PONDĚLNÍ GLOSY 2.02.2009

Miroslava Macka
Pokud se domníváte, že se v Česku vládne na základě hlubokých znalostí, analýz, zkušeností a z nich vyplývajících funkčních řešení, hluboce, přehluboce se mýlíte. Jeden příklad za všechny - výše celoročního limitu poplatků u lékaře, který by měl přispívat k co nejefektivnější regulaci na straně poptávky bez sebemenšího ohrožení zdraví pacientů.
Byl doposud 5.000.- Kč, kteroužto výši ovšem nikdo nikdy neochvějnou argumentací nezdůvodnil. A víte jak vznikl nový vládní návrh jeho výše? Prozradila to nová ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová v sobotním rozhovoru pro MF Dnes: Původně jsme mluvili o třech tisících, ale pak přišly poslankyně Zubová a Jakubková s tím, že chtějí dva tisíce. Takže jsme se dohodly na dvou a půl...
Stále ještě nemáte chuť emigrovat, kdyby bylo kam?

V sobotní MF Dnes píše čtenářka Soňa Kšírová, že v krajské lékárně v Kladně, v níž se nevybírá poplatek, stojí lék Actos 111.- Kč, kdežto kousek vedle, v lékárně s poplatkem, stojí korun 50.-. Státní úřad pro kontrolu léčiv o tom zřejmě ví, neboť v několika lékárnách udělal razii a zjistil, že lékárny bez poplatku zvedly na maximum své marže, takže lidé v nich sice ušetří třicet korun za poplatek a vystojí dlouhou frontu (v některých lékárnách dokonce najali ochranku, aby "usměrňovala" naštvané zákazníky), aby pak zaplatili i o několik stovek více.
Docela to těm lidem přeju...!

A do třetice a dnes naposledy o poplatcích ve zdravotnictví. V sobotních Lidovkách publikoval Martin Zvěřina sloupek o krajských zmatcích kolem nich.
"Pro stav, který zítřkem nastává ve vybírání poplatků ve zdravotnických zařízeních krajů, existuje výstižný český výraz: bordel", začíná svůj sloupek a končí: Za lež přímo nestydatou pak můžeme označit tvrzení Davida Ratha, že "ČSSD splnila svůj volební slib a hradí za občany v lékárnách zřizovaných kraji poplatky". ČSSD nedá ze svého ani korunu. Poplatky si hradí občané ze svého - přes státem vybrané daně a rozpočty krajů. Touto cestou ušetřený poplatek přijde občany na daleko víc než je nominálních třicet korun. Kdo se obsadil do role zaměstnankyň v tomto bordelu, nechť si čtenář ujasní sám.

Zvláště v nynější době je záhodno připomenout si neblahý poznatek ekonomů J. Buchanana a R. E. Wagnera: "Volič si uvědomuje blahodárný dopad zvýšení vládních výdajů nebo snížení daní, protože je pociťuje ihned a bezprostředně, ale nevidí následné negativní důsledky rostoucího vládního dluhu a inflace, protože se dostavují později. Politikové, protože sledují vlastní zájmy (získání volebních hlasů), využívají této krátkozrakosti voličů k tomu, že upřednostňují politiku zvyšující výdaje. Tím jsou u voličů úspěšní a proto dochází k expanzi vládních výdajů a státu jako takového."

Velmi trefně napsal dnes Daniel Kaiser ve sloupku v Lidovkách: Z tažení proti poplatkům si na podzim udělala ČSSD symbol a pokud má jejich rušení něco symbolizovat, symbolizuje zvrhlé ekonomické myšlení Lidového domu.

Konečně se objevila zasvěcená kritika Entropy Davida Černého na pozadí jeho dosavadního díla, a to v sobotních Lidovkách z pera divadelního režiséra Miloše Horanského. Rozhodně stojí za přečtení, a to až do posledního řádku s citátem osvícence Montesquieua: Kdo se honí za duchaplností, dohoní hloupost.

Moje víla Š. B. mi poslala k veledůležitému keltskému svátku kouzelné povídání o tradicích tohoto dne a coby post scriptum dodala půvabný vtip, ale spíše letitou zkušenost:
Jaký je rozdíl mezi ženským a mužským přátelstvím?
Když žena nepřijde v noci domů, dorazí až ráno a řekne manželovi, že strávila noc u kamarádky, vezme manžel telefon a obvolá deset nejlepších manželčiných kamarádek. Žádná o tom nic neví.....
Nepřijde-li na noc domů muž a ráno po svém návratu tvrdí manželce, že strávil noc u kamaráda, manželka obvolá deset nejlepších manželových přátel. Osm z nich potvrdí, že byl v noci u nich....
Dva tvrdí,že tam ještě je....