ÚTERNÍ GLOSY 11.07.2006

Miroslava Macka
Rituální tanečky kolem nové české vlády mohou rychle skončit pouze za předpokladu, že účastníci vezmou v potaz puchejřovitě patologické ego Jiřího Paroubka: po prohře ve volbách jej totiž může uspokojit jedno jediné, a to selhání ostatních při sestavování vlády a jeho úspěch při témže, tedy jinými slovy, obrácení volební prohry v povolební vítězství. O občany, stát, ekonomiku, ČSSD a jiné věci mu vůbec nejde, jen a jedině o ukojení svých mocenských choutek.
Jak už jsem mnohokrát řekl: jde o velmi nebezpečného člověka, kterého je zapotřebí z české politiky odstranit.

K novému silničnímu zákonu mi napsal čtenář P. J. :
Nový silniční zákon zkoncentroval, ba vyextrahoval, absurditu státně-aparátnického uvažování, a to především těch, kteří se jím nemusí, či bez obav nebudou, řídit. Já jsem bohužel jen zaregistroval, že mnozí "řidiči", v panické hrůze nad ztrátou bodů, jezdí dnes v obci místo povolených 50 pouze 40 km/hod, na silnici 80 km/hod místo 90 a na dálnici bolševických 110 km/hod. Mnozí jsou "podělaní", nejistí a nervózní.
Nezaznamenal jsem ani lepší silnice ani policejní hlídky v kritických místech, stále pouze v klidném závětří na přehledných bezproblémových místech, kde se dá předpokládat překročení rychlosti, protože to situace umožňuje.
Proto se chci s Vámi podělit o zkušenost, kterou jsem učinil a která se mi již osvědčila.
Podle zákona o měřidlech (či jak se to správně jmenuje) podléhají všechna oficiálně používaná měřidla pravidelným přezkušovacím kontrolám a cejchování a musí k nim příslušný úřad vydat odpovídající osvědčení.
Toto osvědčení jsem několikrát požadoval od policejní hlídky, když jsem byl zastaven kvůli mírnému překročení rychlosti, a tak jsem požadoval důkaz, že měřidlo, které mi sahá do peněženky, je v pořádku, cejchované a s osvědčením. Nikdy nic takového k dispozici nebylo. Hlídce jsem se jevil jako
poučený, zkušený a neodbytný potížista, a tudíž jsem vždy vyvázl. Nevěděli totiž, zda sami neporušili nějaký předpis a než by riskovali popotahování, raději mě nechali běžet.
Až takovéto absurdity náš zaplevelený, přebujelý, nepřehledný a nesmyslný právní řád umožňuje.
Je to prostě karabáč na slušné lidi, lumpové, hajzlíci a vyčuránci (v dané situaci takového představuji i já) jsou, stejně jako dřív, prakticky nepostižitelní.

Již staří Římané věděli, že Laesa repugnat ovis, tedy že
I ovce se brání, když je napadena.