ÚTERNÍ GLOSY 14.11.2006

Už mne ty žvásty kolem sestavování vlády pranic nebaví (zvláště "vláda národního dialogu a českého předsednictví EU"), neboť jedno je přece jisté: jakákoliv vláda, která případně vznikne, bude vláda velmi kompromisnická a z nezbytných reforem veřejných financí, zdravotnictví či trhu práce neudělá vůbec nic. A z toho jednoznačně vyplývá, že velmi záleželo na termínu předčasných voleb (tedy čím dříve by byly, tím lépe).
A donutit k nim v toku času Paroubka setrvalým tlakem trojkoalice a hlavně veřejnosti bylo možné a ne že ne.
Dnes, obávám se, je už pozdě a čeká nás tedy další vláda - nevláda, další pokračování českého Kocourkova a další pokračování socialistického bordelu. Proto jsem ovšem ODS nevolil!
Jak napsal Martin Zvěřina v dnešních Lidovkách, Topolánek se nestal státníkem, ale spojencem "velkého kšeftaře". A velkého šibala, dodávám já - možná si Tololánek namlouvá, že tuto bitvu vyhrál.....celkově, pokud by domluvené uskutečnil, by však prohrál na celé čáře.
Doufám jen, že mu členská základna ODS na kongresu spojenectví s Paroubkem nedovolí. Pokud ano, v budoucnu na to zatraceně doplatí.


Do minulé soboty jsem se domníval, že už mne v novinách nemůže nic, ale vůbec nic
překvapit. Omyl!!
V sobotní MF Dnes jsem si totiž přečetl ve sloupku poezie vážně míněné verše Tomáše Kafky, básníka, překladatele a diplomatického pracovníka. Zvláště báseň "Havel jubilant" mne dostala:

Václav Havel dramatik
a s ním Havel prezident,
šli do světa rušit klid
a sklidili kompliment.

Jenže svět, ten nemá dost,
chtěl by, aby příště přišel
- takováhle nestřídmost -
Havel vykupitel.

Máme jich snad regiment?

Již staří Římané věděli, že Plebs bene vestitum stultum putat esse peritum, tedy že
Dav pokládá dobře oděného hlupáka za znalce.