PONDĚLNÍ GLOSY 25.06.2007

Miroslava Macka

Prezident Václav Klaus se v neděli v televizi nepřímo zastal místopředsedy vlády Jiřího Čunka, když prohlásil: Kdyby každý politik při každém obvinění zmizel ze scény, neměli bychom tu záhy žádné politiky.
Při vzpomínce na Klausovu "aféru se švýcarskou vilou, byť při ní došlo jen k mediálnímu obvinění, se jeví jeho názor více než správný.
Jenže pan prezident také dodal, že politik by měl také umět vstát a říct: to tak není. A to Jiří Čunek rozhodně neudělal, namísto toho začal žvanit, mlžit, nemohl si vzpomenout, říkal nesmysly a pokaždé něco jiného, a právě tím se jako politik ukázal být velmi nezpůsobilým. A to zcela bez ohledu na to, vzal-li skutečně nějaký úplatek nebo ne.

Vláda na jedné straně (velmi nedostatečně) škrtá své nabubřelé výdaje, na druhé straně se člověk ovšem dočte, že ministryně Džamila Stehlíková ohlásila vznik nové vládní agentury pro řešení romských otázek, která by měla již existujícím státním orgánům "pomáhat koncepčně řešit romské problémy tak, aby se hospodárně využily vložené prostředky".
A tato "hospodárná agentura" má mít sedmdesát zaměstnanců (obvykle v takových institucích sedávají kamarádi kamarádů) , o místnostech, automobilech, mobilech a dalších provozních nákladech ani nemluvě.
Ach jo.

Nejpodivuhodnější ingrediencí "pejskova a kočiččina dortu", zvaného nyní namísto Evropská ústava smlouvou, je nepřítomnost původně navrhované "svobodné konkurence" v jejím textu.
To o tomto příliš kompromisnickém textu, který každý vykládá za svůj politický úspěch, protože si jej vykládá zcela jinak, vypovídá velmi mnoho.
Vlk se nažral, koza zůstala celá a žádné rozumnější a efektivnější fungování EU nás nečeká.

Rozhodně si přečtěte na adrese www.blog.idnes.cz moji drobnou úvahu "O empatii a hlavně o tom, k čemu je", případně text "O veliké demokratičnosti každodenních drobných radostí" a další a další (starší, ale ne moc staré) texty. Díky.