ČTVRTEČNÍ GLOSY 15.10.2009
Miroslava Macka
Nutkavé otázky kolem "lisabonského humbuku"
Také se vám zdá, že současné dění kolem požadavku prezidenta Klause právně ošetřit případné užití Listiny základních práv, která je součástí Lisabonské smlouvy, k vymáhání majetků zkonfiskovaných Benešovými dekrety, spíše připomíná "humbuk", než kultivovanou diskusi?
Také se Vám zdá, že tento humbuk je spíše "kruhovým honem na Klause", než seriózní debatou nad důležitou věcí?
Také se vám zdá, že v rámci stávajícího "lisabonského humbuku" se namísto věcné debaty o meritu věci mluví a spekuluje jen o procedurálních záležitostech?
Nepředvádějí Evropská unie a její vysocí představitelé přesně takové reakce a takové chování, které prakticky dotvrzují, co Václav Klaus o Evropské unii léta říká a za co ji kritizuje?
Dovolíme Jiřímu Paroubkovi a dalším politikům přihřívat si na velice vážných zahraničních věcech osobní vnitrostátní polívčičku?
Jak velké zpoždění ratifikace Lisabonské smlouvy nám bude laskavě dovoleno? Jako Německu, tedy asi deset měsíců po ostatních? Nebo jen týden? Měsíc?
Dozajista by šlo o retroaktivitu, když by někdo žádal odškodnění za dobu od konfiskace majetku podle Benešových dekretů, jde ale o retroaktivitu při žádání prostého navrácení majetku? Vždyť právo na majetek, coby základní lidské právo, je dle evropské Listiny práv a svobod nepromlčitelné.
Nepřipadají vám dnes a denně některá rozhodnutí (nejen českých) soudů zcela proti zdravému rozumu?
Je nutné neustále v Česku vytvářet kolektivní špatné svědomí vůči Němcům? Děje se totéž na druhé straně_
Nejsou soukromoprávní nároky Česko - německou smlouvou z roku 1992 (Dienstbier - Havel) proklamativně zcela nedotčeny? A nevyplývá z toho logicky, že tedy existují? Vždyť proč by jinak smlouva tu nedotčenost vypichovala?
Také si myslíte, že výnosy Německa z Lisabonské smlovy jsou tak nepřiměřeně vysoké, že by bylo ochotno za její přijetí obětovat vlastní babičku, neřkuli Landsmannschaft a Posselta? A není to pro nás tedy vysoce výhodná vyjednávací pozice?
Když prezident Klaus pověřil sjednáváním Lisabonské smlouvy vládu (sjednávání mezinárodních smluv patří do kompetence prezidenta), neozvali by se členové vlády v prvním okamžiku, kdy by jim do toho mluvil a kladl si nějaké podmínky, neboť by to bylo, vzhledem k pověření vlády, mimo jeho kompetence? Není ovšem ratifikace prezidentem tímto pověřením vlády a odsouhlasením parlamentem zcela nedotčena?
Není namísto otázky "Proč až teď" reagoval prezident Klaus, namístě otázka "Pro už teď?", když ještě smlouva neprošla všemi zákonnými procedurami a nemá ji tedy vůbec na stole?
Od kdy je politická deklarace či ujišťování expertů právní zárukou? Jsou tito politikové a experti ochotni zaručit se za svá tvrzení vlastním majetkem?
Dá se mluvit o nepodjatém rozhodování Ústavního soudu, když tam dnes a denně vyzvánějí telefonáty politiků a německý velvyslanec před rozhodováním jedná s předsedou soudu? Bylo by něco takového možné u občanskoprávního sporu? Toto opravdu jde dělat v demokratickém státě s nezávislým soudnictvím zcela beztrestně?
Také se vám zdá, že současné dění kolem požadavku prezidenta Klause právně ošetřit případné užití Listiny základních práv, která je součástí Lisabonské smlouvy, k vymáhání majetků zkonfiskovaných Benešovými dekrety, spíše připomíná "humbuk", než kultivovanou diskusi?
Také se Vám zdá, že tento humbuk je spíše "kruhovým honem na Klause", než seriózní debatou nad důležitou věcí?
Také se vám zdá, že v rámci stávajícího "lisabonského humbuku" se namísto věcné debaty o meritu věci mluví a spekuluje jen o procedurálních záležitostech?
Nepředvádějí Evropská unie a její vysocí představitelé přesně takové reakce a takové chování, které prakticky dotvrzují, co Václav Klaus o Evropské unii léta říká a za co ji kritizuje?
Dovolíme Jiřímu Paroubkovi a dalším politikům přihřívat si na velice vážných zahraničních věcech osobní vnitrostátní polívčičku?
Jak velké zpoždění ratifikace Lisabonské smlouvy nám bude laskavě dovoleno? Jako Německu, tedy asi deset měsíců po ostatních? Nebo jen týden? Měsíc?
Dozajista by šlo o retroaktivitu, když by někdo žádal odškodnění za dobu od konfiskace majetku podle Benešových dekretů, jde ale o retroaktivitu při žádání prostého navrácení majetku? Vždyť právo na majetek, coby základní lidské právo, je dle evropské Listiny práv a svobod nepromlčitelné.
Nepřipadají vám dnes a denně některá rozhodnutí (nejen českých) soudů zcela proti zdravému rozumu?
Je nutné neustále v Česku vytvářet kolektivní špatné svědomí vůči Němcům? Děje se totéž na druhé straně_
Nejsou soukromoprávní nároky Česko - německou smlouvou z roku 1992 (Dienstbier - Havel) proklamativně zcela nedotčeny? A nevyplývá z toho logicky, že tedy existují? Vždyť proč by jinak smlouva tu nedotčenost vypichovala?
Také si myslíte, že výnosy Německa z Lisabonské smlovy jsou tak nepřiměřeně vysoké, že by bylo ochotno za její přijetí obětovat vlastní babičku, neřkuli Landsmannschaft a Posselta? A není to pro nás tedy vysoce výhodná vyjednávací pozice?
Když prezident Klaus pověřil sjednáváním Lisabonské smlouvy vládu (sjednávání mezinárodních smluv patří do kompetence prezidenta), neozvali by se členové vlády v prvním okamžiku, kdy by jim do toho mluvil a kladl si nějaké podmínky, neboť by to bylo, vzhledem k pověření vlády, mimo jeho kompetence? Není ovšem ratifikace prezidentem tímto pověřením vlády a odsouhlasením parlamentem zcela nedotčena?
Není namísto otázky "Proč až teď" reagoval prezident Klaus, namístě otázka "Pro už teď?", když ještě smlouva neprošla všemi zákonnými procedurami a nemá ji tedy vůbec na stole?
Od kdy je politická deklarace či ujišťování expertů právní zárukou? Jsou tito politikové a experti ochotni zaručit se za svá tvrzení vlastním majetkem?
Dá se mluvit o nepodjatém rozhodování Ústavního soudu, když tam dnes a denně vyzvánějí telefonáty politiků a německý velvyslanec před rozhodováním jedná s předsedou soudu? Bylo by něco takového možné u občanskoprávního sporu? Toto opravdu jde dělat v demokratickém státě s nezávislým soudnictvím zcela beztrestně?