PÁTEČNÍ GLOSY 20.11.2009
Miroslava Macka
Na Facebooku jsem si přečetl výstižný, stručný, dívčí názor na nového "prezidenta EU":
Prvním prezidentem EU bude Bla, bla, bla... Neznám ho, nevolila jsem ho, seru na něj i na celou EU.
Nedalo mi to, abych si po letech a letech nevyzkoušel kongresový projev, tedy žánr velmi, velice specifický. Tady je, a představte si, že jej čtu, a to se všemi pauzami, zámlkami, zdůrazněními, padnutími hlasem a hlavně patřičnými gesty:
Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté,
většina z Vás se dozajista upamatuje, že ODS byla před mnoha a mnoha lety založena jako nezbytné a nutné protizávaží tehdy převládajících tendencí hledání nových "třetích cest". A to jak tendencí formálních (Strany jsou pro straníky, forum pro všechny, abych připomenul tehdejší hlavní heslo), tak obsahových (nepolitická politika, snaha navázat na reformní socialismus let šedesátých, odmítání pravolevého vidění světa a hlásání konce pravice a levice v politice, kategorické odmítání tržních principů v ekonomice, a tak podobně).
Do vínku si proto ODS dala předsevzetí být klasickou politickou stranou s klasickou strukturou a jejím hlavním programem byla obnova tržního hospodářství a demokracie západního typu. Cílovou voličskou skupinou se pak zákonitě stala obnovující se a nově vznikající střední třída. Tedy občané, kteří, řečeno se sociology, "sami usilují o zhodnocení svého specifického kapitálu, jimž disponují", jinak řečeno "kteří spojují práci s vlastním kapitálem rozličného charakteru (tedy kupříkladu i se vzděláním)".
Proto se také v preambuli stanov ODS píše, že ODS je stranou schopných, podnikavých a sebevědomých občanů, kteří dokáží převzít odpovědnost sami za sebe, za svoji rodinu, za svoji obec a za stát. Stranou, jejímž členům jsou cizí jakékoliv socializující a kolektivizující tendence, kteří dávají přednost rovnosti příležitostí před rovností v přerozdělování, kteří chrání svá práva a svobody...však do těch stanov nahlédněte.
Také malý, ale výkonný stát, tedy méně byrokracie, zákazů, příkazů a nařízení a tedy více osobní svobody rozhodování, si dala ODS do vínku.
Což jsou pochopitelně jen více či méně líbivě formulované ideje a zásady. V praxi by ovšem měly být přetavovány (a to zvláště dnes, kdy ty zásadní, velké politické a ekonomické změny byly už probojovány a učiněny v letech devadesátých) do praktické legislativy a do praktického každodenního vládnutí.
Jenže zdaleka nejsou, opak je pravdou.
Troufám si tvrdit, že středostavovský občan nikterak netouží po co nejmenších daních, neboť je dostatečně vzdělán, aby věděl, že budování, udržování a správa moderního státu něco stojí, rozhodně však chce za své peníze od státu odpovídající výsledky a služby. A toho se mu za mnohaletého vládnutí levice pranic nedostávalo a očekával pochopitelně po nástupu ODS do vlády rychlé, razantní a účinné změny.
Co však viděl a vidí? Stále neskutečné plýtvání, kam se podívá. Předražené investice, přímo šílené státní zakázky, nesmyslné dotace za nic, uplácení spousty individuí, kteří si ze sociálních dávek udělali živnost, stovky a tisíce veřejnoprávních rukou, natažených ke státnímu měšci, stále stejná kvanta úřadů a úředníků, vyhlášek, nařízení a šikanování, vše patřičně bruselsky potencováno. A kamarádíčky a známé, kteří v těchto kalných vodách umějí zatraceně dobře lovit, a to aniž by museli brázdit na jachtách Středomoří.
Nepřehlednou, neprovázanou a stále komplikovanější legislativu, v níž už se často nevyznají ani sami právníci. Neustálé nesystémové, aktivistické změny, které obtěžují, aniž by přinesly cokoliv prospěšného. Bodový systém na silnicích, poplatky u lékaře, radary místní policie, povinné zimní obutí (a doplňte si sami z dlouhatánského seznamu): vše nedostatečně připraveno, narychlo spíchnuto, posléze opakovaně doplňováno, měněno....prostě šlendrián.
A to nemluvím o veledůležitých věcech nadhorizontních, tedy kupříkladu o absolutně nezodpovědné energetické politice, která v budoucnu ještě více prohloubí naši závislost a dramaticky zvýší ceny. Ale také chápu, že pro statisíce živnostníků a podnikatelů je bližším zlem kupříkladu "Kniha jízd", zcela zbytečně jim otravující každodenně život, přičemž pro jejich zrušení nikdo z politiků ODS nehnul a nehne prstem, zato se namísto toho vehementně starají o kdejaké "veledůležité" prkotiny.
Obávám se proto, že se starým tvářím ODS, byť s novými či staronovými sliby, naše voliče už o své názorové pevnosti a kompetentnosti přesvědčit nezdaří.K tomu totiž připočtěme jejich bohorovné chování a rétoriku, vhodnou spíše pro tupé stádo, než naše přemýšlivé a vzdělané voliče.
Nedivme se proto oprávněné obavě středostavovských občanů, že v takto špatně spravovaném, nesolidním, neustále změnami rozpohybovaném státě vzniká nemalý prostor pro populisty a demagogy, ba dokonce i pro návrat komunistů k praktické moci - jak je ostatně v poslední době čím dál zřetelněji vidět.
Hledat nové cesty, nové vize či nové mediální techniky ovšem pro nápravu výše zmíněných věcí pranic netřeba. Stačí k tomu dvě, skutečně jen dvě, věci: pokorný návrat na cestu, po které jsme původně šli a rozloučení se s těmi, kteří nás zavedli do této nevábné odbočky.
Pokorný návrat na cestu vnímám jako návrat k trvalé, každodenní (a proto nepříliš vděčné) práci na tom, aby občané měli co největší prostor pro vlastní iniciativu, tvořivost, pracovitost a aby dostávali za svoje těžce vydělané a státem sebrané peníze co nejlepší služby a produkty, aniž by přitom byl stát příliš vidět. A pochopitelně prováděnou lidmi na úrovni.
A tady jsem u jádra věci: pokud se nám nepodaří rozšířit členskou základnua následně kandidátky o nové a schopné lidi, kteří budou brát politiku jako službu našim ideálům a každodenní práci na jejich prosazování, budeme přešlapovat na místě. To se nám ovšem nemůže podařit, pokud se nerozloučíme s těmi, kteří berou politiku jako výhodné zaměstnání, neboť by se jinak obtížně uživili a nebo jako prostředek pro dohazování veřejných peněz kamarádům a známým.
Ne, nevolám po čistkách nebo "výměně stranických legitimací", volám po takových mechanismech v ODS, které tyto lidi donutí odejít, neboť záhy zjistí, že jim zde bývalá pšenka už nekvete.
Prvním mechanismem musí být změna stanov, která umožní dokonalou účast členské základny na nominacích a volbách na všech úrovních a do všech funkcí. Metodou, zvanou balloting, tedy písemným hlasováním všech členů ODS, se velmi znesnadní až zamezí všem těm nechvalně známým jánabráchismům a zákulisním dohodám. Možnost, aby vedení ODS mohlo oslovovat schopné občany, významné osobnosti a opinion -makery a nabízet jim členství bez toho, aby se museli stát členy nějakého místního sdružení, třesoucího se strachem před schopnou konkurencí, je další metodou. V obou případech, jak vidíte, je obsažen prvek eliminace osobních, skupinových a regionálních zájmů ve prospěch celku.
Samozřejmě, že nejde o zázračný a rychle účinný lék, vždyť žádný takový pochopitelně neexistuje. A jistě se to zdá být malým, mediálně tak nezajímavým počátečním krokem. Ale není tomu tak. Jde totiž o prvotní, zcela nezbytnou podmínku klopotavé každodenní cesty k nápravě.... a k budoucím volebním vítězstvím. Neboť vše, a to nejen v politice, ale v politice obzvláště, stojí a padá na lidském faktoru. Ne nadarmo připomínám na tomto místě starý, dobrý, anglický bonmot: Najděte pár schopných a důvěryhodných lidí - a už jste vyhráli volby.
Takže podaří-li se nám společně - a já pevně doufám a věřím, že ano - představit ODS jako stranu hájící zájmy střední třídy, hlavně však jako stranu důvěryhodných osobností, opakuji osobností, jejichž slova a činy jedno jediné byly, jsou a budou, pak se k nám zklamaní voliči ODS, ale pochopitelně nejen oni, velice rádi a rychle vrátí.
Pusťme se teď, tady a ihned do toho!
Děkuji Vám za pozornost...
Prvním prezidentem EU bude Bla, bla, bla... Neznám ho, nevolila jsem ho, seru na něj i na celou EU.
Nedalo mi to, abych si po letech a letech nevyzkoušel kongresový projev, tedy žánr velmi, velice specifický. Tady je, a představte si, že jej čtu, a to se všemi pauzami, zámlkami, zdůrazněními, padnutími hlasem a hlavně patřičnými gesty:
Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté,
většina z Vás se dozajista upamatuje, že ODS byla před mnoha a mnoha lety založena jako nezbytné a nutné protizávaží tehdy převládajících tendencí hledání nových "třetích cest". A to jak tendencí formálních (Strany jsou pro straníky, forum pro všechny, abych připomenul tehdejší hlavní heslo), tak obsahových (nepolitická politika, snaha navázat na reformní socialismus let šedesátých, odmítání pravolevého vidění světa a hlásání konce pravice a levice v politice, kategorické odmítání tržních principů v ekonomice, a tak podobně).
Do vínku si proto ODS dala předsevzetí být klasickou politickou stranou s klasickou strukturou a jejím hlavním programem byla obnova tržního hospodářství a demokracie západního typu. Cílovou voličskou skupinou se pak zákonitě stala obnovující se a nově vznikající střední třída. Tedy občané, kteří, řečeno se sociology, "sami usilují o zhodnocení svého specifického kapitálu, jimž disponují", jinak řečeno "kteří spojují práci s vlastním kapitálem rozličného charakteru (tedy kupříkladu i se vzděláním)".
Proto se také v preambuli stanov ODS píše, že ODS je stranou schopných, podnikavých a sebevědomých občanů, kteří dokáží převzít odpovědnost sami za sebe, za svoji rodinu, za svoji obec a za stát. Stranou, jejímž členům jsou cizí jakékoliv socializující a kolektivizující tendence, kteří dávají přednost rovnosti příležitostí před rovností v přerozdělování, kteří chrání svá práva a svobody...však do těch stanov nahlédněte.
Také malý, ale výkonný stát, tedy méně byrokracie, zákazů, příkazů a nařízení a tedy více osobní svobody rozhodování, si dala ODS do vínku.
Což jsou pochopitelně jen více či méně líbivě formulované ideje a zásady. V praxi by ovšem měly být přetavovány (a to zvláště dnes, kdy ty zásadní, velké politické a ekonomické změny byly už probojovány a učiněny v letech devadesátých) do praktické legislativy a do praktického každodenního vládnutí.
Jenže zdaleka nejsou, opak je pravdou.
Troufám si tvrdit, že středostavovský občan nikterak netouží po co nejmenších daních, neboť je dostatečně vzdělán, aby věděl, že budování, udržování a správa moderního státu něco stojí, rozhodně však chce za své peníze od státu odpovídající výsledky a služby. A toho se mu za mnohaletého vládnutí levice pranic nedostávalo a očekával pochopitelně po nástupu ODS do vlády rychlé, razantní a účinné změny.
Co však viděl a vidí? Stále neskutečné plýtvání, kam se podívá. Předražené investice, přímo šílené státní zakázky, nesmyslné dotace za nic, uplácení spousty individuí, kteří si ze sociálních dávek udělali živnost, stovky a tisíce veřejnoprávních rukou, natažených ke státnímu měšci, stále stejná kvanta úřadů a úředníků, vyhlášek, nařízení a šikanování, vše patřičně bruselsky potencováno. A kamarádíčky a známé, kteří v těchto kalných vodách umějí zatraceně dobře lovit, a to aniž by museli brázdit na jachtách Středomoří.
Nepřehlednou, neprovázanou a stále komplikovanější legislativu, v níž už se často nevyznají ani sami právníci. Neustálé nesystémové, aktivistické změny, které obtěžují, aniž by přinesly cokoliv prospěšného. Bodový systém na silnicích, poplatky u lékaře, radary místní policie, povinné zimní obutí (a doplňte si sami z dlouhatánského seznamu): vše nedostatečně připraveno, narychlo spíchnuto, posléze opakovaně doplňováno, měněno....prostě šlendrián.
A to nemluvím o veledůležitých věcech nadhorizontních, tedy kupříkladu o absolutně nezodpovědné energetické politice, která v budoucnu ještě více prohloubí naši závislost a dramaticky zvýší ceny. Ale také chápu, že pro statisíce živnostníků a podnikatelů je bližším zlem kupříkladu "Kniha jízd", zcela zbytečně jim otravující každodenně život, přičemž pro jejich zrušení nikdo z politiků ODS nehnul a nehne prstem, zato se namísto toho vehementně starají o kdejaké "veledůležité" prkotiny.
Obávám se proto, že se starým tvářím ODS, byť s novými či staronovými sliby, naše voliče už o své názorové pevnosti a kompetentnosti přesvědčit nezdaří.K tomu totiž připočtěme jejich bohorovné chování a rétoriku, vhodnou spíše pro tupé stádo, než naše přemýšlivé a vzdělané voliče.
Nedivme se proto oprávněné obavě středostavovských občanů, že v takto špatně spravovaném, nesolidním, neustále změnami rozpohybovaném státě vzniká nemalý prostor pro populisty a demagogy, ba dokonce i pro návrat komunistů k praktické moci - jak je ostatně v poslední době čím dál zřetelněji vidět.
Hledat nové cesty, nové vize či nové mediální techniky ovšem pro nápravu výše zmíněných věcí pranic netřeba. Stačí k tomu dvě, skutečně jen dvě, věci: pokorný návrat na cestu, po které jsme původně šli a rozloučení se s těmi, kteří nás zavedli do této nevábné odbočky.
Pokorný návrat na cestu vnímám jako návrat k trvalé, každodenní (a proto nepříliš vděčné) práci na tom, aby občané měli co největší prostor pro vlastní iniciativu, tvořivost, pracovitost a aby dostávali za svoje těžce vydělané a státem sebrané peníze co nejlepší služby a produkty, aniž by přitom byl stát příliš vidět. A pochopitelně prováděnou lidmi na úrovni.
A tady jsem u jádra věci: pokud se nám nepodaří rozšířit členskou základnua následně kandidátky o nové a schopné lidi, kteří budou brát politiku jako službu našim ideálům a každodenní práci na jejich prosazování, budeme přešlapovat na místě. To se nám ovšem nemůže podařit, pokud se nerozloučíme s těmi, kteří berou politiku jako výhodné zaměstnání, neboť by se jinak obtížně uživili a nebo jako prostředek pro dohazování veřejných peněz kamarádům a známým.
Ne, nevolám po čistkách nebo "výměně stranických legitimací", volám po takových mechanismech v ODS, které tyto lidi donutí odejít, neboť záhy zjistí, že jim zde bývalá pšenka už nekvete.
Prvním mechanismem musí být změna stanov, která umožní dokonalou účast členské základny na nominacích a volbách na všech úrovních a do všech funkcí. Metodou, zvanou balloting, tedy písemným hlasováním všech členů ODS, se velmi znesnadní až zamezí všem těm nechvalně známým jánabráchismům a zákulisním dohodám. Možnost, aby vedení ODS mohlo oslovovat schopné občany, významné osobnosti a opinion -makery a nabízet jim členství bez toho, aby se museli stát členy nějakého místního sdružení, třesoucího se strachem před schopnou konkurencí, je další metodou. V obou případech, jak vidíte, je obsažen prvek eliminace osobních, skupinových a regionálních zájmů ve prospěch celku.
Samozřejmě, že nejde o zázračný a rychle účinný lék, vždyť žádný takový pochopitelně neexistuje. A jistě se to zdá být malým, mediálně tak nezajímavým počátečním krokem. Ale není tomu tak. Jde totiž o prvotní, zcela nezbytnou podmínku klopotavé každodenní cesty k nápravě.... a k budoucím volebním vítězstvím. Neboť vše, a to nejen v politice, ale v politice obzvláště, stojí a padá na lidském faktoru. Ne nadarmo připomínám na tomto místě starý, dobrý, anglický bonmot: Najděte pár schopných a důvěryhodných lidí - a už jste vyhráli volby.
Takže podaří-li se nám společně - a já pevně doufám a věřím, že ano - představit ODS jako stranu hájící zájmy střední třídy, hlavně však jako stranu důvěryhodných osobností, opakuji osobností, jejichž slova a činy jedno jediné byly, jsou a budou, pak se k nám zklamaní voliči ODS, ale pochopitelně nejen oni, velice rádi a rychle vrátí.
Pusťme se teď, tady a ihned do toho!
Děkuji Vám za pozornost...