Z historie slavičínské Sokolovny
Autor článku: Viktor Švihálek: 50 let naší Sokolovny (Slavičínský zpravodaj 1977)
Několik dnů před 1. květnem 1927 se objevily ve Slavičíně a okolních obcích podlouhlé plakáty s textem: Slavnost položení základního kamene na sokolovnu ve Slavičíně-Mladoticích dne 1. května 1927".
To byla událost. Slavičín bude mít sokolovnu!
Na pozemku koupeném od zdejšího velkostatku panoval již delší dobu čilý ruch. Byly vykopány základy, a připravován stavební materiál, ba dokonce byla již hotova část základového zdiva. Slavnostní započetí prací však teprve mělo přijít. V předvečer Prvního máje byla na staveništi vztyčena vysoká májka. Ráno zahrála Studenkova kapela budíček a před polednem koncertovala na náměstí Mezi Šenky, kde byl také vystaven na vyvýšeném místě základní kámen k budoucí sokolovně - pískovec z lipovského lomu s vytesaným letopočtem 1927.
Na pozemku koupeném od zdejšího velkostatku panoval již delší dobu čilý ruch. Byly vykopány základy, a připravován stavební materiál, ba dokonce byla již hotova část základového zdiva. Slavnostní započetí prací však teprve mělo přijít. V předvečer Prvního máje byla na staveništi vztyčena vysoká májka. Ráno zahrála Studenkova kapela budíček a před polednem koncertovala na náměstí Mezi Šenky, kde byl také vystaven na vyvýšeném místě základní kámen k budoucí sokolovně - pískovec z lipovského lomu s vytesaným letopočtem 1927.
Odpoledne se shromáždil před školami v Komenského ulici velký průvod s hudbou, aby doprovodil ověnčený valník s kamenem na staveniště.
Vůz tažený párem bujných koní doprovázela čestná stráž osmi mužů v sokolských krojích a na voze po stranách základního kamene stáli dva zedníci v pracovních zástěrách. Ti měli kámen do stavby slavnostně uložit. Potom na staveništi následovaly projevy význačných hostů a poklepy na základní kámen.
Výstavba sokolovny postupovala v následujících dnech tak rychle, že devátého května byla vyzděna až po krov! Všechno šlo pěkně a každý s ochotou pomohl. Zvláště byla oceňována obětavost vedoucího stavby, tesařského mistra Antonína Šály. Mládenci z Hrádku, Divnic a z Rokytnice
darovali kmeny ze svých májů, kterých bylo použito na střešní konstrukci. Omítky byly rovněž provedeny v rekordním čase, a když sochař Amort z Uherského Hradiště vytvářel na pažení galerie reliéfovou výplň na heslo "Paže tuž, vlasti služ", blížila se již stavba ke svému závěru. Datum otevření sokolovny bylo stanoveno na neděli 21. srpna 1927.
Od května do srpna, za necelé čtyři měsíce, byla vybudována v roce 1927 stavba, jejíž sál je dodnes největším sálem Slavičína.
V sobotu 20. srpna večer byla v Záložně sehrána Jiráskova Kolébka. Po divadle se šlo s hudbou
a rozžatými lampióny k slavnostně osvětlené sokolovně. Před jejím vchodem hořely bengálské ohně a nad budovou praskaly rakety slavnostního ohňostroje. Vlastní slavnost začala budíčkem místní hudby a koncertem na náměstí Mezi Šenky. Odpoledne vyšel z Luhačovské ulice průvod. Do kroku mu hrála nivnická kapela. Ta také zabezpečovala hudbu v průběhu veřejného sokolského cvičení.
Výstavba sokolovny postupovala v následujících dnech tak rychle, že devátého května byla vyzděna až po krov! Všechno šlo pěkně a každý s ochotou pomohl. Zvláště byla oceňována obětavost vedoucího stavby, tesařského mistra Antonína Šály. Mládenci z Hrádku, Divnic a z Rokytnice
darovali kmeny ze svých májů, kterých bylo použito na střešní konstrukci. Omítky byly rovněž provedeny v rekordním čase, a když sochař Amort z Uherského Hradiště vytvářel na pažení galerie reliéfovou výplň na heslo "Paže tuž, vlasti služ", blížila se již stavba ke svému závěru. Datum otevření sokolovny bylo stanoveno na neděli 21. srpna 1927.
Od května do srpna, za necelé čtyři měsíce, byla vybudována v roce 1927 stavba, jejíž sál je dodnes největším sálem Slavičína.
V sobotu 20. srpna večer byla v Záložně sehrána Jiráskova Kolébka. Po divadle se šlo s hudbou
a rozžatými lampióny k slavnostně osvětlené sokolovně. Před jejím vchodem hořely bengálské ohně a nad budovou praskaly rakety slavnostního ohňostroje. Vlastní slavnost začala budíčkem místní hudby a koncertem na náměstí Mezi Šenky. Odpoledne vyšel z Luhačovské ulice průvod. Do kroku mu hrála nivnická kapela. Ta také zabezpečovala hudbu v průběhu veřejného sokolského cvičení.
Klíče od sokolovny převzal tehdejší starosta jednoty Josef Vozák. Tím dostali nejen slavičínští sokoli, ale všichni občané širokého okolí, kulturní stánek, který je i dnes nejvýznamnějším střediskem společenského života.