997", vydaná nedávno nakladatelstvím Barrister & Principal v Brně, je knihou, která na českém trhu doposud chyběla. Shrnuje totiž velmi nezaujatě, nepředpojatě, bez ideových a novinářských klišé, faktograficky a přitom velmi poutavě dění na politické scéně v tomto velezajímavém období.
Byl jsem u mnoha a mnoha popisovaných dějů a situací osobním účastníkem a mohu tedy s klidným svědomím prohlásit, že jsem zde nenalezl žádnou větu, nad kterou bych nevěřícně zakroutil hlavou, vyprskl smíchy nebo měl okamžitý popud vykřiknout "Ale takhle to přece nebylo!"
Desítky stránek odkazů svědčí o tom, že autor se touto dobou zabýval důkladně, systematicky a do nebývalé hloubky. A tento poctivý přístup je v knize velice znát.
Mohu tedy tuto publikaci doporučit nejen všem, kteří chtějí mít o tomto období ucelené a detailní vědomosti, ale též všem, kteří si rádi osvěží dnes již letité vzpomínky. A také všem, kteří nechtějí podlehnout současným ideově či jinak zaujatým vykladačům nedávné historie.
Je to určitě kniha, ke které se budete mnohokrát vracet. Vřele doporučuji!
V sobotní MFDnes je rozhovor redaktora Jiřího Kubíka s filmovou režisérkou Olgou Sommerovou. Rozhovor, jak jinak, velmi emotivní .
Mne v něm nejvíce zaujala tato její věta: "Nejdříve se v 90. letech národní bohatství rozkradlo..."
Nevím, co si Olga Sommerová představuje pod pojmem "národní bohatství", ale pokud se shodneme na tom, že jde o součet veškerých materiálních i nemateriálních hodnot na území státu + potenciál rukou a hlav občanů vytvářet materiální a nemateriální hodnoty další, pak se jí ptám, kam ty "rozkradené" hodnoty zmizely a jestli nejsou dnes zatraceně větší, než na počátku let devadesátých.