PONDĚLNÍ GLOSY 23.10.2006
Miroslava Macka
Právě proběhlé volby přinesly mimo výsledky oficiální také několik dalších vynikajících výsledků pro ODS:
1. Důkaz, že ODS má širokou základnu zkušených komunálních politiků, kteří dokáží velmi kvalitně pracovat, přičemž jde také o nezanedbatelnou základnu politiků vrcholových, což je velká deviza do budoucna.
2. Důkaz, že spousta lidí přece jen prokoukla Jiřího Paroubka a jeho šibaly, což je také cenná deviza pro budoucnost.
3. Jistotu, že na listopadovém kongresu ODS rozhodně netřeba obměňovat vítěznou sestavu s Topolánkem v čele, ale zcela sjednoceně a rázně vše směrovat k vítězným předčasným volbám.
A to vše, spolu s výbornými výsledky kandidátů ( nebojím se ani o výsledek druhého kola senátních voleb, i když se jistě projeví jak spojenectví komunistů s Paroubkovými socialisty, tak česká mentalita nenechat nikoho vyrůst příliš) je opravdu důvod k radosti.
Puchejř Paroubek však má - jako vždy - jasno: za vítězství ODS mohou Kubice a Langer, kteří způsobili řadu "nechutných pseudoafér". Nechápe a nechápe, že za .tento výsledek mohou úplně jiní lidé: Paroubek a jeho šibalové.
Senátní volby také prozradily, kolik žijících příbuzných starších osmnácti let má Michal Simkanič, známý tím, že spálil směnku bývalého premiéra Stanislava Grosse: dostal celkem 61 hlasů, nejméně ze v šech senátních kandidátů.
Pro ty, kteří se spolu se mnou domnívají, že je zapotřebí vytlačit Jiřího Paroubka z české politiky, neboť je to nebezpečný demagog s diktátorskými sklony ( a žijí v obvodech, kde se letos volí senátoři), mám jednu jedinou radu: obejít všechny příbuzné a známé a přesvědčit je, aby nejen hlasovali pro kandidáty ODS, ale přesvědčili o tom zase svoje přátele a známé....
Spisovatel Vladimír Körner v dnešním rozhovoru v Lidovkách konstatuje, že politici nesnesou intelektuální opozici. Nevím, nevím, za svoji letitou politickou kariéru jsem se s žádnou takovou nesetkal a od lidí, považovaných za intelektuály, tedy od spisovatelů, malířů, hudebníků, filosofů a dalších a dalších zástupců humanitních oborů jsem se většinou dočkával jen rozčileného mrmlání, když se jim zdálo, že ruka státu jim nesype štědře do korýtek anebo je patřičně neoceňuje a ponechává jejich ocenění na trhu.....
Již staří Římané věděli, že Obest nihil bis dici, quod bene dicis tedy že
Nikdy neškodí říct dvakrát to, co říkáš správně.
1. Důkaz, že ODS má širokou základnu zkušených komunálních politiků, kteří dokáží velmi kvalitně pracovat, přičemž jde také o nezanedbatelnou základnu politiků vrcholových, což je velká deviza do budoucna.
2. Důkaz, že spousta lidí přece jen prokoukla Jiřího Paroubka a jeho šibaly, což je také cenná deviza pro budoucnost.
3. Jistotu, že na listopadovém kongresu ODS rozhodně netřeba obměňovat vítěznou sestavu s Topolánkem v čele, ale zcela sjednoceně a rázně vše směrovat k vítězným předčasným volbám.
A to vše, spolu s výbornými výsledky kandidátů ( nebojím se ani o výsledek druhého kola senátních voleb, i když se jistě projeví jak spojenectví komunistů s Paroubkovými socialisty, tak česká mentalita nenechat nikoho vyrůst příliš) je opravdu důvod k radosti.
Puchejř Paroubek však má - jako vždy - jasno: za vítězství ODS mohou Kubice a Langer, kteří způsobili řadu "nechutných pseudoafér". Nechápe a nechápe, že za .tento výsledek mohou úplně jiní lidé: Paroubek a jeho šibalové.
Senátní volby také prozradily, kolik žijících příbuzných starších osmnácti let má Michal Simkanič, známý tím, že spálil směnku bývalého premiéra Stanislava Grosse: dostal celkem 61 hlasů, nejméně ze v šech senátních kandidátů.
Pro ty, kteří se spolu se mnou domnívají, že je zapotřebí vytlačit Jiřího Paroubka z české politiky, neboť je to nebezpečný demagog s diktátorskými sklony ( a žijí v obvodech, kde se letos volí senátoři), mám jednu jedinou radu: obejít všechny příbuzné a známé a přesvědčit je, aby nejen hlasovali pro kandidáty ODS, ale přesvědčili o tom zase svoje přátele a známé....
Spisovatel Vladimír Körner v dnešním rozhovoru v Lidovkách konstatuje, že politici nesnesou intelektuální opozici. Nevím, nevím, za svoji letitou politickou kariéru jsem se s žádnou takovou nesetkal a od lidí, považovaných za intelektuály, tedy od spisovatelů, malířů, hudebníků, filosofů a dalších a dalších zástupců humanitních oborů jsem se většinou dočkával jen rozčileného mrmlání, když se jim zdálo, že ruka státu jim nesype štědře do korýtek anebo je patřičně neoceňuje a ponechává jejich ocenění na trhu.....
Již staří Římané věděli, že Obest nihil bis dici, quod bene dicis tedy že
Nikdy neškodí říct dvakrát to, co říkáš správně.