ČTVRTEČNÍ GLOSY 5.10.2006

Miroslava Macka
Není nad upřímnost, byť zrovna od Paroubka bych ji nečekal: o podrždeštníkovi Jaroslavu Tvrdíkovi, známém odchody - neodchody z postu ministra obrany a půlmiliardovou ztrátou za jeho šéfování Českých aerolinií se vyjádřil, že "za ním jsou výsledky" a proto, pokud bude sestavovat vládu, jistě jej "někam upíchne". A pokud ne, čeká Tvrdíka "jiná činnost."
Osobně se domnívám, že než někam "upíchávat" Paroubkovy kamarády, bude lepší je všechny při volbách konečně politicky "zapíchnout".

Jsem rád, že si severomoravský hejtman Evžen Tošenovský konečně uvědomil, že nejlépe může pomoci ODS v jejím čele. Myslím, že by neměl chodit kolem horké kaše a v zájmu poněkud falešné "loyality" dnes říkat, že proti Mirkovi Topolánkovi by na listopadovém kongresu nekandidoval. Naopak, měl by už nyní, před komunálními a senátními volbami, říct, že se o toto místo bude ucházet a udělá vše pro to, aby je získal. A druhým dechem by měl říct, že s předvolebními populismy bude navždy konec a příští politika ODS bude vždy o hájení zájmů všech, kteří si přejí malý, výkonný a téměř neviditelný stát, vlídný k těm, kteří v něm vytvářejí hodnoty a solidní k těm, kteří jsou nezaviněně (2 x podtrhuji) odkázáni na solidaritu ostatních. Tečka.
A pokud je Mirek Topolánek moudrý politik, na listopadovém kongresu kandidovat nebude a učiní vše pro to, aby přechod moci v ODS proběhl zcela hladce.
A pokud má členská základna ODS politickou paměť, možná si vzpomene na moje slova na ustavujícím kongresu ODS v Olomouci: lídr strany se nevolí, ten buďte je nebo není.
Stále platí.
Pokud se tedy členská základna ODS kvůli osobním a regionálním (hlavně pražským) zájmům nerozhádá a nenasadí tři, čtyři kandidáty na post předsedy, ale semkne se za Evženem, máme konečně zase jasného lídra!

Čtenář glos J. P, mi zaslal následující zkušenost:
nedávno jste se ve svých glosách pozastavoval nad prací našich soudů a prosil někoho o vysvětlení jejich záhadných pracovních postupů. Dnešním dnem jsem se zařadil i já do zástupu těch, pro něž je způsob práce našich soudních orgánů záhadou.
Úvodem stručně na vysvětlenou: Pracuji jako OSVČ a živím se překládáním a tlumočením. Svoji činnost inzeruji na různých internetových portálech a na vlastních webových stránkách. Soudní razítko nevlastním a o jeho získání neusiluji (hlavně proto, že svou živnost provozuji jako svobodné povolání a jsem rád, že na výzvu soudů či policie se nemusím povinně dostavovat, třeba ve dvě hodiny ráno, k výslechům, jednáním a dalším úkonům, které jsou honorovány státem regulovanými (a tedy dosti nízkými) tarify se splatností mnohdy přesahující jeden rok. I přesto jsem pro policii několikrát pracoval (byl jsem zdvořile požádán a na místo dovezen a po akci i odtud odvezen, za práci jsem dostal řádně zaplaceno).
Proto mě dosti překvapilo, když mi dnes poštovní doručovatelka přinesla dopis Okresního soudu Praha západ, obsahující Usnesení ve věci jakéhosi dědictví, kterým mne "soud ustanovuje tlumočníkem z jazyka italského ... Tlumočníku se ukládá ... přeložit do českého jazyka ustanovení italského občanského zákoníku ... a dále vybraná ustanovení zákona č. 218 o reformě italského mezinárodního práva soukromého ... " atd.
Vybírám další pozoruhodná ustanovení: "Tlumočník je povinen provést úkon ve stanovené lhůtě; ... Neprovede-li tlumočník do uplynutí stanovené lhůty stanovený tlumočnický úkon, může mu být uložena pořádková pokuta až do výše 50.000,- Kč. Opožděné provedení tlumočnického úkonu může mít za následek snížení odměny až na polovinu...
Proti tomuto usnesení ve výroku I není odvolání přípustné."
Bláhově jsem hledal ještě průvodní dopis s nějakou žádostí či dotazem, zda bych byl ochoten práci provést a za jakých podmínek, samozřejmě marně.
Nejprve jsem zavolal své kolegyni, která zděšeně vykřikla: "Tak tady zase máme totalitu!"
Přesto jsem zachoval chladnou hlavu a, doufajíc, že jde o nedorozumění, volám příslušnou soudní úřednici, abych si udělal ve věci jasno a abych jí sdělil, že kulaté razítko soudního tlumočníka nevlastním.
Z odpovědí soudní úřednice vyjímám ty nejzajímavější:
"No já jsem myslela, že když jste na internetu, tak že byste to mohl udělat".
Já na to: "Samozřejmě bych to mohl udělat, ale razítko soudního tlumočníka nemám a jsem teď zavalen prací".
Úřednice: "No mě by to nevadilo, že by to bylo bez razítka, ale oni by asi to razítko chtěli, já nevím, zda to s tím razítkem musí být".
Moje odpověď: "Tak v tomto případě bude asi lepší, když se obrátíte na tlumočníka s razítkem."
Úřednice: "No tak mi to pošlete zpátky. Nevím ale, kde toho tlumočníka seženu. Nevíte o nějakém?"
Myslím, že tato část rozhovoru má dostatečnou vypovídací hodnotu ohledně kompetence našich soudních úředníků. Průměrně inteligentní zájemce o nějaké služby má možnost zadat příslušný dotaz do vyhledávače na internetu (Seznam, Google atd) a přes sekci služeb se proklikat až k požadovaným službám. U tlumočníků navíc existuje celá řada dalších možností, o nichž by každý soudní úředník měl vědět, ještě než je přijat do pracovního poměru (v první řadě oficiální seznam soudních tlumočníků, vedený Ministerstvem spravedlnosti, dále databáze Jednoty tlumočníků a překladatelů, kde je rovněž uvedeno, zda ten či onen tlumočník vlastní soudní razítko, databáze dalších profesních organizací atd.)
Je zarážející, že toto neví soudní úředníci.

Již staří Římané věděli, že Non bene pro toto liberta venditur auro, tedy že
Za všechno zlato světa nelze svobodu koupit.