ČTVRTEČNÍ GLOSY 22.06.2006

Miroslava Macka
Konečně se dějí věci obvyklé: ministr zdravotnictví Rath ještě coby šéf Lékařské komory dohodil vynikající kšeft s vydáváním komorového časopisu své kamarádce Klimovičové. Pak si zajistil, aby do účetnictví mezi časopisem a komorou mohl nahlížet jen on. (Tehdejší člen představenstva komory Vedral k tomu říká: Do ničeho kolem časopisu a smluv s Klimovičovou jsme nesměli nahlížet. Jsou desítky svědků na to, jak křičel, že to jsou věci, které si ohlídá sám.)
Klimovičová mu za tuto "laskavost" samozřejmě nezůstala dlužná: pronajala si od Ratha kancelář v jeho domě v Hostivicích za dvacet tisíc měsíčně a za "konzultační a poradenské služby" pro Klimovičovou dostával statisícové částky.
A je to.
Obvyklá je ovšem i reakce Ratha: Policie pracuje na politickou objednávku. V této chvíli se asi chce zalíbit nastupující ODS a pomocí zkonstruovaného procesu očernit politické oponenty."

Další obvyklou věcí je únik z policejních kruhů, že "upláceč" čerstvého poslance ČSSD Pavla Ploce má být jeho spolužák Pavel Šrytr, momentálně bodyguard Patoubkova nepřítele číslo 1, podnikatele Pitra.
Obvyklé také je, že Ploc tvrdí jedno (nabídl mu úplatek pět milionů za odchod z ČSSD), Šrytr druhé (navštívil jej s projektem hotelu pro handicapované sportovce a chtěl po něm souhlas s užitím jeho sportovního jména) a nikdo se nikdy nedozví, jak to vlastně bylo.

Exprezidenta Havla udivilo, že Strana zelených chce být ve vládě s tak "antizelenými" stranami jako jsou ODS a KDU - ČSL.
Jenže: buď si Václav Havel nevšiml, že dvě zbývající strany, které se dostaly do poslanecké sněmovny, jsou rudé, a nebo si toho zatraceně dobře všiml, ale rudozelená vláda by byla vládou jeho srdce.
Vždyť už jednou si povzdechl, kterak by se mu s Jiřím Paroubkem dobře vládlo...
To jsou paradoxy, pane Vaňku, co?

Již staří Římané dobře věděli, že Infideli in minimis ne credas maiora, tedy že
Komu nemůžeš věřit v maličkostech, tomu nevěř ve věcech důležitějších.