STŘEDEČNÍ GLOSY 21.10.2009
Miroslava Macka
Lidovky jsou dnes opět plné Milana Kundery a jeho udání z roku 1950 a bohužel také řečí dalších budovatelů šťastných zítřků z řad intelektuálů, ohánějících se zaklínadlem "byla tehdy taková doba".
Ano, soudružky a soudruzi, byla tehdy taková zkurvená doba....ovšem nikdy by nemohla nastat a trvat, nebýt kurev, které ji aktivně vytvářely!
Bývalý prezident Havel přišel s podivuhodnou blitzdiagnózou všech neduhů Česka: za všechno mohou lidé, narození mezi léty 1949 - 1959, tedy padesátníci, neboť "svoji životní orientaci vytvořili v obzvlášť pochmutné době normalizace."
Odmyslím-li si příšernou paušalizaci (ono totiž naštěstí existovalo dost a dost rodin, které dokázaly vychovat navzdory době solidní, pracovité a dobopu nepostižené dcery a syny), opět jako by normalizační léta byla tím nejhorším z éry komunismu. Opět jako by neexistovalo období konce let čtyřicátých a hlavně léta padesátá s tím největším komunistickým terorem a svými budovateli a opěvovateli!
Přítel O. V. mi napsal:
I mne fascinuje probíhající "kruhový hon" na Klause v souvislosti s jeho pochybnostmi ohledně dopadu Lisabonské smlouvy na náš právní řád.
Ani já si nejsem jistý tím, že přijetím této smlouvy nebudou narušena ústavou zaručená práva občanů a to v části "Listina práv a svobod", která je, na základě někdejšího drtivého tlaku levice, tehdejšího prezidenta a jeho přátel, a v neposlední řadě, ne-li především, médií, součástí našeho ústavního systému.
Jsem zvědav, jak se k tomu všemu vyjádří Ústavní soud, který nedávno (a velmi správně) prohlásil něco v tom smyslu, že ústava není cárem papíru. Vypadá to tedy na poněkud trapný souboj na téma, co je vlastně větším cárem papíru (po topolánkovsku "shit"): jestli Lisabonská smlouva nebo Ústava České republiky.
Ano, soudružky a soudruzi, byla tehdy taková zkurvená doba....ovšem nikdy by nemohla nastat a trvat, nebýt kurev, které ji aktivně vytvářely!
Bývalý prezident Havel přišel s podivuhodnou blitzdiagnózou všech neduhů Česka: za všechno mohou lidé, narození mezi léty 1949 - 1959, tedy padesátníci, neboť "svoji životní orientaci vytvořili v obzvlášť pochmutné době normalizace."
Odmyslím-li si příšernou paušalizaci (ono totiž naštěstí existovalo dost a dost rodin, které dokázaly vychovat navzdory době solidní, pracovité a dobopu nepostižené dcery a syny), opět jako by normalizační léta byla tím nejhorším z éry komunismu. Opět jako by neexistovalo období konce let čtyřicátých a hlavně léta padesátá s tím největším komunistickým terorem a svými budovateli a opěvovateli!
Přítel O. V. mi napsal:
I mne fascinuje probíhající "kruhový hon" na Klause v souvislosti s jeho pochybnostmi ohledně dopadu Lisabonské smlouvy na náš právní řád.
Ani já si nejsem jistý tím, že přijetím této smlouvy nebudou narušena ústavou zaručená práva občanů a to v části "Listina práv a svobod", která je, na základě někdejšího drtivého tlaku levice, tehdejšího prezidenta a jeho přátel, a v neposlední řadě, ne-li především, médií, součástí našeho ústavního systému.
Jsem zvědav, jak se k tomu všemu vyjádří Ústavní soud, který nedávno (a velmi správně) prohlásil něco v tom smyslu, že ústava není cárem papíru. Vypadá to tedy na poněkud trapný souboj na téma, co je vlastně větším cárem papíru (po topolánkovsku "shit"): jestli Lisabonská smlouva nebo Ústava České republiky.