Slovácký verbuňk:
mistrovské dílo nemateriálního dědictví lidstva

V pátek 2 . listopadu 200 prohlásil generální ředitel UNESCO Koďchiro Matsuura slovácký verbuňk za Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Slovácký verbuňk, který Česká republika navrhla k zápisu do tohoto prestižního seznamu v loňském roce, se tak stal první oceněnou nemateriální památkou naší země a zařadil se mezi devadesát prohlášených fenoménů z celého světa. Na podrobnosti ohledně udělení zápisu jsme se zeptali odborného pracovníka Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici Jana Blahůška.

Co předcházelo návrhu?
Od přijetí Úmluvy o světovém dědictví v roce 1972, podle které jsou na Seznam světového dědictví zapisovány hmotné památky, vyjádřily mnohé členské země UNESCO také zájem o záchranu nemateriálního dědictví. Generální konference UNESCO na to reagovala v roce 1997 svým rozhodnutím o vytvoření mezinárodního vyznamenání s názvem Mistrovská díla ústního a nemateriálního dědictví lidstva.

Co toto ocenění vyzdvihuje?
Ocenění podtrhuje závazek, který má UNESCO vůči kulturnímu dědictví, a posiluje strategické cíle obsažené v jejím kulturním pověření, kterými jsou:
- Podpora vytváření a uskutečňování kulturních normotvorných nástrojů.
- Ochrana kulturní různorodosti a podpora pluralismu a dialogu mezi různými kulturami a civilizacemi.
- Rozšiřování vazeb mezi kulturou a rozvojem prostřednictvím vytváření příslušné kapacity a výměny znalostí.
V roce 2001 bylo poprvé vybráno 19 památek nehmotné tradiční kultury z celého světa, v roce 2003 již 28 a při posledním prohlášení Mistrovských děl dne 25. listopadu 2005 jich bylo na prestižní seznam připsáno dalších 43.

Jak probíhala příprava na nominaci slováckého verbuňku?
Česká republika zpracovávala nominaci Slováckého verbuňku od roku 2002, i když snaha o dokumentaci, prezentaci, šíření a uchování tohoto fenoménu trvá již několik desetiletí. Garantem pro zpracování nominace byl Ministerstvem kultury stanoven Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Ten ustavil pracovní skupinu ve složení Jan Blahůšek, Karel Pavlištík, Jitka Matuszková a Jan Miroslav Krist, která připravila text nominace včetně příloh (textové dokumenty, fotografie, audiovizuální materiál) do 28. července 2004.
Celý dokument byl průběžně oponován Michalem Benešem, Zuzanou Malcovou a Janem Kristem. Konečná verze byla dne 18. srpna 2004 předána na překlad do anglického jazyka. Na přelomu srpna a září proběhla jazyková korektura a 2. září 2004 převzala zkompletované materiály Magdalena Říčná, která zpracovala grafickou podobu a zajistila vazbu dokumentů. Dne 16. září 2004 bylo sedm paré návrhu (pět v anglickém jazyce a dvě v jazyce českém) předáno na odbor regionální a národnostní kultury Ministerstva kultury, který je postoupil k podpisu ministru kultury.
24. září 2004 Jan Blahůšek společně s představitelkou stálé mise České republiky při UNESCO, paní velvyslankyní Irenou Moozovou předložil na sekretariátu UNESCO v Paříži tři paré návrhu.
Ze strany sekretariátu nominaci převzal osobně ředitel odboru nemateriálního dědictví Rikes Smeets spolu s programovým odborníkem C. Moreno -Triana. Oba pracovníci shodně ocenili nejen sám fakt nominace, ale i grafické řešení a celkové provedení předávaného materiálu.
Nominace byla poté sekretariátem UNESCO posouzena po formální stránce. V průběhu vánočních svátků 2004 byly nedostatky autorům textu oznámeny a během ledna se je uvedená pracovní skupina pokusila odstranit. Doplňky byly opět přeloženy do anglického jazyka a poté zaslány do UNESCO.

Jak probíhal další vývoj?
Podle kritérií schválených Výkonnou radou UNESCO (155 EX/Decision 3.5.5) měl být následně materiál posouzen mezinárodní nevládní organizací. Podle její expertní analýzy projednala návrh na nominaci mezinárodní porota, která byla za tímto účelem svolána do Paříže ve dnech 21. - 25. listopadu 2005. Potěšitelné je také to, že UNESCO si spolupráce s Českou republikou váží, neboť do této osmnáctičlenné mezinárodní jury jmenovalo Martinu Pavlicovou, která se zmíněného jednání v Paříži zúčastnila.

Jaký je význam tohoto zápisu pro Českou republiku?
Zápis slováckého verbuňku na seznam Mistrovských děl ústního a nemateriálního dědictví lidstva je pro Českou republiku mimořádnou událostí. Přináší sebou ovšem i řadu opatření a povinností, ke kterým se náš stát zavázal v akčním plánu, jehož sestavení bylo nedílnou součástí nominace. Přesvědčit se o tom můžete v archivu Národního ústavu lidové kultury, kde jsou dvě sady kopií dokumentů předložených v Paříži (jedna v anglické jazyce a druhá v jazyce českém) uloženy. Zmíněný akční plán by měl zabezpečit uchování slováckého verbuňku dalším generacím. Pokud se to podaří, budou snahy UNESCO, Ministerstva kultury, Národního ústavu lidové kultury i všech, kteří se na přípravě nominace jakýmkoliv způsobem podíleli, naplněny.
Jsem přesvědčen, že všichni předkladatelé i aktivní nositelé tohoto krásného individuálního slováckého mužského tance budou potěšeni skutečností zápisu a věřím, že slovácký verbuňk zůstane trvalým dědictvím naší lidové i národní kultury.