PÁTEČNÍ GLOSY 3.10.2008
Miroslava Macka
"Nepovažuji za možné, aby do personálních otázek policie zasahovala samospráva", odvětil ministr vnitra Ivan Langer pražským radním, kteří byli v šoku nad tím, že byl do čela pražské policie bez řádného výběrového řízení jmenován člověk bez větších zkušeností.
Jinak řečeno: Občané, do toho, kdo bude dbát nad vaší bezpečností vám nic není!
Domnívám se ovšem, že v solidním státě by byl výběr člověka na tak důležitý post minimálně se zástupci pražských občanů konzultován. Jenže u nás mají i ti nejvyšší státní úředníci placení z našich daní stále dojem, že jsou jakási naše vrchnost....Ach jo!
Začíná se spekulovat o tom, že na ministerstvech obrany, zemědělství a spravedlosti dojde ještě před listopadovým kongresem ODS k výměnám a rošádám, aby se uklidnily nespokojené stranické regiony. Nechce se mi tomu věřit: členská základna ODS přece zas tak naivní není, aby se nechala uspokojit něčím tak potěmkinovským...
V roce 2006 prohlásil Jiří Paroubek v předvolební debatě, že v příštích čtyřech letech vidí růst českého hrubého domácího produktu mezi pěti a šesti procenty a že jde o velmi seriózní odhad....
No comment.
Všímavý čtenář glos M. H. mi napsal ke "drastickému" výchovnému šotu ministerstva dopravy s manažerem, mobilem a matkou s kočárkem na přechodu:
Pokud jsem se dobře díval (a pouštěl jsem si to několikrát), tak hlavní vinu nese řidič dodávky, která stojí těsně před přechodem (§27 (1) Řidič nesmí zastavit a stát - c) na přechodu pro chodce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před ním) a brání ve výhledu jak řidiči, tak také ženě s kočárkem, která to ovšem vůbec nebere na vědomí a klidně vytlačí kočárek do místa, kam nevidí. Ten v autě jede sice poněkud bezstarostně, ale za jisté shody okolností by nehodě nemohl zabránit ani při sebevětší opatrnosti. Tento šot je při objektivním posuzování špatně koncipovaný, protože ukázat jako na viníka pouze na řidiče vede k tomu, co se stalo po zavedení přednosti chodců na přechodu - začali si myslet, že řidič prostě musí zvládnout jakoukoliv situaci bez ohledu na psychické a technické možnosti.
Navíc takovéto kampaně nemohou být moc účinné, protože lidé z principu nepředpokládají, že se jim něco stane. Jinak by nemohli vyjet a ani snad vyjít z domu.
Jinak řečeno: Občané, do toho, kdo bude dbát nad vaší bezpečností vám nic není!
Domnívám se ovšem, že v solidním státě by byl výběr člověka na tak důležitý post minimálně se zástupci pražských občanů konzultován. Jenže u nás mají i ti nejvyšší státní úředníci placení z našich daní stále dojem, že jsou jakási naše vrchnost....Ach jo!
Začíná se spekulovat o tom, že na ministerstvech obrany, zemědělství a spravedlosti dojde ještě před listopadovým kongresem ODS k výměnám a rošádám, aby se uklidnily nespokojené stranické regiony. Nechce se mi tomu věřit: členská základna ODS přece zas tak naivní není, aby se nechala uspokojit něčím tak potěmkinovským...
V roce 2006 prohlásil Jiří Paroubek v předvolební debatě, že v příštích čtyřech letech vidí růst českého hrubého domácího produktu mezi pěti a šesti procenty a že jde o velmi seriózní odhad....
No comment.
Všímavý čtenář glos M. H. mi napsal ke "drastickému" výchovnému šotu ministerstva dopravy s manažerem, mobilem a matkou s kočárkem na přechodu:
Pokud jsem se dobře díval (a pouštěl jsem si to několikrát), tak hlavní vinu nese řidič dodávky, která stojí těsně před přechodem (§27 (1) Řidič nesmí zastavit a stát - c) na přechodu pro chodce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před ním) a brání ve výhledu jak řidiči, tak také ženě s kočárkem, která to ovšem vůbec nebere na vědomí a klidně vytlačí kočárek do místa, kam nevidí. Ten v autě jede sice poněkud bezstarostně, ale za jisté shody okolností by nehodě nemohl zabránit ani při sebevětší opatrnosti. Tento šot je při objektivním posuzování špatně koncipovaný, protože ukázat jako na viníka pouze na řidiče vede k tomu, co se stalo po zavedení přednosti chodců na přechodu - začali si myslet, že řidič prostě musí zvládnout jakoukoliv situaci bez ohledu na psychické a technické možnosti.
Navíc takovéto kampaně nemohou být moc účinné, protože lidé z principu nepředpokládají, že se jim něco stane. Jinak by nemohli vyjet a ani snad vyjít z domu.