PÁTEČNÍ GLOSY 3.07.2009
Miroslava Macka
Jen na chviličku jsem si odskočil z českého Kocourkova, ale hned po návratu jsem se přesvědčil, že vše je při starém: ministr vnitra Pecina navrhl geniální řešení, kterak odvrátit hrozbu znovuzavedení víz do Kanady, a to zrušením letecké linky z Prahy do Toronta. To aby se Romům hůře létalo za lepším. Přitom řešení je tak jednoduché, leží ovšem na kanadské straně: českým Romům žádný asyl neudělovat.
Navíc by mě zajímala jedna statistika: kolik z českých Romnů, kteří dostali v Kanadě asyl, v nové vlasti pracuje a kolik žije na sociálních dávkách a na jak vysokých. To jenom proto, aby byl jasně a prokazatelně vidět hlavní důvod emigrace.
Také jsme se dozvěděl o dalším geniálním řešení, které nabídl pražským squatterům jiný ministr, Michael Kocáb: když už, vy chudinky alternativní umělci, musíte opustit cizí majetek, zařídím vám bydlení jinde.
Možná se příště dočkáme i toho, že se zlodějům při chycení budou přidělovat starší kola, televizory či automobily nebo poskytovat nevratné půjčky...
A úplně mne dostal výše zmíněný ministr ve včerejším Radiožurnálu, kde lkal nad chudáky squattery, v dešti připoutanými na kluzké střeše: to už prý musel radikálně jednat! Nechápal jsem totiž proč: z vlastní vůle obsadili cizí majetek, z vlastní vůle odmítli odejít a z vlastní vůle vylezli na střechu a připoutali se tam. Klidně bych je tedy nechal (v podstatě též z jejich vlastní vůle) spadnout.
Další báječné ponávratové překvapení mne čekalo v podobě nových billboardů ODS pro Chorvatsko: postupně se do plavek svlékající předseda Topolánek a tři místopředsedové, Gandalovič, Langer a Vodrážka. Ta síla programu! Ta kvalita sdělených myšlenek! Pozoruji-li ovšem "tóčo" kolem pohřbu Michaela Jacksona, je to jen odvarový čajíček....
Také máte častěji a častěšji velmi intenzivní pocit, že se svět zbláznil?
Dokonce už i některým sociálním demokratům došlo, co je David Rath zač a otevřeně ho nechtějí na středočeské kandidátce do podzimních voleb. Škoda, přeškoda, že jim to nedošlo už před krajskými volbami a hlavně, že to nedošlo těm lidem, kteří jej volili.
Dnešní Lidovky pak mají zavádějící titulek "Rathův obří problém: Bušina". Zavádějící proto, že správný titulek by musel znít "Rathův obří problém: Rath".
Stejně, jako je největším problémem Jiřího Paroubka puchejř Paroubek uvnitř. A tak nám vážný kandidát na našeho ministerského předsedu přišel včera na mítink v Ostravě v pruhovaném triku přes vytrčený pupek a se zlatými hodinkami na zápěstí.... Kdo z nás na to má? ( Teď mám na mysli tu neskutečnou míru nevkusu...)
Čtenář glos M. S. mi napsal k protestům zemědělců:
S produkcí mléka je to totiž trochu složitější. Samozřejmě, že na vině všech těch nesmyslných nařízení je Brusel a nikdo jiný. Směrnice EU o produkci mléka (mléčná kvóta) neudává jen maximální, ale také minimální množství mléka, které musí ten či onen členský stát dodat na trh. V jednotlivých členských státech je pak toto direktivně dané množství rozpočítáno na jednotlivé zemědělce procentuálně podle jejich podílu na trhu.
Takže jako soukromý chovatel dojnic máte direktivně dáno množství X mléka, které musíte dodat. Pokud vyprodukujete mléka víc, jste penalizován za nadprodukci. Řeknete si, že nadvyrobeného mléka se nějak zbavíte. Ale jak? Prodat jinde ho nesmíte a vylít na pole také ne, neboť další nařízení EU velmi přísně stanoví, jak se má likvidovat mléko, které nepřijde na trh. Na skladování zapomeňte -
množství je ohromné a jak známo, mléko se kazí.
Ale možná větší problém znamená dodání menšího množství mléka, než je stanovené X. Nastává penalizace za nesplnění kvóty. A jsme u jádra problému. Produkce mléka stojí nějaké peníze. Mléka je všude dost, že mlékárny nevědí, co s ním. Cena, za kterou je zpracovatel ochoten mléko koupit, logicky klesá. Klesá až na úroveň, která je nižší než výrobní náklady. Producent mléka tedy dostává zaplaceno méně, než kolik do celého výrobního procesu vložil. Ale podle kvót nesmí přestat mléko produkovat, protože by byl penalizován za nesplnění kvóty. A dostáváme se do začarovaného kruhu, kdy jsou producenti mléka každým dalším litrem víc a víc zadlužení, ale nesmějí s produkcí přestat.
Váš příměr s výrobci spotřební elektroniky proto nesedí - jim žádná směrnice nenařizuje, kolik minimálně (a zároveň maximálně) plazmových televizí musejí každý měsíc dodat na trh.V případě regulace trhu s mlékem v této podobě se soudruzi z Bruselu opravdu trochu přepočítali. Zkuste proto pochopit spravedlivé rozhořčení lidí podnikajících v tomto oboru, neboť jim je nařízeno dotovat z vlastních kapes něco, co pozbývá smyslu. To by se jistě nikomu z nás nelíbilo.
Navíc by mě zajímala jedna statistika: kolik z českých Romnů, kteří dostali v Kanadě asyl, v nové vlasti pracuje a kolik žije na sociálních dávkách a na jak vysokých. To jenom proto, aby byl jasně a prokazatelně vidět hlavní důvod emigrace.
Také jsme se dozvěděl o dalším geniálním řešení, které nabídl pražským squatterům jiný ministr, Michael Kocáb: když už, vy chudinky alternativní umělci, musíte opustit cizí majetek, zařídím vám bydlení jinde.
Možná se příště dočkáme i toho, že se zlodějům při chycení budou přidělovat starší kola, televizory či automobily nebo poskytovat nevratné půjčky...
A úplně mne dostal výše zmíněný ministr ve včerejším Radiožurnálu, kde lkal nad chudáky squattery, v dešti připoutanými na kluzké střeše: to už prý musel radikálně jednat! Nechápal jsem totiž proč: z vlastní vůle obsadili cizí majetek, z vlastní vůle odmítli odejít a z vlastní vůle vylezli na střechu a připoutali se tam. Klidně bych je tedy nechal (v podstatě též z jejich vlastní vůle) spadnout.
Další báječné ponávratové překvapení mne čekalo v podobě nových billboardů ODS pro Chorvatsko: postupně se do plavek svlékající předseda Topolánek a tři místopředsedové, Gandalovič, Langer a Vodrážka. Ta síla programu! Ta kvalita sdělených myšlenek! Pozoruji-li ovšem "tóčo" kolem pohřbu Michaela Jacksona, je to jen odvarový čajíček....
Také máte častěji a častěšji velmi intenzivní pocit, že se svět zbláznil?
Dokonce už i některým sociálním demokratům došlo, co je David Rath zač a otevřeně ho nechtějí na středočeské kandidátce do podzimních voleb. Škoda, přeškoda, že jim to nedošlo už před krajskými volbami a hlavně, že to nedošlo těm lidem, kteří jej volili.
Dnešní Lidovky pak mají zavádějící titulek "Rathův obří problém: Bušina". Zavádějící proto, že správný titulek by musel znít "Rathův obří problém: Rath".
Stejně, jako je největším problémem Jiřího Paroubka puchejř Paroubek uvnitř. A tak nám vážný kandidát na našeho ministerského předsedu přišel včera na mítink v Ostravě v pruhovaném triku přes vytrčený pupek a se zlatými hodinkami na zápěstí.... Kdo z nás na to má? ( Teď mám na mysli tu neskutečnou míru nevkusu...)
Čtenář glos M. S. mi napsal k protestům zemědělců:
S produkcí mléka je to totiž trochu složitější. Samozřejmě, že na vině všech těch nesmyslných nařízení je Brusel a nikdo jiný. Směrnice EU o produkci mléka (mléčná kvóta) neudává jen maximální, ale také minimální množství mléka, které musí ten či onen členský stát dodat na trh. V jednotlivých členských státech je pak toto direktivně dané množství rozpočítáno na jednotlivé zemědělce procentuálně podle jejich podílu na trhu.
Takže jako soukromý chovatel dojnic máte direktivně dáno množství X mléka, které musíte dodat. Pokud vyprodukujete mléka víc, jste penalizován za nadprodukci. Řeknete si, že nadvyrobeného mléka se nějak zbavíte. Ale jak? Prodat jinde ho nesmíte a vylít na pole také ne, neboť další nařízení EU velmi přísně stanoví, jak se má likvidovat mléko, které nepřijde na trh. Na skladování zapomeňte -
množství je ohromné a jak známo, mléko se kazí.
Ale možná větší problém znamená dodání menšího množství mléka, než je stanovené X. Nastává penalizace za nesplnění kvóty. A jsme u jádra problému. Produkce mléka stojí nějaké peníze. Mléka je všude dost, že mlékárny nevědí, co s ním. Cena, za kterou je zpracovatel ochoten mléko koupit, logicky klesá. Klesá až na úroveň, která je nižší než výrobní náklady. Producent mléka tedy dostává zaplaceno méně, než kolik do celého výrobního procesu vložil. Ale podle kvót nesmí přestat mléko produkovat, protože by byl penalizován za nesplnění kvóty. A dostáváme se do začarovaného kruhu, kdy jsou producenti mléka každým dalším litrem víc a víc zadlužení, ale nesmějí s produkcí přestat.
Váš příměr s výrobci spotřební elektroniky proto nesedí - jim žádná směrnice nenařizuje, kolik minimálně (a zároveň maximálně) plazmových televizí musejí každý měsíc dodat na trh.V případě regulace trhu s mlékem v této podobě se soudruzi z Bruselu opravdu trochu přepočítali. Zkuste proto pochopit spravedlivé rozhořčení lidí podnikajících v tomto oboru, neboť jim je nařízeno dotovat z vlastních kapes něco, co pozbývá smyslu. To by se jistě nikomu z nás nelíbilo.
Ten problém s mlékem už chápu o něco lépe, ovšem proč zemědělci protestují blokováním silnic proti výkupním cenám mléka v Česku a neprotestují proti nesmyslné zemědělské politice EU blokováním jejích kanceláří v Bruselu?